Miloš Havelka Ordre des livres (chronologique)

Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).

Texty zařazené do této knížky jsou kritické a polemické povahy a chtějí být chápány jako odborné recenze. Až na jednu dosud nepublikovanou, ale pro publikaci připravenou výjimku byly uveřejněny v odborných časopisech, i když třeba jen ve zkrácené podobě. Byly shromážděny ze dvou různých důvodů a s ohledem na to je možné, aby se také odlišně vnímaly: jednak jako souhrn kritických postojů a jako dějiny idejí sui generis, a vedle toho jako pokus doložit, že odborné recenze (a také kritiky a polemiky) představují v historicko-společenských a humanitních vědách specifický odborný výkon, který je třeba zohledňovat nejen obsahově, s ohledem na pojednávaný předmět sám a na jeho přijetí a hodnocení v odborné komunitě, ale také formálně, tj. v evaluacích jako započitatelný výsledek analytické, identifikační, komparační a odborně často náročné činnosti.

Kolektivní monografie Víra, kultura a společnost je jedním z výstupů mezinárodního badatelského projektu zaměřeného na výzkum náboženských kultur v Evropě 19. a 20. století. Prostřednictvím jednotlivých případových studií se kniha dotýká důležitých procesů, zejména modernizace a demokratizace společnosti a sekularizace a pluralizace náboženství, přičemž poukazuje na jejich vzájemný vztah. Publikace je rozdělena do čtyř oddílů, v nichž autorský kolektiv dané téma rozvíjí v několika základních perspektivách. Jednotícím prvkem celé knihy však zůstává vymezení analytického potenciálu konceptu náboženských kultur.

Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech. V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.

Rozsáhlou antologii textů, zachycujících druhou část sporu o smysl českých dějin, uspořádal a doprovodnou studií opatřil Miloš Havelka.

Podtitul: Obsahy, akcenty a posuny "české otázky" 1895-1989 M. Havelka se již drahně let zabývá otázkou české národní identity v dějinách moderní doby. Pojem "česká otázka", který nesla Masarykova kniha z roku 1895 otevřela spor o správný obraz českých dějin, jejich konstant a center kulturní paměti. Postupně i tato debata začala být jedním z těchto center, neuzavřenou kapitolou kolektivního vědomí národa.

podtitul: Vzpomínky politika. Memoáry bývalého prezidenta Spolkové republiky Německo zprostředkovávají pohled člověka, jenž byl a je výjimečnou osobností v politickém i intelektuálním ohledu a jemuž původ a rodinné zázemí dovolily prožívat a reflektovat moderní dějiny Německa způsobem zcela jedinečným. Kniha je členěna do čtyř částí, v nichž se osobní osudy autora prolínají s osudovými událostmi moderního Německa ("Výmarská republika", "Hitler a světová válka", "Rozdělení Evropy a Německo v bipolárním světě", "Sjednocení"). Z jeho vzpomínek promlouvá intenzivní potřeba vyrovnat se čestně s německou minulostí a porozumět jí na pozadí osobních zážitků a přesvědčení.

Max Weber's Economy and Society is a seminal sociological work published posthumously in the early 1920s, significantly shaping modern sociological thought. It offers an empirical comparison of social structures and normative orders across history, featuring essential chapters on social action, religion, law, bureaucracy, charisma, urban life, and political community, examining class, status, and power dynamics. Intended as an introduction for a general audience, it stands as a demanding textbook due to its precise definitions, complex typologies, and rich historical context, challenging readers at various levels—from advanced undergraduates to seasoned scholars. The first complete English edition released in 1968 was met with acclaim, with Arthur Stinchcombe affirming its importance for sociological intellectual development. Reinhard Bendix highlighted the edition's role in bridging cultural transmission to the American context, positioning it as a vital resource for historical sociology and comparative studies. Guenther Roth's extensive introduction explores the intellectual background, dominant themes, and internal logic of the work. Roth is a Sociology Professor at Columbia University, while co-editor Wittich leads an economic research group at the United Nations.

Výbor z díla velkého německého sociálního myslitele je rozdělen do tří tematických částí: metodologické, sociologické a politologické.

Rozsáhlou antologii textů, zachycujících první část sporu o smysl českých dějin, uspořádal a doprovodnou studií opatřil Miloš Havelka.