Petr Zavadil Ordre des livres

Výbor z díla tragicky a předčasně zesnulého francouzského básníka, jenž vyhraněným způsobem chápal jak proces tvorby, tak i principy samotného života. Některým čtenářům může Guy Viarre přivodit dočasnou ztrátu dechu, ztrátu řeči. Každý jeho fragment v sobě skrývá nebezpečí mozkové mrtvice, po které se člověk musí znovu učit mluvit. Jeho básně o jednom, dvou, pěti verších jsou pahýly provazu, který se se čtenářem-oběšencem utrhne těsně předtím, než ztratí vědomí. Intenzita těchto zášlehů možná vyplývá i z toho, že nám pod nohama schválně podtrhává stoličku smyslu. Noříme se do těchto textů fatálně sami. Ale na hladinu se vracíme proměněni a také ostatní mohou zničehonic chutnat jinak. Nakladatelská anotace.

Vyjít z domu do zahrady ve společnosti těchto básní znamená vstoupit do znepokojivého světa, kde se čtenář zabydlí dřív, než zjistí, že se nemá kam vracet. Sametoví inkoustoví netopýři jemně znásilňují básně v růžových hlemýždích ulitách. Slova omamně voní a mají prudkou, nebezpečnou, mírně jedovatou chuť. Podivuhodné lektvary z nezvyklých přísad vaří divná slečinka a zároveň jedna z prvních dam jihoamerické literatury Marosa di Giorgio (1932–2004).

Robayna pracuje s pozoruhodnými metaforami a básnickými prostriedkami. Jeho knihu Na šírom mori ozvláštňuje okrem iného pojem nevedomosti. Ide o starý spirituálny a mystický systém, podľa ktorého je nevedno (no saber) vyššou formou poznania. Najvýraznejším klasickým príkladom tohto prúdu je The Cloud of Unknowing, dielo anonymného anglického autora zo 14. storočia. Máme tu do činenia s niečím posvätným, čo básnik skúma prostredníctvom návratu do minulosti. Pre Robaynu je návrat k pôvodu, k počiatkom príbehu, nástrojom na nadviazanie kontaktu s mystériom ,,tela sveta”. Základným pocitom tejto knihy nie je pocit opustenosti alebo uvedomovanie si ruptúry vo vzťahu k predchádzajúcemu životu. Práve naopak, táto dlhá báseň, pozostávajúca z 35 fragmentov bez názvu, má ambíciu uzmieriť smútok s láskou a nádejou a znovu ich obnoviť.

Básnická sbírka francouzského malíře a básníka Rodrigua Marquese de Souzy. Rodrigue Marques de Souza (1970) je ze všech lidí, které znám, jediný, koho podezírám, že je jakýmsi básníkem v ryzím stavu. Od hlavy k patě ztělesňuje poezii (jeho přítomnost a jeho ticho, jeho divokost a jeho něha, jeho práce a jeho půvab) natolik, že se dá říct: „poezie, to je on“. Rodrigue je sám o sobě veškerou poezií. – Cédric Demangeot

Didaktický pracovní sešit vychází z principů Hejného metody. Hravou formou rozvíjí u dětí matematické schopnosti. Příběh o Terezce a Kubovi je provázán s matematickými rébusy a hlavolamy tak, aby motivoval řešitele k hledání a komunikování správného výstupu. Publikace navazuje na stejnojmennou digitální hru.

Rozkryje novinář korupční prostředí před veřejností a podaří se otci Ignácovi rozluštit složitý případ politického zločinu? K otci Ignácovi přichází mladá žena, která mu sdělí, že právě zabila člověka. Ve zmatku prchá z kostela a zanechává tam obálku s důležitými dokumenty, které jsou klíčovými pro další vývoj celého případu. Jedná se o materiály jejího manžela - investigativního novináře, který odhalil propojení současného politika s velkou a mocnou stavební společností. Osoby, jichž se kauza týká, se nebojí ani únosu dítěte a vydírání. Provázanost politických struktur, reklamních a marketingových agentur a médií se rozkrývá v napínavě a zasvěceně napsaném detektivním příběhu. Strhující detektivní příběh s hlavní postavou jezuitského kněze.

Jacques Prevel, Gilberte H. Dallasová, Gérald Neveu, Stanislas Rodanski, Roger-Arnould Rivière, Jean-Pierre Duprey, Francis Giauque, Jean-Philippe Salabreuil – básníci zahrnutí v této antologii se v mnoha ohledech pohybují na okraji. Zcela vědomě nebo i proti své vůli stojí stranou společnosti, někteří z nich i stranou vlastního života. Smrt je dostihuje záhy, zvaná i nezvaná. Poezie je pro některé z nich také jen okrajová, pro jiné natolik nezbytná, že jim začíná s jejich životem splývat. Vždy je to ale poezie mezní zkušenosti, protrpěná, málokdy hravá, v tom nejsyrovějším významu slova existenciální. Často se opírá o surrealistické postupy, ale nikdy nezůstává u pouhých automatických hříček. Šílenstvím, nemocí nebo tichou, vše rozežírající nudou stržené životy vždycky prosvítají ze dna veršů.

Bílé předání je prvním pokusem o ucelené vydání díla Guy Viarra v jediné knize. Až na jeho nejdelší prózu Don't call me worthy (Greges, 2002) a na několik textů z ranného období obsahuje tato kniha všechno, co z Viarrovy pozůstalosti dosud vyšlo. Texty jsou řazeny chronologicky podle doby vzniku, nikoli podle data prvního vydání. Jedinou výjimku představuje „Dopis přišlý odjinud“ postavený na úplný začátek, protože nejlépe popisuje stav či místo, odkud Guy Viarre své básně píše: sebevražda není závěrečnou tečkou za jeho dílem; je jeho prvotním impulsem. Naučil se mít rád některé drobnosti života, ale nic to nezměnilo na tom, že byl mrtvý už ve chvíli, kdy se v něm zrodil básník, ne-li ještě dřív. A také jeho řeč je jiná. Nejenom slova, ale i gramatická a větná logika verše se u něj láme způsobem, jaký francouzština dosud neznala. (Petr Zavadil) Doslov Cédric Demangeot.

Začátkem 90. let se na neoficiální kubánské literární scéně objevil nebývale pojatý časopis Diáspora(s). Přispívali autoři narození po šedesátém roce, kteří svou poezií a kritickým myšlením způsobili naprostou kulturní revoluci. Poprvé v historii kubánské literatury se totiž objevili spisovatelé, kteří rezignovali na psaní takové literatury, jaká se od Kubánců očekává, ať už režimu poplatně přisluhovačské na samotném ostrově nebo naopak okázale kritické v exilu. Autoři projektu Diáspora(s) přišli s naprosto novým viděním Kuby. Podle nich je Kuba natolik poznamenaná a rozvrácená, že už vlastně neexistuje, a proto neexistuje ani nic takového jako typická kubánská literatura. Mnohému českému čtenáři to připomene českou undergroundovou scénu z let sedmdesátých a osmdesátých, jejíž výchozí situace byla velmi podobná tomu, co dnes zažívá poslední kubánská básnická generace 20. století.

Výbor z básnického díla peruánské autorky s doslovem překladatele.