Norbert Frýd Livres

Druhý díl románové trilogie těží ze zápisků autorova otce. Samostatné pokračování rodinné kroniky, zahájené svazkem Vzorek bez ceny a Pan biskup aneb začátek posledních sto let. Příběh malé českobudějovické rodiny z počátku tohoto století, rodiny, kde otec plný elánu a humoru vededobrodružné obchodní podnikání a matka zahleděná do literatury marně usiluje mít vyšší "hedvábné" starosti. Kniha zachycující rodinné všední i neopakovatelné příhody s hřejivou intimitou a jiskřivým svérázným humorem.

Knížka drobných próz, která je rozdělena do 7 větších celků. První část obsahuje vzpomínky na mládí, které nebyly zahrnuty do třídílné rodinné kroniky, druhá část bajky pro zvířátka - kratičké prózy vzniklé v Dachau, další části jsou současné příběhy, obrázky z autorovy dílny, dojmy z cest. Úvodní povídka byla námětem pro TV mikrokomedii.

Autor zachytil táborový život velmi mnohostranně a zobrazil značné množství postav. Největší pozornost věnoval Zdeňku Roubíkovi, mladému pražskému intelektuálovi, který v táboře zastává funkci pomocníka vězeňského písaře (má mj. na starosti vězeňskou kartotéku, tedy "krabici živých", podle níž je román nazván). Zpočátku je Roubík uzavřený a skleslý, postupně se však ze své apatie vymaní, začne pomáhat druhým a zapojí se do tajné komunistické organizace, takže lépe překonává i vlastní těžké chvíle (smrt bratra Jiřího). Dalšími postavami jsou vězni z mnoha evropských zemí (namnoze židovského původu), lišící se svým postavením v táboře i charakterovými vlastnostmi. Zvláštní pozornost je věnována esesmanům Kopitzovi, Deibelovi a Leutholdovi, dozorkyni Rosshauptové a písaři Froschovi, z uvězněných jsou více vykresleni Němci Horst, Karlchen, Fritz a Berl, Češi Jarda, Mirek a Honza, Řek Fredo, Francouzi Gaston a Žožo, maďarský lékař Šimibáči, Španěl Diego, Holanďan Derek či Maďarky Juliška, Jolán, Bea. Autor zobrazuje každodenní život těchto lidí, jejich vzájemné vztahy, práci a útrapy, líčí mnohé dramatické scény i postupný rozklad táborového režimu.

Na nebi, belasom a mŕtvom ako oceľ, krúži sup. Krajina dolu je rovnako mŕtva ako nebo nad ňou. Popukaná zem má špinavožltý až hnedý povrch,pretkaný kamením....

Tři příběhy žen, které v rozdílných prostředích, rozdílných společenských i dobových podmínkách bojují o důstojné prožití života. V prvém (Ztracená stuha), pohádkovém příběhu z Koreje, se nebeská víla rozhoduje mezi nadoblačnou říší snadné blaženosti a láskou k prostému dřevorubci ve světě lidí. Druhý příběh (Kat nepočká) staví operetní hvězdu z doby protektorátu před rozhodnutí proplouvat nacistickou okupací nebo se postavit na odpor. Od hrdinky třetího příběhu (Živá socha), odehrávajícího se v současnosti, se očekává odpověď, zda bude žít pro oslavu mrtvého manžela, zasloužilého muže, nebo se rozhodne pro novou lásku.

Poznatky a zážitky autora, které načerpal a zapsal při cestách po Mexiku a Americe.

Sonda do všedního života obyčejných lidí, v níž autor rozvíjí kontrapunkticky založený obraz kariéry kdysi nadějného intelektuála, ministerského úředníka Slávka Rouse.

Povídky zařazené do této knihy těží z reportážní metody, autor v nich staví na skutečných událostech, o nichž psaly americké listy.

Spisovatel se inspiroval skutečnou událostí - tragickým osudem herečky Anny Letenské. V roce 1944 je populární filmová herečka Hlínová zatčena gestapem za to, že poskytla útočiště člověku z odboje. Filmový producent ji pomocí svých styků s nacisty vyreklamuje, aby mohl dotočit roztočený film. Těsně před posledním natáčecím dnem herečka Hlínová pochopí, že je neustále střežena a chce utéct. Je však znovu zatčena. Odchází do vězení s pocitem lítosti, že její postoj proti okupantům nebyl aktivnější.

Děj Frýdova románu, jehož první verze vznikla v letech 1949-1950 v Mexiku, se odehrává v mexickém pralese. Vedle dobrodružných zážitků členů vědecké výpravy, amerického vědce a jeho manželky Češky, mexického malíře ačeského archeologa, vylíčil v něm autor i konflikty, které v prostředí krajně náročném na tělesné i duševní síly člověka vyvolává různost jejich povah a společenského názoru.

Román z mexického venkova, líčí bídu zemědělců. Námětem je boj indiánských zemědělských dělníků kterési vesnice v Mexiku našich dnů o povolení k založení ejida, t. j. formy zemědělského družstva. Pro tamní bezzemky je ejido jedinou možnosti obživy, neboť při vyprahlosti mexicképůdy odčerpávají boháči všechnu vláhu do svých zahrad a plantáží. Autor zná situaci z vlastního pobytu v Mexiku a v románu zachytil celý řetěz překážek, kterými musila skupina indiánských zemědělců projít při vyjednávání s protilidovými vládními orgány.

