Katrin Unterreiner Livres

Le 10 septembre 1898, dans l’Europe entière, la nouvelle éclate comme un coup de tonnerre: ' L’impératrice d’Autriche Elisabeth assassinée ! ' La mort tragique d’Elisabeth marque la fin d’une vie mouvementée, malheureuse, souvent mal comprise, celle d’une personnalité hors du commun. Son assassinat, cette fin tragique, a certes contribué à la naissance du mythe, mais le mythe a certainement été aussi alimenté par le mode de vie inconventionnel d’Elisabeth. Mais comment est donc né ce ' mythe Sisi ', si éloigné du personnage historique d’Elisabeth ? Le présent ouvrage a pour ambition de rendre au personnage sa réalité historique, coupant court aux éternels clichés et mythes. C'est à partir de l’attentat, cette mort tragique qui joue un rôle prépondérant pour la naissance du mythe, que nous revenons sur la vie d’Elisabeth: de son prétendu mariage d’amour avec François- Joseph, à son rôle d’impératrice d’Autriche et son refus de la vie de cour et, comme échappatoire, son culte de la beauté, son obsession de la minceur, ses exploits sportifs et sa poésie exaltée.

WHAT WAS THE EMPEROR LIKE in his private life? Katrin Unterreiner meticulously explores this question. She breathes life into the historic sources, tells of the emperor’s childhood and his relationship with his mother, Archduchess Sophie, his great and lifelong love for Empress Elizabeth, and of his troubled relationship with his only son, Crown Prince Rudolf, who took his own life at the age of 33. From 1848 to his death in 1916, Francis Joseph I ruled an empire of 56 million people. During this long reign he left an indelible mark on the capital city of Vienna and held together the multinational empire as a sacrosanct symbolic figure. The official image of the emperor is one of a conscientious and spartan ruler who remained true to his ideals. In contrast, this book shows the unknown sides of the emperor: as an imaginative child, as family man and father, humorous monarch, passionate lover and as a ruler who suffered many blows of fate – all described here in great detail and illustrated with pictures from his personal collection.

Jaká byla doopravdy? Byla Marie Terezie skutečně láskyplná, obětavá matka, která vedle vykonávání vladařských povinností ještě sama vychovávala svých šestnáct dětí, nebo byla chladná, vypočítavá panovnice, která se svými dětmi politicky kupčila? Měla mezi dětmi oblíbence, které upřednostňovala? Je pravda, že ze žárlivosti na neustále nevěrného manžela založila komisi cudnosti, nebo to přece jen bylo šťastné manželství? Vděčíme za velké, slavné reformy jako zavedení povinné školní docházky, zrušení nevolnictví a zákaz mučení opravdu velké panovnici? Odbornice na historii rodu Habsburků Katrin Unterreiner nahlíží za kulisy a zkoumá kořeny mýtů. Klade mnoho otázek a na základě studia nově zpřístupněných zdrojů na ně dává překvapivé odpovědi. Odhaluje pravdivý základ tradovaných legend, osobnost legendární panovnice tak získává ostré obrysy. Mírová císařovna, nebo vladařka řinčící zbraněmi? Reformátorka, nebo tradicionalistka? Byla znepřátelená s pruským králem Fridrichem? Bylo manželství s Františkem Štěpánem šťastné? František Štěpán – líný požitkář, nebo chytrý manažer? Nadšená a láskyplná matka? Měla odtažitý vztah k Josefu II.? Marie Antoinetta – problémové dítě? Holdovala hazardní hře? Políbil ji Mozart? Trpěla stařeckou depresí?

Jak Habsburkové ke svému jmění přišli? Kdy a kde? Kdo stál v pozadí růstu majetku stále mocnější evropské dynastie? Co se stalo s bohatstvím rozvětveného habsburského rodu po pádu Rakousko-uherské monarchie a jaké byly jeho osudy po roce 1918 do dnešních dnů? Katrin Unterreinerová zde na základě obsáhlých rešerší poprvé dává dokumentárně podložené odpovědi na tyto a mnohé jiné otázky, ukazuje systém financování členů habsburského rodu a vyrovnává se s nejrůznějšími legendami, které se váží k některým jeho osobnostem a jejich vztahu k penězům a majetku. Na pravou míru uvádí dohady o údajně zmizelých pokladech a sleduje historii a mnohdy smutný úděl rakouských korunních klenotů.

