Eugène Le Roy Livres

C'est un obscur fonctionnaire de Montignac, en Dordogne - Eugène Le Roy -, qui réalisera, vingt ans après la mort de Michelet, le voeu célèbre de l'historien d'écrire un livre populaire : un livre qui s'adresse au peuple, lui raconte son histoire, exprime sa révolte à l'égard des puissants qui l'oppriment et son inquiétude face à la disparition du monde rural et des modes de vie traditionnels. Dans une œuvre à la fois naïve et colorée, sombre et cruelle, Le Roy met la fiction au service de la mémoire collective. Il offre, en même temps qu'un document sur la vie rurale - symbole de toutes les souffrances paysannes dans le bas Périgord au début du XIXe siècle -, un roman d'aventures militant, dans lequel le discours sur la France de cette époque double en permanence le récit d'une révolte paysanne sous la Restauration ; un conte auquel ne manquent ni les loups ni les sorcières, mais un conte politique, animé par la revendication de justice sociale et traversé par le souffle immense de l'épopée révolutionnaire.

"Le Moulin du Frau" est le premier roman d'Eugène LE ROY. Ce beau roman est une peinture, étonnante de vérité et de couleur, de la vie campagnarde périgourdine. Il nous dévoile un récit vrai et authentique sur les traditions et révolutions en Périgord durant la deuxième moitié du 19ème siècle: le radicalisme sous la troisième république. Résumé: 1844 en Périgord, le soir de la Saint-Mémoire, se retrouvent à table pour souper dans notre petit logement de la rue de Hieras, mon oncle Sicaire, le meunier du Frau, son ami, Monsieur Masfrangeas, chef de bureau à la préfecture, moi-même âgé de seize ans. La quatrième place vide est celle de ma mère qui ne s'asseyait que par moments, étant occupée au service, ainsi qu'il en était chez les petites gens dans notre Périgord. Ainsi commence l'histoire du Moulin de Frau...

Román vypráví o mladém francouzském chlapci Jacquovi, kterému v dětství hrabě Nansac uvězní otce, který zahyne při útěku z vězení, matka následně umírá na zápal plic a žalem. Jacquou následně vyrůstá u místního faráře. Stává se z něj sebevědomý mladý muž, který si najde děvče a žije spokojený život, dokud na městskou slavnost nedorazí hrabě Nansac. V tradiční taneční soutěži, kdy taneční páry musí dodržovat určitá pravidla, hrabě prohraje a je tím ponížen. Jako trest Jacquoua uvězní na svém hradě. Tomu se však podaří uniknout a spolu s obyvateli města chystá hraběti pomstu.

Dej knihy sa odohráva v malebnom Perigorde a jej hrdina Jacquou Ferral zaujme čitateľa svojím pestrým a dramatickým osudom. Jacquou zažije smrť svojho otca, odsúdeného na doživotné galeje, pochová i matku zodratú v tvrdej robote, ako sirota sa sám prebíja svetom, stráca i milovanú dievčinu, ktorá spácha samovraždu, keď si myslí, že jej milý už nežije, prežíva nebezpečné chvíle ako vodca vzbúrených roľníkov a človek, ktorý sa dostal mimo zákona. Láska a pokušenie, utrpenie a odplata za zločiny, boj proti otroctvu a láska ku slobode sú témy tohto románu, ktorý vychádza z najkrajších tradícií francúzskej literatúry.

Příběh chudého chlapce, který se stane sirotkem, vyústí v revoltu drobných rolníků proti šlechtě. Vyprávění začíná rokem 1815. Chlapec Jakub Ferral, zvaný též Trhan Kuba, přijde o otce, který zemře na galejích (zabil jednoho z lidí hraběte z Nansaku, který mu zastřelil psa). Brzy natomu zemře i matka. Chlapec je ve svých devíti letech sirotkem. Ujme se jej farář Bonal ve Fanlaku, který ho naučí číst a psát, ale ani u dobrotivého faráře se Kuba nezbaví myšlenky na pomstu svých rodičů. Vyprávění končí jakousi novodobou selskou vzpourou, při níž lehne popelem zámek Herm zlého hraběte z Nansaku. Trhan Kuba je v příznivé politické situaci (probíhá právě revoluce r. 1830) u soudu zproštěn viny a osvobozen.