Alena Vrbová Livres

Odborné zpracování dějin pražského kalového hospodářství první poloviny 20. století.

Pohádka o květinách a broučcích, kteří se pod zemí připravují na svou jarní pouť.

V jednom z nejmrazivějších období studené války roku 1951 se v barvitém prostředí italských Benátek setkávají dva lidé-česká studentka Alice Nervalová a americký žurnalista Jimmy Drosed. Jejich dávná, napůl ještě dětská láska z těsně předválečných let, znovu ožívá.

Rozsáhlá báseň o řece Pěnapěn, skládající se z Předzpěvu, Pověsti a Dozpěvu. V lyrických verších se stříbrná řeka vydává čarokrásnou zemí k loudavému obzoru.

Soubor povídek (Bez romantiky, Náměstí u televize, Caliacra, Římská, Oběd ve Výmaru, Příběh z Mena House, Kotě, Uryvek ságy, Černá hodinka s policejním prefektem, Přihořívá), navazující na autorčiny Drsné povídky. Povídky sdějem vytěženým z nejrůznějších končin světa (na rozdíl od Drsných povídek s dějem na půdě naší země), v nichž se střetají lidské ideály, představy, sny a zásady s drsnou a složitou dnešní skutečností, poznamenanou povětšinoustopami minulé války.

Podtitul: Příběh třikrát vražděného rodu Vršovců Historická rodinná sága zobrazuje osudy dávného knížecího rodu Vršovců na pozadí bouřlivých událostí 11. století.

Historický román o ušlechtilé paní Zdislavě z Křižanova, manželce Václavova bojovníka a diplomata Havla z Lemberka, o níž legendy hovoří jako o milosrdné ženě nadané léčitelskými schopnostmi, která svůj život zasvětila nemocným a trpícím v době bojů o trůn mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. V první polovině 13. století po vzoru Anežky, sestry Václava I., založila i Zdislava na Lemberku "špitál", vzdala se výsad a pohodlí šlechtického stavu a poslední léta svého krátkého života (zemřela třicetiletá) věnovala všechny své síly léčitelské práci. V roce 1994 natočil podle této knihy režisér Ludvík Ráža stejnojemnný film s Milenou Steinmaslovou v roli Zdislavy.

Na ostrově Ischia se stárnoucí zdravotní sestra vrací do mládí, ke svému dávnému učiteli, který jí zde zanechal záhadný odkaz. Hrdinka příběhu pátrá po důkazech milostného vztahu Michelangela Buonarroti k benátské šlechtičně a básnířce Vittorii Colonně. Pomáhá jí mladá neteř a benátský kunsthistorik. Výsledkem pátrání je pochopení jejího dávného platonického vztahu a zdraví posílené dovolenou.