Petra Anýžová Livres

Kniha se zabývá působením modernizačních a globalizačních trendů na hodnotové orientace, normy a klíčové aspekty životního způsobu české a hlučínské populace v evropském kontextu. Autoři vycházejí z teoretické koncepce S. H. Schwartze a analyzují rozsáhlé empirické zdroje vlastního šetření (2014) a mezinárodních šetření (European Social Survey 2012, European Values Study 2008). Práce je zaměřena především na projevy modernizace dotýkající se hodnotové orientace obyvatel a způsobu jejich myšlení ve vztahu k sekularizaci současné společnosti, uspořádání mezilidských vztahů v rodině, podobě sociálního kapitálu a proměnám způsobu života. Poznatky z lokálního výzkumu na Hlučínsku jsou porovnávány s modernizací v ČR i dalších evropských zemích a umožňují autorům klást otázky po povaze univerzalizace současného způsobu života. Autoři a autorky se snaží hlouběji pochopit také roli regionálních společenství v průběhu modernizačních a globalizačních procesů.

Publikace hledá odpovědi na některé závažné otázky týkající se českého trhu práce z hlediska vlivu vzdělání, dovedností, sociálního původu a sociopsychologických charakteristik na příjem a socioekonomický status zaměstnání jedinců. Práce autorského týmu se zaměřila i na objasnění mzdových rozdílů mezi muži a ženami s různým stupněm dosaženého vzdělání, na změny v postavení pracovníků po ekonomické krizi v době oživení trhu práce, na míru pracovní autonomie v jejich zaměstnání a na vliv kvalifikačního nesouladu na pracovní mobilitu zaměstnanců. V neposlední řadě ukázala současnou míru spokojenosti jedinců s prací a životem obecně. Pokusila se argumentovat souvislost mezi těmito hodnoceními a vyvodit, jaké aspekty práce a zaměstnání Češi preferují a jsou pro ně žádoucí, a které z nich už se v jejich současném zaměstnání naplňují. Průvodní přílohy nabízejí k tématu bohatý dokladový materiál v podobě tabulek, grafů a jiných výstupů ze statistických výzkumů i mezinárodních srovnání.

Komparativní sociální výzkumy procházejí již dlouhá desetiletí prudkým rozvojem a stále se ukazuje, že jeden z nejdůležitějších aspektů jejich kvality je ekvivalence dat. Stále však mnozí sociální vědci analyzují data bez vědomí toho, jaké úrovně srovnatelnosti vlastně dosahují. Cílem této studie je podrobně představit problematiku ekvivalence postojových škál a poskytnout přehled o dostupných kvantitativních technikách, kterými lze ekvivalenci testovat. Metodologicko-analytický výklad v druhé části knihy předvádí aplikaci strukturního modelování při testování mezinárodní srovnatelnosti postojových škál sociálního kapitálu a politického odcizení z Evropského sociálního výzkumu a podává základní doporučení k jejich statistické komparaci, ale i návod k využití této techniky na vlastní data.