Carl Sagan sinnt über die gegenwärtige Lage des wissenschaftlichen Denkens nach, was ihm wunderbar Gelegenheit bietet, uns mit seinen eigenen Kindheitserfahrungen, Pressearchiven, UFO-Geschichten und dem vielfältigen Strandgut der Pseudowissenschaft zu unterhalten. Zwischendurch entlarvt er Entführungen durch Außerirdische, Gesundbeterei und Channeling als Nonsens; er widerlegt die Behauptung, daß die Wissenschaft die Spiritualität zerstört, und bietet ein "Quatsch-Erkennungs-Kit" für das gründliche Durchdenken von politischen, gesellschaftlichen, religiösen und anderen Fragen.
Životopis nejslavnější rovnice na světě.
Bodanisova kniha je takřka detektivním příběhem moderní fyziky. Autor používá neobvyklou metodu výkladu: rozebírá jednotlivé složky slavné rovnice a za nimi stojící pojmy (energie, rovnost, hmota atd.) a na tomto pozadí představuje bouřlivý rozvoj moderní fyziky posledních století a její zásadní dopady na život naší civilizace, ať již jde o televizní obrazovku nebo o dramatický závod Hitlerova Německa a Spojených států o výrobu první atomové pumy. Stranou však nezůstávají ani hlavní aktéři dramatu, špičkoví fyzici a přírodovědci posledních tří století, kteří měli na formulaci a výkladu uvedené rovnice hlavní podíl.
David Bodanis přednášel historii vědy na univerzitě v Oxfordu.
Proces přerozdělování zosobňuje přesun finančních prostředků od bohatých k chudším vrstvám obyvatelstva za účelem snížení chudoby a ekonomické nerovnosti. Jouvenel politiku přerozdělování odmítá, neboť podkopává smysl pro odpovědnost, vede k diskriminaci menšin, odčerpává finanční zdroje střední třídě a napomáhá procesu centralizace. Proces centralizace přesouvá moc z rukou vlastníků výrobních prostředků ke státním úředníkům, čímž vytváří novou vládnoucí třídu. Proces přerozdělování tudíž neumožňuje lidskou rovnost... celý text
Henry Kaufman, autor knihy O penězích a trhu, byl dlouho jedním z nejvlivnějších mužů na Wall Street. Toto jeho poslední dílo, napsané na sklonku kariéry, reflektuje jeho zkušenosti jako majitele menší investiční společnosti, která investuje do vzdělávání mladších ekonomů. Kniha nabízí nový pohled na Wall Street a její aktéry, zasazuje historické souvislosti do kontextu současné globalizace financí a analyzuje její důsledky, které mohou být jak slibné, tak nebezpečné.
Hlavním tématem je napětí mezi potřebou konkurence a růstu a zároveň nutností zachovávat slušnost vůči klientům a respektovat veřejný zájem, což dnes zahrnuje i globální regulaci. Kaufman kritizuje slabiny moderního řízení rizik a obchodních strategií, které se opírají o matematické modely, místo aby braly v úvahu specifika finančních trhů a lidský faktor. Důležitou částí knihy je analýza konjunktury Wall Street za posledních dvacet let, která byla ovlivněna inovacemi, deregulací a globalizací. Autor také zkoumá příčiny současných finančních krizí v Jižní Americe, jihovýchodní Asii a celosvětového ekonomického zpomalení.
" Aujourd'hui, la mondialisation, ça ne marche pas. Ça ne marche pas pour les pauvres du monde. Ça ne marche pas pour l'environnement. Ça ne marche pas pour la stabilité de l'économie mondiale. " L'auteur de ces lignes ? Le professeur Joseph Stiglitz, prix Nobel d'économie, ancien conseiller de Bill Clinton, qui en novembre 1999 a démissionné de son poste d'économiste en chef et vice-président de la Banque mondiale : " Plutôt que d'être muselé, j'ai préféré partir ", expliquera-t-il. Son livre est un constat qui vaut réquisitoire : preuves à l'appui, il démontre que les règles du jeu économique mondial ne sont souvent fixées qu'en fonction des intérêts des pays industrialisés avancés - et de certains intérêts privés en leur sein -, et non de ceux du monde en développement. Car, en effet, la mondialisation n'a pas seulement mis l'économie au-dessus de tout, mais aussi une vision particulière de l'économie, le fanatisme du marché. Politique d'austérité, libéralisation des marchés des capitaux et privatisations sont appliquées aveuglément, en dépit de leur échec avéré, à tous les pays, en particulier aux pays en transition et du Sud. A lire Joseph Stiglitz, on a le sentiment de comprendre les vrais enjeux du monde d'aujourd'hui, de saisir toute l'urgence d'une réforme en profondeur du statut et des politiques préconisées par les institutions financières internationales.
