Pavel Forman Livres

Česko-anglický katalog výstavy konané v Centru současného umění DOX od 28. června do 16. září 2019 zkoumá metal jako symbol buranství, životní styl a subkulturní znamení spojené s určitou generací a estetikou. Metalový vizuální jazyk je často agresivní, poetický a může mít machistické nebo feministické prvky. Tento styl se vyhnul módním trendům, což přispívá k jeho autenticitě. Výstavní projekt Art-Brut-All empiricky zkoumá možné spojení metalové subkultury s principy a strategiemi současného výtvarného umění a aktuálními společenskými tendencemi. Název výstavy je slovní hříčkou, odkazující na festival Brutal Assault a termín Art Brut, který označuje neškolené umění. I když většina vystavujících umělců není neškolená, pracují s elementárními výtvarnými formami a obsahem, které mohou být vnímány jako brutální, ale zároveň autentické. Tento projekt reflektuje metalovou scénu a její vliv na výtvarnou kulturu, přičemž název lze chápat jako ústřední slogan a „massive support“ pro každodenní pohled na svět z různých úhlů. Kurátoři výstavy jsou Pavel Forman a Tomáš Koudela.

Česko-anglický katalog ke stejnojmenné výstavě konané v rámci festivalu Brutal Assault, 10.–13. srpna 2016, pevnost Josefov, a 5.–30. října 2016, Důl Michal, Ostrava. Výstavní projekt s názvem Art-Brut-All je empirickou zkouškou možné soudržnosti přístupů, se kterými operuje metalová subkultura, principů či strategií v současném výtvarném umění a aktuálních tendencí ve společnosti. Samotný název výstavního projektu je slovní hříčkou. Vychází z názvu festivalu Brutal Assault, kde byl poprvé realizován, a z Art Brut, tedy termínu označujícího neškolené umění, umění v surovém stavu. Přestože vystavující umělci převážně nejsou neškolení, pracují s elementárním výtvarným projevem, elementární výtvarnou formou i obsahem. To, co může být za jistých okolností viděno a slyšeno jako brutální a v surovém stavu, dává šanci být uchopeno a prožito jako autentické a původní. Stejně jako na metalové scéně, tak i ve výtvarné kultuře. Název lze tedy chápat nejen jako ústřední výstavní slogan, ale i jako „massive support“ každodenního vidění světa z mnoha úhlů. Kurátoři: Pavel Forman, Tomáš Koudela, Tomáš Pospiszyl.

Odborná kniha Užitečná symbióza je jedním z výstupů výzkumného projektu doktorandů Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Kromě úvodních, teoreticky zaměřených přehledových pasáží přináší kniha konkrétní příklady „užitečných symbióz“. Čtenář se tak může přesvědčit o tom, že věda občas „dělá umění“, a naopak umění umí „dělat vědu“. Kniha se zabývá také prolínáním vědy a umění ve výchově a vzdělávání.

Tato disertační práce zkoumá vztahy mezi tradičním uměleckým médiem malbou a novými technologiemi, jakož i událostmi ve výtvarném provozu a pedagogice na počátku jednadvacátého století. Mnozí současní pedagogové nevidí souvislosti mezi tradičními médii a novými technologiemi, což je cílem tohoto textu ilustrovat na vybraných příkladech. Nejde o encyklopedický výčet, ale o příklady, které podporují mezioborové myšlení, dnes populární, avšak u tradičních disciplín opomíjené. Práce se zaměřuje na historické události, umělecké trendy a názory, které ovlivňují informatickou proměnu výtvarného umění. Obsahuje také revizi současné výtvarné pedagogiky, která čelí novým nárokům v prostředí přesyceném vizuálními podněty. Hlavní otázky zahrnují umístění malby v systému umění, její konkurenceschopnost vůči novým médiím a význam znalosti souvislostí mezi malbou a jinými technologiemi pro pedagogy. Autor sdílí zkušenosti z výtvarně pedagogických projektů, které vedl, a propojuje edukační činnost s různými formami umění, jako jsou reality show a umění ve veřejném prostoru. Cílem je poskytnout netradiční pohled na malbu a její spojení s novými technologiemi, což může přinést užitečné závěry pro výtvarnou pedagogiku.

Publikace vzniká u příležitosti II. ročníku mezinárodní vědecké konference, která se uskuteční 22.–23. listopadu 2017 na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Konference je určena akademickým a vědeckým pracovníkům, odborníkům a doktorandům z domácích i zahraničních institucí, jejichž zaměření zahrnuje expresivní obory jako sochařství, malbu, kresbu, grafiku, intermédia, multimédia a soundart, stejně jako teoretické obory jako didaktika výtvarné výchovy, muzejní pedagogika, kulturní dějiny, architektura a gender studies. První ročník konference, nazvaný Užitečná symbióza, proběhl v roce 2011 v Olomouci a přinesl řadu zajímavých příspěvků, které ukázaly, že téma nabízí vhodnou platformu pro interdisciplinární diskuzi. Letos se zaměříme na výtvarnou kulturu a její roli v komplexních vztazích a vazbách. Pro soudobou výtvarnou kulturu je klíčová její každodenní provoz, který ovlivňuje sociokulturní konsekvence a také kriteriální hodnocení a jakostní měřítka, důležitá pro orientaci tvůrců a konzumentů. Síť vztahů, skrze kterou lze zkoumat provozní stránku výtvarné kultury, nabízí široké spektrum impulzů pro vědecký zájem. Text je částečně ve slovenštině, anglické shrnutí je součástí publikace.

