Jitka Gruntová Livres

Publikace o ozbrojeném incidentu z 31. října 1938, kdy Moravskou Chrastovou obsadilo několik stovek sudetských Němců ve snaze o její připojení k Německu. Okamžitý protiútok československé armády stál životy čtyř vojáků.

Čtenáři mohou být překvapeni, že se dostávají k faktům, která dosud neznají. Je to zásluha autorů, kteří využili dostupných informačních zdrojů, kritického přístupu k archivním pramenům i dosud publikovaným pracím. Obohacuje se tím nejen regionální bádání, ale i poznání celonárodních dějin, ve kterých často není dost místa a prostoru pro podrobnější poznání a pravda je vždy konkrétní. Tomu právě slouží celé předložené dílo. Svým významem zasahuje i do politologické oblasti a do snah o vyrovnání.

Jedním ze zpravodajských výsadků vyslaných na naše území ze Sovětského svazu byl oddíl Gustava Schneidera,1) který byl vysazen 22. ledna 1945 krátce po půlnoci u obce Pohledy na Svitavsku, tedy v oblasti tzv. Sudet. Osudy této desetičlenné skupiny jsme se zabývali s JUDr. Františkem Vaškem řadu let a výsledky publikovali knižně.2) Odborná literatura se rozchází v údajích o úkolech a místě určení výsadku, ale jednotně není užíván ani jeho název. Dál na gruntova.cz/druha-svetova-valka/vysadek-gustava-schneidera.

Území Svitavska a Moravskotřebovska začleněné v říjnu 1938 do Německé říše nebylo místem poskytujícím zázemí pro činnost partyzánských oddílů. Dokládají to osudy sovětských desantů Komenský a Ján Majer-Spartakus vysazených na Svitavsku v posledním roce války. Na pronásledování, likvidaci a dopadení výsadkářů nacistickým bezpečnostním aparátem se aktivně podílelo místní německé obyvatelstvo. Smrt v týlu nepřítele nalezli i váleční zajatci a lidé odvlečení sem z území okupovaných nacistickým Německem, kteří byli nasazeni na otrocké práce v továrnách, v zemědělství a dalších odvětvích.

Zdravorní probklémy a jejich léčení,seznam volně prodejných léků

Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci, lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy a láskou. Pomoc u lesníků na samotách nacházejí ti, kteří museli uprchnout před zatčením nebo před totálním nasazením v Říši, uprchlí zajatci, příslušníci posádek sestřelených letadel a od poloviny roku 1944 partyzáni – sami lesníci se stávali aktivními příslušníky partyzánských oddílů. Mnozí lesníci a jejich rodinní příslušníci se stali oběťmi nacistického teroru i boje za svobodu a demokracii. Osudy těchto lidí, jejichž život byl spjat s životem a prací v lesích východních Čech, jejich účast v boji za svobodu Československa, jejich vlastenectví i oběti připomíná druhá část knihy a uvádí životní příběhy dvanácti z nich. Závěr je věnován památce lesníků, kteří za vlast položili své životy.

Oskar Schindler (narozen 28. 4. 1908 ve Svitavách) se stal hlavní postavou filmu St. Spielberga „Schindlerův seznam“, který položil základ ke vzniku legendy světového formátu. Ve skutečnosti byl Schindler válečný zločinec, který po válce unikl zaslouženému trestu. Ti, kteří tvrdí, že Schindler byl jen ryzím, nesobeckým a šlechetným zachráncem židů, budou muset přinést jiné, podstatnější důkazy, než dosud.

Zevrubná dokumentární studie o německém průmyslníkovi a špionovi. Autorka se snaží o objektivní pohled na muže, který proslul jako zachránce Židů v době 2. světové války. Snáší množství dokumentárního materiálu, z něhož si čtenář může utvořit lepší představu o pravděpodobném několikanásobném špionovi, který používal Židy jako levnou pracovní sílu. S blížícím se koncem války však počítal i s budoucností a jeho výběr zachráněných vězňů se zaměřil na vlivné a bohaté osoby. Autorka zachovává striktně objektivní hledisko, její práce je však současně velmi čtivá a zajímavá.