Jiří Jirásek Livres

Učebnice vysvětluje jednotlivé instituty ústavního práva České republiky a zároveň přináší informace o organizaci a fungování demokratického právního státu. Kniha je členěna do 17 kapitol. Autoři při výkladu zásadně následují systematiku Ústavy České republiky (úst. zák. č. 1/1993 Sb.). Věnují se rovněž recentnímu ústavnímu vývoji Československa, problematice vztahu vnitrostátního, evropského a mezinárodního práva a ústavní úpravě bezpečnosti státu a mimořádných stavů. Tato učebnice je vůbec první, která se věnuje přímé volbě prezidenta či novému zákonu o státním občanství České republiky, který nabývá účinnosti 1. ledna 2014. U každé kapitoly je uveden výběr odborné literatury a na závěr knihy je připojen věcný rejstřík. Učebnice je určena především studentům práva, zároveň však poskytuje informace všem, kdo se zajímají o aktuální politické dění. Na tuto knihu naváže práce věnovaná vztahům jednotlivce a státu, jak jsou ústavně stvrzeny v Listině základních práv a svobod a z ní vycházejících zákonech.

Publikace je komplexním zpracováním problematiky základních, resp. lidských práv. Po uvedení do teorie základních práv, tedy do otázek týkajících se terminologie, původu těchto práv, jejich obsahových specifik, forem působení, i subjektů oprávněných a povinných, se práce dále zabývá interpretačními a aplikačními specifiky základních práv, zejm. otázkami souvisejícími s omezováním těchto práv a standardy přezkumu případných omezení. Prostor je pak věnován i samotnému právnímu zakotvení v pozitivním právu a s tím související vymahatelnosti základních práv, jakož i vnitrostátnímu, mezinárodnímu a evropskému mechanismu právní ochrany. Speciální prostor je věnován ústavní stížnosti a stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. V dalších částech se práce podrobně a strukturovaně věnuje jednotlivým základním právům, počínaje obecným zákazem diskriminace a právem národnostních menšin, přes jednotlivá osobní, politická a hospodářská a sociální práva, až po právo na právní ochranu (spravedlivý proces). Kniha bude sloužit jednak jako učební pomůcka, jednak jako praktický průvodce pro každého, kdo se s problematikou základních práv setkává, zejména ve své profesní praxi.

Řada angažovaných básní autora pronásledovaného za totality a nespokojeného s vývojem po roce 1989.

Básnická skladba o sedmi zpěvech je elegickým podobenstvím o zneužití moci, o porušení odvěkého řádu přírody, o chaosu a zmatku ve vztazích mezi lidmi. Báseň vznikla v l. 1950-51. Na jedné straně zaznívají dozvuky válečných hrůz, na druhé straně katastrofická vize příštího světa, v němž dojde často k hrůzným omylům. Autor, který patří mezi významné katolicky orientované básníky, vidí pro budoucnost naději v návratu k prosté víře v Boha.

Kniha odhaluje odvrácenou tvář diplomacie. Ukazuje zákulisí velké diplomacie a všímá si spíše jejích humorných stránek. V antice se těmto komickým aspektům vážné politiky říkalo anekdota (z toho pochází slovo anekdota) ve smyslu nevydané či spíše nevydatelné historky seriózní politiky. Autor si z dlouhých dějin diplomacie vybral ty kapitoly, které neměly dějinný dosah, ale spíše ukazují, jak vážnosti politiků často prosvítá komičnost. Zcizení maršálské uniformy Josipa Broz Tita z ostrova Hvaru či známý dětinský vzdor Nikity Sergejeviče Chruščova na nejvyšším politickém fóru, kdy si tento čelný sovětský politik zul boty a na protest s nimi začal tlouci do lavice, patří ke zdařilým kontrastům ke světu prvotřídních sak a diplomatických misí. Nedílnou součástí jsou karikatury Jiřího Jiráska, jehož kresby mají vrstevnatou významovou strukturu.

Recenzowany tom poświęcony jest urzeczywistnianiu konstytucyjnych zasad ustroju trzeciej władzy w Republice Czeskiej i w Rzeczypospolitej Polskiej. Zasady te ukształtowane w wyniku transformacji ustrojowej (w tym zakresie przebiegała ona wolniej w przeciwieństwie do przemian władzy ustawodawczej, a zwłaszcza wykonawczej) nie budzą istotnych kontrowersji doktrynalnych. Autorzy opracowań skoncentrowali się więc przede wszystkim na rozwiązaniach szczegółowych i ich funkcjonowaniu w otoczeniu politycznym i społecznym charakterystycznym dla obu państw. Wiele wskazuje na to, że ewolucja władzy sądowniczej, zwłaszcza w Polsce, jeszcze się nie zakończyła, tym cenniejsze wydają się wyrażone w książce uwagi polskich konstytucjonalistów i doświadczenia opisane przez konstytucjonalistów czeskich i słowackich. Z recenzji dr. hab. Krzysztofa Eckhardta, prof. WSPiA