Publikace doprovází výstavu Situace Ostrava 2017 konanou 20. července – 20. srpna 2017 v rámci festivalu Colours of Ostrava. SITUACE: Ostrava 2017 je výstavní projekt, jehož ambicí je představit, pokud možno co nejucelenější, obraz kvalitativně relevantního dění na současné ostravské výtvarné scéně. Výstava představí výtvarnému publiku výběr z tvorby ostravských umělců, zamýšlený (navazující na bilanční přehlídku OVA 95-05) nejen jako ukázky již svébytné a etablované součásti kontextu českého výtvarného umění, ale také fenoménu nejmladší ostravské výtvarné kultury, svou tvůrčí identitu dosud hledající. Jednoduše řečeno, kurátorský záměr je motivován nejen nutkavou potřebou konat, respektive zrealizovat navazující výstavní projekt, ale především zcela elementární zvědavostí souznějící s časem rychle uplynulým od výše zmíněného kolektivního vystoupení. Divák zajisté ocení možnost seznámit se s reprezentativním konvolutem tvůrčích souvislostí, jež v posledních více než deseti letech emancipovaně spoluprojektují českou výtvarnou scénu.

Naturalistické verše neo-dada uskupení dvou kamarádů, P. Formana a S. Tomana, kteří již vydali sbírku poezie O nemocném myslivcovi (Votobia 2001), doplňují tématicky laděné bitmapy z obrazů prvního z nich. Účast dvou tvůrců na jedné sbírce je úkaz, který v historii poezie téměř nemá obdoby a může se proto považovat za zcela ojedinělý: v teoretické rovině lze v tomto případě předpokládat takový literární postup, v němž jeden z autorů napsal vždy báseň na určité téma, kterou druhý doplnil svébytným komentářem. A tak vznikla sbírka, jejímž přínosem je vypracování a poté i zpracování originálního literárního útvar. Pavel Forman se narodil 11. listopadu 1977 v Bruntále, vystudoval učitelství výtvarné výchovy a němčiny na UP v Olomouci. Od roku 2002 žil v Berlíně, kde studoval na Humboldtově Universitě a Fakultě výtvarných umění. Nyní žije ve Vilniusu, Olomouci, Bruntále, Berlíně, Kodani a bůh ví kde ještě v Evropě. Standa Toman se narodil 24. prosince 1970 v Kotli u Malé Morávky, vystudoval učitelství prvního stupně na UP Olomouc, žije v Bruntále.

Katalog vydaný k výstavě konané ve dnech 6.4.–10.6. 2016 v Galerii Beseda v Ostravě. Na výstavě prezentuje Pavel Forman soubor panoptikálních scén, které diváka uhranou expresivními deformacemi, zdůrazňujícími psychologičnost pojetí, přeludnými barevnými kontrasty a teatrálním nasvícením. Tento svět „temných pohádek“, jakási soudobá analogie příběhů od bratří Grimmů či Hanse Christiana Andersena, určitě stojí za prožití. (Rea Michalová)

Česko-anglický katalog Pavla Formana k výstavě představuje jeho malířskou tvorbu z let 2004–2018. Ostravské publikum má jedinečnou příležitost seznámit se s téměř čtyřiceti plátny, která reflektují Formanovu kariéru při příležitosti jeho 40. narozenin. Tvorba z let 2004–2008 se vyznačuje kompaktní kresebnou linií a přímou sdělností, zahrnující široký motivický rejstřík, od ikonických figur globálního šoubyznysu po postavy z českého a světového politického kontextu. V letech 2009–2012 Forman pracuje s vizuální matérií, která se neprezentuje jako ušlechtilá, ale spíše jako experimentální. Jeho kolaborativní projekty, jako Stencloform, 2017, a další, ukazují jeho schopnost reinterpretovat a remixovat existující díla, včetně rodinného archivu. V letech 2012–2018 se jeho „komiksoví“ hrdinové transformují do bizarních bytostí, které se snaží uhodnout ontologické hádanky. V posledních pěti letech se vedle sebe objevují postavy, které reflektují proměny času a identity. Formanova díla tak vytvářejí komplexní prostorovou koláž, která spojuje osobní a kolektivní narativy. (kurátor Tomáš Koudela)