Nová knížka Katrin Unterreinerové vypráví příběh silné ženy, která vždy věděla, co chce a důsledně šla za svými cíli. Byla však také ženou mnoha tváří. Paradoxem jejího života bylo, že mohla dělat všechno, co chtěla, měla všechno, co chtěla, ale nic z toho ji neučinilo šťastnou. Autorka se zaměřuje hlavně na období mezi jejím třicátým rokem, kdy se císařovna začala stále více odpoutávat od života na vídeňském dvoře a rokem jejích nedožitých 61. narozenin. Císařovna hodně cestovala, věnovala se svým zájmům, nestáhla se do pozadí a nežila skromně, naopak ji vždy doprovázela velká družina. Sisin vztah k rodině byl rezervovaný až chladný, s výjimkou až přehnané mateřské lásky k nejmladší dceři Marii Valérii. Proto jsou zajímavé nové poznatky například o císařovnině vřelém vztahu k vnučce Elle. Ačkoliv se mnozí domnívají, že už o Sisi nelze napsat nic nového, kniha přináší nové informace, které poskytují pohled na tento dosud neznámý soukromý život, který si císařovna mohla zcela svobodně utvářet.

Erzherzog Ludwig Viktor (1842–1919), genannt »Luziwuzi«, der jüngste Bruder Kaiser Franz Josephs, galt als scharfzüngiger Exzentriker. Erste Anfeindungen der Wiener Gesellschaft endeten in Häme und Hetze und führten zur Verbannung des unangepassten Prinzen nach Salzburg und schließlich zur Zwangsinternierung auf Schloss Kleßheim. Gestützt auf bislang unerforschte Quellen zeichnet Katrin Unterreiner ein überraschendes, ja dramatisches Lebensbild des kaiserlichen Bruders.

Die Habsburger regierten über 640 Jahre lang, als Kaiser des Heiligen Römischen Reiches und ab 1804 als österreichische Kaiser. Sie prägten die österreichische Geschichte und Kultur, ihre öffentlichen Auftritte wurden stets genau beobachtet. Weniger bekannt sind hingegen der Alltag der kaiserlichen Familie und ihr Privatleben. Anhand von rund 200 bisher meist unveröffentlichten Bildern illustriert dieser Bildband anschaulich und lebendig das Alltagsleben der Habsburger zur Zeit Kaiser Franz Josephs. Neben den Repräsentationspflichten der Mitglieder des Kaiserhauses dokumentieren die Fotografien ihre privaten Wohnbereiche in den verschiedenen Residenzen und erzählen vom Familienalltag sowie persönlichen Vorlieben, aber auch von Schicksalsschlägen, die sie zu verkraften hatten. Katrin Unterreiner war lange Jahre wissenschaftliche Leiterin der Kaiserappartements der Wiener Hofburg, Kuratorin des Sisi Museums und ist durch zahlreiche Publikationen über die Habsburger bestens bekannt. Gemeinsam mit dem passionierten Sammler historischer Ansichten Werner Grand präsentiert sie einen spannenden Rückblick auf das Alltagsleben am Wiener Hof.

Ischl im Salzkammergut, 16. August 1853. Zwei Tage vor seinem 23. Geburtstag sieht Kaiser Franz Joseph beim gemeinsamen Tee der Familie im Seeauer-Haus ein erstes Mal seine Cousine Elisabeth, genannt „Sisi“. Alle, die dabei sind, merken es sofort: Der „Franzi“ hat nur Augen für die hübsche 15-Jährige … Vor dem Kaiserpaar, das sich in Ischl findet, liegen knapp 46 gemeinsame Jahre – Jahre, in denen das Salzkammergut für Franz Joseph und Elisabeth zur Landschaft des privaten Glücks und des Rückzugs in die Intimität der Familie wird. Erstmals dokumentiert Katrin Unterreiner alle Aspekte von Elisabeths Aufenthalten im Salzkammergut; in der sorgfältigen Zusammenschau bekannter und unbekannter Quellen gelingt es ihr, das Lebensbild dieser außergewöhnlichen Frau um wichtige Nuancen zu ergänzen. Sie zeigt Sisi als glückliche Mutter, die auf dem Jainzen, ihrem „Zauberberg“, einen Bildstock für Tochter Marie Valerie errichten lässt und als fanatische „Sportlerin“, die mit Gewaltmärschen über Stock und Stein ihre Begleitung zur Verzweiflung bringt – so etwa im Sommer 1883 mit einem knapp neunstündigen Marsch über das Höllengebirge zum Attersee. Als Frau, die zwischen schwärmerischer Nähe und kühler Distanz schwankt und in der Begegnung mit der Natur ihre Form von Freiheit findet …

Kaiserin Elisabeth, bekannt als Sisi, entwickelte einen eigenen Stil, der nicht dem damaligen Schönheitsideal entsprach. Ihre Kleidung spiegelt ihre Persönlichkeit wider und erzählt von wichtigen Lebensmomenten. Das Buch erscheint zur Ausstellung „SISI – Kleider einer Kaiserin“ im Schloss Halbturn.

