Jana Ratajová Livres

Rodinné paměti české šlechtičny z let 1657–1677 a ukázky z její knihy kuchařských, lékařských a veterinárních receptů. Publikace provázená barevnými vyobrazeními je prvním svazkem edice MANU PROPRIA. K vydání připravila, poznámkami a úvodní studií opatřila Jana Ratajová

Edice pěti raně novověkých spisů zabývajících se těhotenstvím a rozením dětí (16.-18. století). Doprovozeno vysvětlivkami, dvěma slovníčky a studií, jež analyzuje "genderování" těla v porodnických příručkách. Jde o čtvrtý, závěrečný svazek ediční řady "Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)".

Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku. V knize se můžeme seznámit díly čtyř raně novověkých mravokárců z přelomu 16. a 17. století a raně barokního hagiografa z první poloviny 17. století...

Diskursy manželství v české literatuře raného novověku. Edice šesti spisů o manželství ze 16. a 17. století doprovozená vysvětlivkami, slovníčkem a dvěma studiemi editorek zabývajícími se problematikou genderu v české literatuře raného novověku. Publikace je druhým svazkem čtyřsvazkové ediční řady "Gender v českých preskriptivních diskursech raného novověku (v literatuře o ženství, panenství, vdovství, manželství a ženském těle)".

Polarizace genderů v českojazyčné literatuře 2. poloviny 18. století. Edice několika převážně drobných spisů o ženství a genderových vztazích z období mezi koncem 17. a koncem 18. století. Doprovozeno vysvětlivkami, slovníčkem a dvěma studiemi editorek zabývajícími se problematikou proměn a kontinuity konstrukce genderu v české literatuře 18. století.

Dějiny pražského VŠ studenta od středověku do současnosti.

Publikace mapuje různorodost židovských organizací v předválečném období, během Protektorátu Čechy a Morava i po skončení druhé světové války a osvobození. Po vzniku samostatného Československa se v rámci tolerantního prostředí mladého státu rozvinulo v nebývalé míře také chuť ždiovských obyvatel českých zemí zapojit se do společenského a spolkového života. Po období rozkvětu však s nástupem nacismu dochází k omezování těchto snad, jejichž definitivním koncem je okupace Československa.