Zdeněk Janík Livres

Originally published: New York: Farrar & Reinhart, 1941.

Naše sny jsou plné symbolů, které v zašifrované formě zprostředkovávají vzkazy a poznatky o naší minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Tato kniha obsahuje v přehledné formě nejdůležitější symboly našich snů a možnosti jejich výkladů.

Kniha mikrofejetonů obsahuje texty publikované po r. 1989 v Lidových novinách, Tvaru, Mostech, Hospodářských novinách a dalších časopisech. Byly čteny v televizním pořadu Sváteční slovo i v Českém rozhlase. Pro tuto knihu doplnil autor, člen české pobočky PEN klubu, soubor novými texty. Daniela Fischerová knihu přirovnává k podobně laděným úvahám amerického spisovatele Fulghuma.

A classic from one of the masters of psychotherapy, Erich Fromm.[Bokinfo].

Básnickou sbírku Volání na časy jsme vydali k 80. autorovým narozeninám. Reflexivní verše jsou jistým bilancováním autorova dosavadního života a jeho lásek. Ilustrovala a graficky upravila Věra Martinková.

Výbor, který autor sestavil ze svých dříve publikovaných prací, je kromě čtenářského zážitku připomenutím jeho významného životního jubilea. Zdeněk Janík se v knize představuje různými žánry, jež pěstuje a ovládá: kontemplativní i přírodně-reflexivní poezií, fejetony a esejemi, obracejícími se k člověku uprostřed společnosti, a opět verši – subtilně náladovými haiku – a texty kraťoučkými, ale stejně promyšlenými, ať je nazývá aforismy, mikrobajkami nebo opravenými příslovími. Není na škodu připomenout, co o Janíkových knihách říkají jeho kolegové-spisovatelé: „Slovům tento básnivý fejetonista rozumí, jeho texty jsou lingvistickou lahůdkou. Jsou napsány bohatým slovníkem, jenž při slohové vytříbenosti a kultivovaném stylu připomene vnímavému čtenáři stále častěji opomíjený fakt, že čeština je překrásný jazyk.“ (Antonín Bajaja) „Neostýchá se vyjádřit etický postoj, což si autoři mladší generace už prakticky netroufají z obav, aby nebyli nařčeni z moralizování.“ (Daniela Fischerová) „Pokaždé jsem měl radost – jeho poezie je neukecaná a přitom voňavá. A taková je i jeho próza. Byť umí i šlehnout – při čtení Zásloví a podsloví jsem se opravdu bavil.“ (Jiří Stránský)