Waren die Habsburger reich oder besaßen sie „nur“ Staatsvermögen? Lebten sie im Luxus oder eher bescheiden? Woher kam das Geld, wovon lebten sie eigentlich und wie gingen sie mit ihren Apanagen um? Was passierte mit den Aussteigern? Gab es unterschiedlich vermögende Habsburger und wurden sie 1918 enteignet und verloren auch ihr Privatvermögen? Was passierte mit dem Vermögen nach dem Ende der Monarchie und wohin sind die Kronjuwelen verschwunden? In ihrem neuesten Buch begibt sich Katrin Unterreiner auf die Spurensuche nach dem Vermögen der Habsburger und geht unter anderem diesen bis heute immer wieder diskutierten Fragen auf den Grund. Das Buch bietet nicht nur spannende Einblicke in die Vermögensverhältnisse der kaiserlichen Familie, sondern zeigt auch, wofür die Habsburger ihr Geld ausgaben und wie ihr Lebensalltag aussah. Neben privaten Einblicken und spannenden neuen Erkenntnissen kann auch endlich der Krimi um die verschwundenen Kronjuwelen gelöst werden.

Jen málokterá panovnická rodina je opředená tolika mýty, legendami a anekdotami jako rakouský císařský rod. Navenek lesk a sláva – ale jak to vypadalo za kulisami? Byla císařovna Alžběta skutečně obětí vídeňského dvora a trpěla anorexií? Měla zkažené zuby a tetování? Byl císař František Josef opravdu pedant postrádající humor? Vzala arcivévodkyně Žofie své snaše všechny děti? Spáchal korunní princ Rudolf sebevraždu proto, že onemocněl syfilidou? Katrin Unterreiner zkoumá pravdivost těchto a mnohých dalších domněnek o Habsburcích. Vybírá nejznámější klišé vztahující se k osobnostem rodu počínaje Marií Terezií a konče císařem Karlem I. a konfrontuje je se skutečností. Četné nově objevené prameny jí umožňují dosud neznámé pohledy do všedního života habsburského rodu a poskytují překvapivé odpovědi. • Byla Marie Terezie opravdu milující matka? • Byl vévoda Zákupský u vídeňského dvora skutečně sám a opuštěný? • Byl císař Ferdinand I. debilní a jela arcivévodkyně Žofie s mladým císařským párem na líbánky? • Flirtovala císařovna Alžběta se svým učitelem jezdectví a jak chudý byl císař Karel I., když zemřel?

Neobyčejný pohled do soukromí císařské rodiny Skandály, intriky, pikantnosti Arcivévoda Ludvík Viktor, nejmladší bratr císaře Františka Josefa, jistě patřil k nejkurióznějším Habsburkům. Byl inteligentní, duchaplný, šarmantní, veselý na jedné, cynický, intrikánský a moralizující na druhé straně. Vzhledem k jeho rozporné povaze ho lze jen stěží jednoznačně charakterizovat. Nepochybně byl oslnivá osobnost, avšak stejně jako mnozí Habsburkové stojící v druhé řadě, nenašel pro sebe žádný úkol, který by mu alespoň trochu vyhovoval. Ludvík by jistě měl díky své výmluvnosti předpoklady pro to, aby v monarchii sehrával jednu z vedoucích rolí. František Josef však ani u nejmladšího bratra nedokázal využít jeho nadání a umožnit mu tak naplněný život. Vykázal ho do ústraní, nepřátelské útoky vídeňské společnosti vyústily ve výsměch a štvanici. Katrin Unterreiner s použitím nových pramenů vylíčila v této první biografii nejmladšího císařova bratra překvapivý obraz života svérázného prince. Umožňuje tak zajímavý pohled za kulisy císařské rodiny.

