Kateřina Tučková Livres

The award-winning novel by Czech author Kateřina Tučková--her first to be translated into English--about the fate of one woman and the pursuit of forgiveness in a divided postwar world. 1945. Allied forces liberate Nazi-occupied Brno, Moravia. For Gerta Schnirch, daughter of a Czech mother and a German father aligned with Hitler, it's not deliverance; it's a sentence. She has been branded an enemy of the state. Caught in the changing tides of a war that shattered her family--and her innocence--Gerta must obey the official order: she, along with all ethnic Germans, is to be expelled from Czechoslovakia. With nothing but the clothes on her back and an infant daughter, she's herded among thousands, driven from the only home she's ever known. But the injustice only makes Gerta stronger, more empowered, and more resolved to seek justice. Her journey is a relentless quest for a seemingly impossible forgiveness. And one day, she will return. Spanning decades and generations, Kateřina Tučková's breathtaking novel illuminates a long-neglected episode in Czech history. One of exclusion and prejudice, of collective shame versus personal guilt, all through the eyes of a charismatic woman whose courage will affect all the lives she's touched. Especially that of the daughter she loved, fought for, shielded, and would come to inspire.

A woman delves into science and superstition, fear and persecution, and the hope and courage of belief in an award-winning and internationally bestselling novel by Kateřina Tučková. Last in a centuries-old lineage of healing women, Dora Idesová was raised by her aunt Surmena in the White Carpathians. Resistant to superstition, Dora grew up hearing stories of the "goddesses" who were said to conjure love and curses and, through divine connection, cure the spirit and the body. Now an academic, Dora is researching the tales that for generations spellbound the hillside where she grew up. As the mysteries become truths, they reveal a stunning discovery that reaches back from the witch trials of the seventeenth century through Nazi-occupied Germany. Embarking on an emotional journey, Dora is about to find out how deeply and fatefully she is entwined with secret tradition. Masterfully weaving together fact, folklore, and fiction, Kateřina Tučková draws on the stories of her ancestors to explore the extraordinary history of goddesses who walked the earth.

Michael Rittstein zachycuje na svých kresbách, kvaších a akvarelech banální i anekdotické příběhy a vytváří dějově zhuštěné, dramatické a bizardní alegorie současného života.

Umění je jedno. Tradice všech žánrů je ve svých počátcích propojena. Kreativitě umělců se však postupem času vymezovaly a zužovaly hranice mezi jednotlivými formami. Přesto ale byly přesahy vždy lákavé a využívané právě proto, že umění je jedno a vychází z podstaty potřeby člověka sdělovat vnitřní prožitek. Tato kniha prezentuje ty současné žijící autory, jejichž forma sdělení obsahu je v rovinách vyjádření (tedy v rovině slova i v rovině obrazu) umělecky závažná. Zastoupeni jsou např. M. Coufal, R. Erben,B. Jakubčíková, V. Kokolia, L. Kundera, P. Nikl, V. Ondráček, J. Róna, A. Šimotová, J. Švankmajer, V. Třešňák a další.

Příběhy významných českých žen. Byly odvážné. Mnohdy předběhly dobu. Šly si za svým a někdy za odvahu zaplatily cenu nejvyšší. Ale svým příběhem inspirovaly tisíce a miliony dalších žen, které dnes díky nim mohou žít svobodně a podle svých představ. Strhující vyprávění o šedesáti výjimečných a leckdy zapomenutých hrdinkách z české kotliny od těch nejdávnějších dob až po současnost doprovází originální portréty od studentů plzeňské „Sutnarky“, textové medailony Kateřiny Tučkové a historické vstupy Renáty Fučíkové, které ukazují, jak se žilo ženám v různých obdobích dějin.

Původní divadelní hra na motivy životního příběhu brněnské hudební skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940) očima jiné brněnské rodačky, spisovatelky Kateřiny Tučkové. Vitka je příběh o závratném vzestupu mladé talentované ženy, která se dokázala prosadit v oblasti dodnes vyhrazené především mužům. Její život byl fascinující směsicí výjimečného nadání, píle a neústupnosti, ale také svobodomyslnosti, kterou šokovala své okolí. Zemřela v pouhých pětadvaceti letech, válkou odříznutá od domova v jihofrancouzském Montpellieru. V té chvíli však už měla za sebou studia v Brně, Praze a Paříži, složila na čtyřicet oceňovaných skladeb, dirigovala významné evropské orchestry a byla životní i tvůrčí partnerkou Bohuslava Martinů, s jehož ženou Charlottou tvořili proslulý milostný trojúhelník. Či mnohoúhelník, vezmeme-li v úvahu její četné milence, mezi nimiž nechyběli známí představitelé meziválečné avantgardy pobývající toho času v Paříži. Kdyby přežila, byla by jednou z nejslavnějších českých žen.

Dlouho očekávaný román Bílá Voda vypráví strhující příběh, jehož hlavní hrdinkou je Lena Lagnerová. Ta přichází do kostela v Bílé Vodě, pusté horské vesnici, kde se nachází zázračná soška Panny Marie. Lena tu nachází jen pár řádových sester, které má na starost řeholnice Evarista. Ta spolu s nimi dorazila do vesnice poslední zářijové noci roku 1950, kdy byly všechny řádové sestry odvedeny komunistickým režimem do sběrných táborů.

Tvorba Dobroslava Folla (1922-1981)se stala málo známou epizodou v historii českého poválečného umění, neboť autorova činnost zůstává uzavřena v době 60. let, v nichž jediných se mohl aktivně účastnit domácích a zahraničních výstav a organizovat veřejný umělecký život. Dnes je jeho dílo nepřístupné především proto, že jeho pozdější vývoj, v němž mu byla znemožněna samostatná výstavní činnost, se odehrával v soukromí ateliéru a v úzkém kruhu přátel. A to přesto, že Dobroslav Foll patřil k autorům, kteří se účastnili dobového rozvoje modernistických tendencí a na konci 60. let dospěl k velmi osobitým výtvarným řešením a stal se rozhodně jedním z účastníků boje za svobodný výtvarný názor. Jeho umění se odchýlilo od oficiálně prosazovaného socialistického realismu a tudíž nebyl preferován normalizační estetikou ani kulturní politikou. Opětovného uvolnění poměrů v 90. letech se už nedožil a nedočkal se tak ani nové iniciativy k znovuobnovení činnosti Skupiny Radar, jíž byl v 60. letech členem.

Literárně teoretická práce pojednávající o díle české spisovatelky Věry Sládkové v kontextu soudobé české literatury a tematických celků, v jejichž rámci autorka tvořila. Kniha se zabývá jejími klíčovými díly, mezi které patřila především trilogie „Malý muž a velká žena“ zfilmovaná Karlem Kachyňou do podoby seriálu „Vlak dětství a naděje“.