Jiří Zikmund Ordre des livres

Průvodce obsahuje 130 hesel staveb v Hradci Králové, které charakterizují jeho moderní architekturu. Ta se začala rozvíjet po roce 1895, kdy byly někdejší vojenské pozemky josefínské pevnosti převedeny na město, a tento nebývalý stavební ruch trval až do roku 1950, kdy se v zestátněném stavebnictví a architektuře začala rozvíjet socialistická modernita, založená na odlišných principech a hodnotách. V Hradci Králové působily přední osobnosti české architektury: Hubert Gessner, Jan Kotěra, Josef Gočár, Jindřich Freiwald, Otakar Novotný, František Sander a Heinrich Kulka. Moderní Hradec by však nevznikl bez místních architektů a stavitelů: Václava st., Václava ml. a Jana Rejchlových, Oldřicha Lisky, Bohumila Waiganta či Vladimíra Fultnera. Ve městě se také rozvinula škola pro umělecké zámečnictví, díky níž zde dodnes najdeme řadu pozoruhodných uměleckořemeslných prvků. Hradec bývá nazýván městem v zeleni, za což vděčí nejen promyšlenému a navazujícímu urbanismu, ale také zahradním a parkovým architektům, především Františku Thomayerovi, Josefu Kumpánovi a Leopoldu Baťkovi. To vše zachycuje dosud největší průvodce po moderní architektuře města, vycházející z téměř dvacet let trvajícího výzkumu. Krásu královéhradecké moderní architektury zprostředkovávají fotografie Jiřího Zikmunda. Nechybí přehledné mapy, medailony architektů ani úvodní studie o vývoji urbanismu a architektury.

Na přelomu 20. a 30. let 20. století provedl světoznámý fotograf Josef Sudek (1896–1976) nejméně při dvou návštěvách Hradce Králové fotografickou dokumentaci zdejší architektury. Konvolut dochovaných fotografií můžeme rozdělit na dvě části: tou první je zpracování historických památek na starém městě, jako je kostel Nanebevzetí Panny Marie od Carla Luraga ze 17. století nebo gotický chrám sv. Ducha. Druhou část tvoří soudobá moderní architktura. Josef Sudek se soustředil na architektonické skvosty puristické a konstruktivistické. Z nich vyčnívají především díla Josefa Gočára, ale i dalších architektů, Jana Rejchla, Oldřicha Lisky, Bohumila Slámy nebo Milana Babušky. Sudek fotografoval také veřejná prostranství (Jiráskovy sady, dříve Důstojnický park, Velké náměstí, Ulrichovo náměstí nebo výhledy z Bílé věže a pohled na město z Nového Hradce Králové). Tyto fotografie přidaly díky Sudkovu poučenému pohledu a nebývalému citu k již existující architektuře nové hodnoty a jsou tak svébytným

Výpravná kolektivní monografie věnovaná stěžejní stavbě české moderní architektury 20. století - budově muzea v Hradci Králové od Jana Kotěry. Jednotlivé kapitoly se zabývají vznikem stavby, její konstrukcí, exteriérem a vnitřním vybavením. Publikace vydána ke 100. výročí dostavby budovy muzea v Hradci Králové

Publikace seznamuje čtenáře s podobou budovy muzea, jejímž autorem je profesor Jan Kotěra a která byla v roce 1995 prohlášena Národní kulturní památkou.