Einblicke in Sisis private Welt Das bewegte Leben Kaiserin Elisabeths scheint hinlänglich bekannt – auch die Tatsache, dass Sisi sich zunehmend aus der Öffentlichkeit zurückzog und ein Leben nach ihren eigenen Vorstellungen führte. Wie aber sah dieses „geheime Leben“ der exzentrischen Kaiserin tatsächlich aus? Da Elisabeth großen Wert darauf legte, ihren Weg nach außen hin im Verborgenen zu halten, um völlig ungestört ihren Interessen nachgehen zu können, blieb ihr Leben abseits des Wiener Hofes weitgehend unbekannt. · Wie sah Sisis Alltag aus? · Wofür interessierte sie sich wirklich? · Wo und mit wem verbrachte sie ihre Zeit? · Wer waren ihre engsten Vertrauten und welche bislang unbekannten Spleens leistete sie sich? Neue Quellen ermöglichen einen Blick auf diese bisher unbeleuchtete Parallelwelt, die die Kaiserin völlig frei gestalten konnte, und geben neue und überraschende Einblicke in die private Welt der Ikone Sisi.

Četné aféry, milenci, mecenáši a ctitelé – to byl rušný svět dvorní herečky Kateřiny Schrattové, které se nakonec podařilo připoutat k sobě císaře. František Josef nade vše miloval svou duchaplnou družku a přítelkyni, musel však s bolestí uznat, že nebyl jediným mužem v jejím životě. Procházeli jím muži mocní, vlivní a bohatí, kteří si její náklonnost získávali materiální pomocí a dary, dále muži, které opravdu milovala, ti byli většinou z okruhu hereckých kolegů. Avšak stálicí v jejím životě byl František Josef, její spolehlivá opora, mecenáš, oddaný přítel a velmi pravděpodobně i milenec. Ona mu oplácela svou společností, rozptylovala jeho únavu, chmury a starosti i strasti. Upřímně a dobrosrdečně mu pomáhala zvládnout rány osudu, jako byla sebevražda jediného syna, korunního prince Rudolfa, i vražda milované manželky, císařovny Alžběty. Nebyla mu věrná, ale až do své smrti byla dokonale loajální, císaře ctila a o jejich vztahu nikdy nikomu nic neprozradila. Katrin Unterreiner vychází z objevených a zpřístupněných pramenů a vykresluje portrét velmi cílevědomé femme fatal.

Die legendäre Herrscherin abseits der Klischees Nach dem Tod ihres Vaters, Kaiser Karl VI., trat Maria Theresia ein schweres Erbe an: Der Angriff Friedrichs II. auf Schlesien stürzte den Staat in eine ernste Krise. Es galt, mit zahlreichen Reformen für einen Modernisierungsschub zu sorgen. Gleichzeitig war Maria Theresia eine absolutistische Regentin, die einen barocken Lebensstil pflegte: Inszenierte Frömmigkeit und prächtige Feste bestimmten ihren Alltag. Als Mutter zeigte sie sich ihren Kindern gegenüber oft kompromisslos – die Staatsräson stand im Vordergrund. Habsburg-Expertin Katrin Unterreiner blickt hinter die Kulissen und geht den Mythen auf den Grund. Anhand zahlreicher Fragen, die aufgrund neuester Quellen bestätigt oder als Legende entlarvt werden, ermöglicht sie einen spannenden Blick auf die Persönlichkeit Maria Theresias und ihre Politik.

Um kaum eine Herrscherfamilie ranken sich so viele Mythen, Legenden und Anekdoten wie um das österreichische Kaiserhaus. Nach außen herrschte Glanz und Gloria – doch wie sah es hinter den Kulissen aus? War Kaiserin Elisabeth wirklich ein Opfer des Wiener Hofes und magersüchtig? Hatte sie eine Zahnprothese und eine Tätowierung? War Kaiser Franz Joseph wirklich so humorlos und pedantisch? Machte Erzherzogin Sophie ihrer Schwiegertochter wirklich das Leben schwer? Katrin Unterreiner geht dem Wahrheitsgehalt dieser und vieler weiterer Fragen rund um die Habsburger auf den Grund. Sie hinterfragt die bekanntesten Klischees von Maria Theresia bis zum letzten österreichischen Kaiser Karl I. und stellt sie der historischen Realität gegenüber. Zahlreiche neu entdeckte Quellen ermöglichen bislang unbekannte und spannende Einblicke in das Alltagsleben der Habsburger und geben überraschende Antworten.