Román Charloty Mexické Román na základě historické literatury a pramenů zachycuje aktivitu Charloty Marie Amélie, manželky rakouského arcivévody Maxmiliána a od r. 1864, když byl Maxmilián na popud Napoleona III. jmenován mexickým císařem, císařovny mexické v dramatu mexického císařství,kdy Charlota v době nepříznivého vojenského obratu jede vyjednávat do Paříže a do Říma, zatímco její manžel je po vítězství Juárézově r. 1867 zastřelen. Román s řadou historických postav, o němž autor říká, že se v něm snažil vyhnout dobrodružným hypotézám.

Básně, hry a rýmovačky, které za války sloužily k výuce dětí. Básně a hry, které tvořily slabikář židovských dětí soustředěných za války v terezínském ghettu.

První díl románové trilogie čerpá ze skutečných životopisných zápisků dědečka Morice.

"Rozmarný výlet do obsahu spisovatelovy hlavy", tak charakterizoval autor sám svou poslední knihu. Hrdina příběhu se rozjíždí na venkov uspořádat besedu se čtenáři a přitom v myšlenkách probírá různé náměty, do nichž by se po návratu mohl pustit - neboť nedodělaný rukopis doma na stolese mu důkladně zprotivil. Ve vyvrcholení románu sehraje svoji roli chytrá posluchačka přednášky s ještě chytrějším manželem. Do poměrně útlé knížky se podařilo N. Frýdovi vtěsnat mnoho postřehů a pravd o spisovatelském umění.

Nádherná publikace o mexické lidové grafice a umění.

Hlavní hrdinkou románu je zdravotní sestra Božena Tomešová.Ta je ve svém jádru prostý,dobrý a čestný člověk.Dostává se však do konfliktu s požadavky doby,zdánlivě příliš tvrdými a neřešitelnými.Náhoda z ní udělala vdovu po muži,jehož obětavost a hrdinná smrt se stávají předmětem obecného zájmu.Zájem lidí se přenáší i na ni spolu s předpokladem,že bude památku mrtvého udržovat a bude se podílet na všem co společnost vykoná.Božena se však těmto nárokům vzepře.Vytváří si nový,vlastní život a trvá na svém právu vést život podle svých představ.

Vybrané kapitoly z knihy reportáží Mexiko je v Americe. V patnácti kapitách vybraných z knihy "Mexiko je v Americe", podává autor reportážní formou pestrý pohled na život domorodého indiánského lidu. Mapku nakreslil Jan Žbánek. Dřevoryty E. Catlettová, J.G. Posada. 1. vydání.

a jiné pohádky. Soubor vtipně pojatých pohádek z moderního světa zahrnuje příběhy věcí (Pusťte basu do rozhlasu, Vzpoura v psacím stroji), ptáků (Proč sedají ptáci na telegrafní dráty) a dětí (Jak vynalezli padák, O míči, který šel jen do nepřátelské branky).

Kniha cestopisných reportáží, která vznikla jako deníkový záznam zájezdu brněnského loutkového divadélka Radost do Asie, které se Frýd zúčastnil.

Souborné vydání dříve samostatně vydaných knih - "Vzorek bez ceny a Pan biskup" a "Hedvábné starosti". Kniha zachycující rodinné všední i neopakovatelné příhody s hřejivou intimitou a jiskřivým svérázným humorem. První díl románové trilogie čerpá ze skutečných životopisných zápisků dědečka Morice, druhý těží ze zápisků autorova otce. Závěrečný díl "Lahvová pošta", v níž autor vypravuje o třinácti letech vlastního života, vyšel pouze samostatně.

Třetí a závěrečný díl románové trilogie, v níž autor vypravuje o třinácti letech vlastního života (1932 - 45).

Novela má silné autobiografické rysy. Pojednává o mladí autora, pochopitelně upraveně, takže něco skutečně zažil, něco někde zaslechl, něco fikcí doplnil.

Román, zachycující široký obraz mexického života na počátku padesátých let tohoto století, a to zejména jeho sociální problematiku, napsal autor na základě vlastního přímého pozorování v době, kdy žil v Mexiku jako kulturní přidělenec. Námětem je boj indiánských zemědělských dělníků o povolení k založení ejida tj. formy zemědělského družstva, jež je jedinou možnou obživou těchto lidí žijících na nejnižší životní úrovni, boj, jenž je nakonec vystupňován v účinnou solidární stávku dělníků v celém okrese. Románové novinky sv. 143-144. 5. vydání.

Detektivní novela; hluboký psychologický záběr a umělecká kvalita překračuje hranice běžných detektivek. Má neobvyklou zápletku - vraždu objasňuje jaksi navíc, předem se ví, kdo a proč zabil, hledá se jen způsob jak.

Strhující román, který patří mezi nejvýznamnější díla Norberta Frýda z 50. let. Díky strastiplným zkušenostem z koncentračních táborů, autorem prožité bídě a utrpení se toto dílo vyhnulo dobovému schematismu a vychází právě z jeho osobních krutých zážitků.

Veselý příběh - předpenicilínového věku - vypráví o jasnovidci, který na rozhraní převratných časů přijede do jihočeského města, aby jeho smetánku obral o peníze.

Pan Lučavka, Sloup vody, Ruka nevinnosti - tyto tři prózy tvoří cyklus Tři nepatrní muži, který je výpovědí o pozoruhodných a přitom zcela odlišných osudech tří mužů.

Cestopis pojednává o kultuře Indiánů Maya i o období koloniální nadvlády, vypráví o historických památkách země, o životě v džungli a o vykořisťování obyvatelstva americkými monopoly.

Milostný příběh, jehož základem je lidové vyprávění o nebeské víle připoutané k zemi, které autor vyslechl za svého pobytu v Koreji. Původně tragická pohádka je změněna v úsměvné vyprávění o osudech lidského děvčátka měnícího se v ženu.