Věra Mertlíková Livres

Slunce stojí vysoko a pálí. Cítíš vůni sena a prvních jahod? Je čas obětovat bohyni léta – a propadnout lásce. Píše se rok 906, nad Velkou Moravou se stahují mračna a mladá Milana zachrání před obětováním vzácné hříbě se zlatavou srstí. Leč krást z Mojmírova stáda se nevyplácí, obzvlášť musí-li se kníže před bojem zavděčit nejednomu bohu. Milanu čeká úprk do pohanských Čech za dopro­vodu otravného mníška a vnadné Kotys, ale také nečekaná střetnutí s bytostmi lesů, vod a strání i cizími nájezdníky. Ale slunce stále pálí, les zpívá – a kdopak by se bál oprátky či ostří protivníka, když ho pohání touha mládí! Historický fantasy román přináší kromě dobrodružného příběhu i nevšední pohled do slovanské mytologie a věrné reálie raného středověku.

„Černý hvozd sytí se krví. Snadno v jeho blízkosti propukají spory, snadno se krev prolévá,“ píše se ve starých kronikách, jejichž poselství se opět probouzí. A tak zatímco v korunách stromů zní zlověstný šepot, jenž bývá předzvěstí zlých časů, panoš Jan Boček z Bočkova se vydává do nitra lesů, kde jsou lidé stále cizí. Hejtman z Kozího hrádku má starost s rudým kohoutem, který příliš často sedá na střechy samot. A ve stínech se plíží zemští škůdci – ti nechtějí nic víc, než mordovat a loupit.

V čase masopustu se stírají hranice mezi světy. Může se stát cokoliv. Některé šťastlivce mine neúprosný osud jen o vlásek. O mrazivé masopustní noci léta Páně 1365 tak málem přijde panna o panenství, netvor o srdce, klisna o hříbě, nehodný mnich o svobodu a mladý magik o život. Jiní to štěstí nemají. Když se mu téže noci ztratí vzácný flanderský hřebec, pro chudého zemana Martina ze Skály to znamená veliké potíže. Podaří se mu najít plemeníka pro stádo klisen, ženichy pro pět krásných dcer a vlastní duši, ukrytou na dně poháru s vínem? Napínavá historická freska s prvky magie nás zavádí do dob vlády Karla IV. – do času rytířů i lapků, královen i poběhlic, mužů pravé víry i vyznavačů dávných bůžků z lesa, kam hlas kostelních zvonů nedolehne.

Na Rujáně odjakživa vládli žrecové z Arkony. Touha po pokladech svatyně však přivedla na ostrov cizí hrdlořezy. Jejich lodě s dračími lebkami se vynořily ze severních mlh, z říše skryté před pohledy smrtelníků. Zaútočili, naplnili pobřežní vody těly rujánských obránců a obsadili ostrov. Arkona zatím odolává. Kouzla, která ji chrání, však slábnou. Cizinci mezitím rozšiřují svou hrůzovládu – dobyli už Volgost a téměř se zmocnili štítu boha Jarovíta, ve Štětíně potupili Triglavovu svatyni a teď cení tesáky směrem k majestátnímu Volinu. Slovanští žreci a vládcové volají o pomoc. Povodím Odry z dalekého jihu přichází pán Radhostova meče a jeho démonický vlčí průvodce… Po mnoha letech od napsání cyklu Černokněžník se Juraj Červenák vrací ke svým nejpopulárnějším hrdinům, Černému Roganovi a Goryvladovi. V dvoudílném románu Zlato Arkony je pouť zavede na sever, až na jantarová pobřeží, kde slovanští bohové čelí krvelačným dobyvatelům. Poradí si černokněžník v končinách, které jsou tak daleko od Kančí hory a Krvavého ohně, zdroje jeho moci?

Dávný přízrak tajemného Lovce, který v hlubokých lesích kolem Buchlova nechává oběti mizet beze stop. Odo Astore, vlašský purkrabí, jenž se jej marně snaží odhalit. Mladý panoš, který přežil Lovcův útok a touží vzít spravedlnost do vlastních rukou. A půvabný mnich skrývající pod otrhanou kutnou nejedno tajemství. Falešný ženich. Falešný mnich. Falešný řezník. A falešný Lovec. Dokáže vášnivý cizinec s podivnýma očima vyřešit čtyři propletené případy, aniž by ztratil život – a srdce?

Vidět Neapol a zemřít. To je kolem roku 1480 opravdu snadné. Avšak proč věšet hlavu? Přistupte blíž, pánové a dámy! Božská komedie začíná! Kdo koho dneska zabije? Kdo získá magickou korunu z trnů a růží? Kdo se postaví hrůzám z nočních můr? A kdo si vytáhne výhru nejvyšší – opravdovou lásku? Přichází Čas Růže. Čas bolesti, krásy i nebývalých zázraků. Čas, kdy se dotkneš hvězd. A můžeš pít z číše života do dna! Brána dávných časů se právě otvírá a pro lásku se snadno umírá. Tohle zná každý, kdo se ráno budí v náručí milenky anebo s dýkou v hrudi. Láska a smrt, dvě strany jedné mince. Tu není, brachu, místo pro cizince! Jsi šejdíř, rváč či dívka nevinná? Vítá tě Neapol a její Rodina! Překrásné ženy, stateční muži, jen zastav ten čas trnů a růží, ve víru tance miluj naposled, zachraň svou lásku a s ní celý svět. Někdy je něžná, jindy na zabití. Došels až k pramenům a poznal taje bytí. Teď zvedni zrak k nebi v tichém údivu. Chci vidět Neapol – a zůstat naživu!