MRAVY A ZVYKY V PODUNAJSKÉ MONARCHII Tato kniha vypráví o překvapivých i dojemných osudech řady milenek a nelegitimních dětí ve Vídni na přelomu 19. a 20. století – od císařského domu po prosté služky. Autorky nahlížejí do zákulisí c. a k. společnosti, v níž mimomanželské vztahy patřily k běžnému životu.

Čistě oblečené, dobře vychované, s růžovými tvářičkami na nedělní procházce s rodiči – to je obraz dítěte z 19. století. Zasvěcený pohled do císařských dětských komnat, měšťanských dětských pokojíčků i ubohých dělnických příbytků však nabízí překvapivé a často dojemné podrobnosti z všedního života dětí z dob císařství.

Pád habsburské vlády Konec vlády Habsburků obklopují dodnes četné mýty, legendy a velmi rozšířené omyly. Rok 2018 je stým výročím založení České republiky a zároveň i konce šest set čtyřicet let trvajícího panování Habsburků. Je to zajisté i příležitost zabývat se těmi nejdůležitějšími otázkami a na základě historických skutečností i dosud nepublikovaných pramenů odhalovat legendy, vyvracet klišé a poznávat nejvýznamnější osoby oné doby novým pohledem. Jasně rozlišovat mýty a pravdu a osvětlovat konec jedné z nejmocnějších dynastií v Evropě. Znalkyně rodu Habsburků Katrin Unterreiner hledá odpovědi na zajímavé napínavé otázky, dokumentuje události a zkoumá pravdivost populárních mýtů a legend. * Byl Karel mírový císař? * Jak se odehrávalo předání habsburských sídel? * Kdo stál za sesazením Habsburků? * Byl habsburský majetek vyvlastněn? * Co se doopravdy stalo s habsburskými korunovačními klenoty? * Zemřel Karel v chudobě, ve vlhkém, nuzném bytě na Madeiře? * Jak žila Karlova rodina po jeho smrti? * Co se stalo s potomky císaře Františka Josefa? * Kde a z čeho žijí Habsburkové dnes

Anlässlich des 150. Geburtstags des Kronprinzen am 21. August 2008 begibt sich diese neue Biografie anhand bisher unbekannter Quellen aus erstmals geöffneten Privatarchiven auf die Spur des Thronfolgers und zeichnet seinen Weg bis zur Tragödie in Mayerling nach. Ausgehend von der streng militärischen Erziehung Rudolfs, die das „Krepierl“, wie Franz Joseph seinen sensiblen Sohn nannte, abhärten sollte und das Kind nachhaltig prägte, wird seine Entwicklung bis zu seinem Tod im Jahre 1889 nachgezeichnet: seine bürgerlich-liberal geprägte Erziehung, sein naturwissenschaftliches Interesse, seine Freundschaft zu führenden Wissenschaftlern, seine politische Einstellung, die in krassem Gegensatz zur Politik des Wiener Hofes stand und ihn zu einem Leben voller Heimlichkeiten zwang, sein gescheiterter Kampf um Anerkennung durch seinen Vater, seine unglückliche Ehe mit Stephanie von Belgien, zahlreiche Liebschaften, Geschlechtskrankheiten, Alkohol- und Drogen, die Rudolf mit 30 Jahren zu einem verzweifelten, resignierten Menschen machten. Am 30. Jänner kam der Kronprinz mit seiner letzten Geliebten, der siebzehnjährigen Baronesse Mary Vetsera in seinem Jagdschloss Mayerling ums Leben – ein Tod, der nach wie vor viele Fragen aufwirft.

Jaký byl císař František Josef I. v soukromí? Katrin Unterreiner nabízí různé pohledy na muže, který 68 let stál v čele mocné monarchie a utvářel evropské dějiny. Oficiální obraz císaře vykresluje vážného muže plnícího povinnosti a věrného svým ideálům. Autorka však odhaluje jeho dětství, láskyplný vztah k matce Žofii, kamarádské vztahy s bratry a humor, který projevoval v blízkosti rodiny. Důležitou součástí jeho života byla hluboká láska k manželce Alžbětě, doložená korespondencí a archivními materiály, nikoli romantickými filmy. Vztah se synem Rudolfem byl poznamenán odlišnými povahami, zatímco kontakty s dcerami ovlivňovala přísná dvorní etiketa. Jako dědeček si užíval vnoučat a otevřeně projevoval náklonnost. Zajímavé jsou také vzpomínky jeho komorníka a zaměstnanců, kteří ho popisují jako laskavého a zdvořilého chlebodárce. V posledních letech života se stal symbolickou postavou pro obyvatelstvo monarchie i mezinárodní politiku, přičemž jeho poslední myšlenky se týkaly monarchie a jeho povinností k ní.

