Sborník přednášek z cyklu uvedeného ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze v období ledna 2000 až prosince 2001 se věnuje tzv. konečnému řešení židovské otázky v jednotlivých evropských zemích během 2. světové války. Sborník uspořádal Miloš Pojar.
Na konci roku 2004 vyšel sborník z cyklu přednášek ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze, nazvaný Židovská menšina v Československu ve třicátých letech, který chronologicky navazuje na předchozí sborník o židovské menšině v ČSR v letech dvacátých. Na uspořádání cyklu se podílela PhDr. Blanka Soukupová, CSc. z Fakulty humanitních studií UK, která se ve sborníku věnuje českožidovskému hnutí, projevům antisemitismu a vzájemnému vztahu židů/Židů k T. G. Masarykovi a naopak. Další přednášející (Kateřina Čapková, Radka Čermáková, Hedvika Novotná, Peter Salner a Marie Zahradníková) se zabývali sionistickým hnutím, vztahem českých židů k Palestině, situací na Slovensku či rozebírali vzpomínky pamětníků. Sborník je doplněn fotografickou přílohou.
Sborník přednášek z cyklu ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze v lednu 1998 až únoru 1999.
Anglický překlad úspěšného titulu prvního polistopadového velvyslance v Izraeli M. Pojara je výsledkem celoživotního zájmu autora o nelehké a dlouhodobě tabuizované téma. Již od samizdatového sborníku "TGM a naše současnost" patří český antisemitismus v širokém kontextu znovu ke zkoumaným tématům, kniha přináší užitečné shrnutí názorů TGM z jeho tvorby a politické činnosti, včetně podrobného popisu historicky první návštěvy hlavy státu v Palestině v r. 1927. Anglické vydání je doplněno předmluvou Shlomo Avineriho a osobní esejí od Petra Pitharta.
Výkladu dějin židovského státu od nejstarších dob s přirozeným akcentem na 20. století, zejména jeho bouřlivou druhou polovinu, v níž Izrael několikrát bojoval o holou existenci, se ujal autor, který vedle historického školení řadu let v zemi pobýval v diplomatické funkci. I zde čtenář nalezne encyklopedické heslo, přehled vzájemných vztahů i aktuální rady pro turisty a obchodníky.
Stručné shrnutí vývoje konfliktu v Izraeli a Palistině.
Kniha Miloše Pojara o Jindřichu Matyáši Thurnovi, výrazné postavě našich dějin 17. století, je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola plní funkci úvodu a seznamuje čtenáře se společenskou a politickou situací v předbělohorské době, vyznačující se zápasem mezi absolutistickým typem vlády na jedné straně a modelem stavovské konfederace na straně druhé. Výklad se dotýká problematiky dualismu Čech a Moravy, který vážně narušoval jednotu protihabsburské opozice. Zdůraznění, např. formou grafického vyčlenění, by si možná zasloužila komplikovaná náboženská otázka v souvislosti s rozložením sil uvnitř šlechtického stavu. Následující kapitoly se zabývají vlastním předmětem studia - osobností hraběte Thurna a jeho aktivitami na poli politickém i válečném. Přestože rod Thurnů pocházel ze severní Itálie, lze otázku, byl-li Thurn Čechem či nikoli, považovat za vyřešenou. Příslušnost k Čechům totiž neměla důrazně bázi etnickou, což potvrzuje celkový kosmopolitní charakter doby a prostředí. Sám Thurn kromě němčiny, své mateřštiny, a češtiny ovládal řadu dalších jazyků.... celý text
