Stefan Grabiński Livres

'...reading The Dark Domain by Stephan Grabinski is such a revelatory experience. Because here is a writer for whom supernatural horror is manifest precisely in modernity - in electricity, fire-stations, trains: the uncanny as the bad conscience of today. Sometimes Grabinski is known as the Polish Poe but this is misleading. Where Poe's horror is agonised, a kind of extended shriek, Grabinski's is cerebral, investigative. His protagonists are tortured and aghast, but not because they suffer at the caprice of Lovecraftian blind idiot gods: Grabinski's universe is strange and its principles are perhaps not what we expect, but they are principles - rules- and it is in their exploration that the mystery lies. This is horror as rigour.' China Mieville in The Guardia

Literatur/Allgemein - Oktav. Leinen mit Umschlag. 370 Seiten

Salamandra (1924) je prvým románom najvýznamnejšieho poľského autora hororovej fantastiky Stefana Grabińského (1887 – 1936). Jeho hlavný hrdina Jerzy je spočiatku vystavený čudesným opakovaným stretnutiam na ulici s tými istými osobami, aby sa čoskoro dostal do krážov tých najtemnejších síl. Okultný vyšetrovateľ zahajuje pátranie po zdroji, z ktorého vychádza pôsobenie čiernej mágie. Objavuje sa osudová žena s ohnivočervenými vlasmi, účasť na čiernej omši, dom preludov v štvrtom rozmere, záhadná vražda na moste, blúdenie podzemím pod riečnym korytom. Niektoré scény sa odohrávajú v mátožnej halucinačnej atmosfére a hlavný hrdina si sám kladie otázku, čo z toho všetkého je pravda. Okultno-fantastický román Salamandra je popri napínavom deji zároveň aj encyklopédiou okultizmu, tajných náuk a mágie a jeho autor preukazuje v týchto oblastiach obdivuhodnú erudíciu. Preklad a doslov: Tomáš Horváth

Pierwszy tom opowiadań fantastycznych Stefana Grabińskiego, opublikowany w 1909 roku. Na tom składa się sześć utworów: Puszczyk, Pomsta ziemi, Szalona zagroda, Wampir, Podzwonne i Klątwa. Wszystkie one eksplorują tematykę wiary, niekoniecznie religijnej. Wierzenia, przesądy, siła sugestii, mechanizm fatalistycznego myślenia. Wszystko to ma swoją moc i zdolność oddziaływania na ludzkie losy.

Metafyzický a okultní souboj mezi spisovatelem a jeho vrahem. Vila nad mořem předjímá Kingovo Osvícení, jednou z postav dramatu je malý Áďa, kterému nedají spát Temné síly. Stefan Grabiński (1887–1936), klasik polské fantastiky a železničního hororu, se vrací zpět do českého kontextu. V roce 1921 si jej všimla česká avantgarda, pod redakcí Miroslava Rutteho vyšel Grabińského první překlad do cizího jazyka Myšlenkový okruh. Nyní, po stu letech, se kruh uzavírá a ke čtenářům se konečně dostává ztracený rukopis nalezený v Praze.

Stefan Grabinski (1887–1936), představitel tzv. wierd fiction neboli fantastiky hrůzy, přezdívaný polský E. A. Poe, se poprvé představí českému čtenáři v povídkovém výboru V domě Sáry a jiné povídky. Grabinského velkými tématy jsou ničivá síla a záludnost ohně, prostředí železnice, která je mu často alegorií pro lidské bytí, temné kouty lidské psychiky a působení prostředí na psychiku jedince. Editorem knihy je Libor Martinek.

Seit ihrer Schulzeit stehen sie in unversöhnlicher Rivalität gegeneinander, der pragmatische Machtmensch Pradera, der inzwischen zum Minister avanciert ist und als solcher einen Staatsstreich zur Errichtung einer Diktatur anstrebt, und der sensible Träumer und Poet Pomian, der die Saat der Gewalt für verhängnisvoll hält. Um die Gesellschaft vor den unheilvollen Folgen zu bewahren, provoziert er Pradera zum Zweikampf, einem Duell, das ihm indessen erspart bleibt, denn sein Widersacher wird Opfer eines rätselhaften Mordanschlags. Das ist der Beginn einer Reihe höchst ungewöhnlicher, irrationaler Ereignisse, deren Abfolge und verblüffende Lösung den Inhalt dieses spannenden phantastischen Romans ausmachen.

Nachw. Lem, Stanislaw. ( Phantastische Bibliothek, 23).