Am 11. November 1918 sind die österreichisch-ungarischen Armeen besiegt, und der habsburgische Vielvölkerstaat steht vor dem Zerfall. In Schönbrunn sieht sich Kaiser Karl einer entscheidenden Wahl gegenüber: Die Vertreter der Republik drängen ihn zur Unterschrift unter die „Verzichtserklärung“. Nach intensiven Diskussionen mit Kaiserin Zita setzt Karl schließlich seinen Namen unter das Dokument. Ein Blick hinter die Kulissen enthüllt spannende Einblicke in die letzten Tage der Habsburgerherrschaft und beleuchtet neu entdeckte Quellen, die die dramatischen Ereignisse dokumentieren. Zahlreiche Legenden und falsche Vorstellungen ranken sich um Kaiser Karl und seine Familie. Wie verlief die Übergabe der Macht an die Republikaner wirklich? Katrin Unterreiner geht diesen und weiteren Fragen nach und bietet überraschende Antworten. Sie beleuchtet Themen wie Karls Rolle als „Friedenskaiser“, die Bedeutung von Kaiserin Zita, die letzten Tage in Schönbrunn, die Hintergründe der „Verzichtserklärung“, die Enteignung der Habsburger, das Rätsel um die Kronjuwelen und die Lebensumstände von Karls Familie nach seinem Tod. Zudem wird untersucht, was aus den Nachkommen Kaiser Franz Josephs wurde und wie die Habsburger heute leben.

„Katherl – was ich dabei fühlte hab ich nicht für möglich gehalten fühlen zu können – obwohl ich mich genau kenne – und ich mir ungeheueres zutraue – Katherl jetzt sehe ich erst was ich leide fern von dir – und wie ich dich liebe – wie ich an dir halte – und was du mir bist.“ Diese Zeilen schreibt im Frühsommer 1886 der damals fast fünfzigjährige Aristokrat Graf Hans Wilczek an die Jahrzehnte jüngere Hofschauspielerin Katharina Schratt. Wilczek, einer der „Superreichen“ der Monarchie, bekannt als Mäzen der Künste und Wissenschaft, Mitbegründer der Wiener Freiwilligen Rettungsgesellschaft und Vater von vier Kindern, galt bisher nur als Freund der „lieben, guten Freundin“ des Kaisers. Kürzlich aufgefundene Briefe lassen jedoch keinen Zweifel: Wilczek war Liebhaber „der Schratt“ und forderte damit Eifersucht und Hass Kaiser Franz Josephs heraus, der in diesen Tagen, von Kaiserin Elisabeth geschickt in die Wege geleitet, erstmals mit der schönen Aktrice zusammentraf. In der von ihr gemieteten Villa Frauenstein am Wolfgangsee empfängt Katharina Schratt beide Männer: Der Kaiser kommt zum Frühstück, der Graf bleibt auch mal über Nacht … Basierend auf neuen Quellen erzählt Katrin Unterreiner die faszinierende Geschichte dieser denkwürdigen Dreiecksbeziehung und wirft erhellendes Licht auf Kaiser Franz Joseph und seine Beziehung zu Katharina Schratt.

Ein außergewöhnliches Lebensbild in 100 privaten Objekten Was erzählt der 'Bonjour-Rock' des Kaisers über dessen Tagesablauf? Welche Briefe schrieb der Monarch während der Manöver der k. u. k. Armee mit seinem 'Feldschreibzeug' an Kaiserin Elisabeth – und an Katharina Schratt? Warum bewahrte Eugen Ketterl, der Leibkammerdiener Seiner Majestät, dessen abgetragene Kleidungsstücke und sogar Barthaare auf? Anhand von 100 Objekten aus dem Privatbesitz Kaiser Franz Josephs, die in die einzigartige Kaiserhaussammlung Plachutta Eingang fanden, gelingt der Historikerin und HabsburgSpezialistin Katrin Unterreiner eine Biografie der ganz besonderen Art: Jedes Stück ist untrennbar mit der Person des Kaisers verbunden und macht die Geschichte erlebbar. Details der historischen Objekte verraten manch Freud und Leid, die Franz Joseph in seinem kaiserlichen Alltag erfuhr, und zeigen den Kaiser ganz privat.