Vladimír Petkevič Livres

This book is a reproduction of the original work, preserving its content and essence for readers. It offers an opportunity to explore classic literature in its authentic form.

Kniha seznamuje s rolí Československa ve strategických plánech sovětských politiků a generálů od roku 1918 do roku 1968. Autor působil jako profesor dějin a politologie na univerzitě Saint Joseph ve městě West Hartford ve Spojených státech.

Cílem knihy je stručně a jednoduše charakterizovat islám a muslimy. Obsah: Vznik a rozmach islámu, Víra a cesta, Základy islámu, Dějiny a vývoj islámu, Dějiny muslimů, Život muslimů, Vynikající muslimové, Slovníček základních pojmů, Rejstřík

Der Historiker Norbert Ohler zeichnet das Bild einer Epoche, die sich intensiv mit Tod und Sterben auseinandergesetzt hat, bedingt durch stetige Bedrohung durch Mord, Totschlag, Pest, Sterben auf dem Schlachtfeld oder dem Scheiterhaufen. Diesem Todesbewußtsein entsprangen Bräuche und Riten, die bis in unsere Zeit hinein praktiziert werden.

První ze dvou svazků textů vynikajícího českoamerického historika a politologa přináší v nové redakci překladu jeho přelomovou monografii Role Československa v sovětské strategii. Jako ojedinělá historiografická a politologická práce českého původu přináší tato kniha ověřitelné a srozumitelné odpovědi na otázku, proč se Češi a Slováci octli pod sovětským komunistickým jařmem. Zároveň fundovaně vysvětluje roli, kterou sehrávalo sovětizované Československo jako součást tzv. sovětského bloku v jeho snahách o uskutečňování světové komunistické revoluce ve druhé polovině 20. století. Na začátku autor přiznává svou „ideologickou“ zaujatost: „…nikterak neskrývám, že dávám přednost liberální demokracii a právnímu státu a jsem odpůrcem totalitarismu. Nekladu poctivost a podvod, svobodu a tyranii, pravdu a lež na stejnou úroveň“.

Pražská škola se stala významným pojmem ve světové lingvistice 20. století, když na základě Saussurova Kurzu moderní lingvistiky a ruského formalismu spoluutvářela strukturalismus jako dynamický směr v lingvistice a literární vědě. Zakládající členové Pražského lingvistického kroužku (1926–1952) jako Vilém Mathesius, Bohuslav Havránek, Roman Jakobson, Jan Mukařovský a Bohumil Trnka organizovali odborné přednášky, publikovali řadu prací a účastnili se evropských kongresů. V Kroužku přednášeli zahraniční učenci. Svazek korespondence Pražské školy se zaměřuje na tuto činnost a představuje cenné epistolární materiály od domácích i zahraničních vědců a českých avantgardních umělců adresovaných zakládající pětici. Obsahuje 581 dopisů psaných v různých jazycích, přičemž zvláštní pozornost zasluhují dopisy od lingvistů Kodaňské a Ženevské školy, včetně 29 dopisů od Louise Hjelmsleva. Z domácí korespondence vynikají Mathesiovy dopisy jeho žákům a rozsáhlá korespondence Josefa Vachka, Felixe Vodičky a René Wellka. Trpký osud strukturalistů po druhé světové válce je dokumentován Vachkovými dopisy adresovanými Havránkovi a dalšími dopisy od Alexandra Isačenka a Ľudovíta Nováka. Cizojazyčné dopisy jsou publikovány v originálním znění i v překladu.

Příručka umožňuje uživateli udělat si ucelenou představu o frekventovaném jádru fonologických, morfologických a syntagmatických jevů v češtině na jedné straně a perifériích jazykového systému na straně druhé, což je informace, kterou klasické gramatické příručky podávají zřídka, nebo ji - ve většině případů - úplně opomíjejí. Předkládanou publikaci je možné chápat jako doplnění či pendant k dříve publikovanému Frekvenčnímu slovníku češtiny a Frekvenčnímu slovníku mluvené češtiny. Zatímco v slovníkových pracích se rozebírá z frekvenčního hlediska slovní zásoba tak, jak je možné ji poznávat pomocí rozsáhlých korpusů, zde se čtenáři dostává podrobná informace o frekvencích jevů zejména z oblasti fonologie a gramatiky.