Vladimíra Valová Livres

Uhrančivé povídky o životě bez příkras Stará paní se učí anglicky, aby přesvědčila Hercula Poirota, že není vrah. Mladý muž během jediného večera zjistí, že i plánovaná jízda vlakem se může změnit v cestu do neznáma. Bývalá galeristka si ze zdravotních důvodů najde místo jako správkyně domova pro seniory. Vladimíra Valová debutovala souborem Do vnitrozemí (2017), který byl příznivě přijat kritikou i čtenáři a získal nominaci na Magnesii Literu v kategorii Objev roku a také na cenu Česká kniha. Ve své nové knize, doprovozené ilustracemi Pavly Šebkové, autorka stvrzuje suverénní pozorovatelský talent a schopnost na malém prostoru podrobně vykreslit prchavý okamžik. Její povídky tnou do živého a zůstanou ve čtenáři ještě dlouho po dočtení. Tvorba Vladimíry Valové zkrátka patří k tomu nejlepšímu, co může současná česká literatura nabídnout.

Debutující Vladimíra Valová přichází se souborem ostrých próz, které svou náladou připomenou Jana Balabána. Nikdo si na nic nehraje, a pokud ano, dlouho mu to nevydrží. Není to veselý svět, ale není ani beznadějný, a hlavně — je náš. Okamžik, jeden z tisíce, kdy člověk udělá krok stranou a seskočí z pojízdného pásu vlastního života: vypne telefon, ať si všichni trhnou, ráno kdovíproč neodejde do práce, jen tak se opije s cizincem, nabídne azyl nuzákovi či rozkope vlčí máky v květu. To je ten okamžik, kdy se život otevírá a puká, objevuje se cesta nebo propast nebo cesta na dno propasti. Tihle hrdinové vědí, že záleží jen na nich, kolik toho prožijí a co si ze života urvou. Jejich nejbližším společníkem je samota, i když vědí, že ticho, které ji provází, bývá smrtící a někdy musejí křičet jako na lesy. Jednou odpoví jen ozvěna, ale jindy volání dolehne k uchu druhé bytosti.

Vladimíra Valová: Geboren 1978 in Třebíč. Nach ihren Studien arbeitete sie als Redakteurin und Fotografin bei der Tageszeitung Třebíčský Deník. Heute ist sie als Angestellte in einer Buchhandlung in Třebíč tätig. 2017 veröffentlichte sie ihren ersten Erzählband "Do vnitrozemí" (Ins Landesinnere). Christina Frankenberg: Sie studierte Bohemistik an der Humboldt-Universität in Berlin und der Karls-Universität in Prag und promovierte zum Thema „Das Bild der Deutschen in der tschechischen Prosa nach 1945“. Als stellvertretende Direktorin des Tschechischen Zentrums Berlin kuratiert sie kulturelle Programme des Hauses, vor allem in den Bereichen Literatur, Film und Bohemistik. Sie übersetzt zeitgenössische Prosa sowie Texte zu Literatur, Kunst und Geschichte, u. a. für Literaturfestivals, die Tschechischen Zentren und das Kulturministerium der Tschechischen Republik. Übersetzungen von ihr erschienen in Zeitschriften und Anthologien. Christina Frankenberg ist auch als Literaturvermittlerin tätig und moderiert regelmäßig Lesungen und Filmgespräche für verschiedene Institutionen und Festivals.