Jan Němeček Ordre des livres (chronologique)

Katalog výstavy. Vydáno za finanční podpory z vládního projektu Společné století.

Vítězství a osvobození představují pro Československo dvě úzce spojené podstaty roku 1945. První z nich je vítězství spojeneckých mocností nad nacistickým Německem, kde Československo hrálo aktivní roli prostřednictvím své zahraniční armády a hnutí odporu v okupované zemi. Druhou podstatou bylo znovuzískání svobody po šesti letech nacistické okupace, kdy se občané ocitli na prahu rozhodování o osudu svého státu. Kniha hodnotí konec druhé světové války z různých perspektiv, přičemž historikové z Ruské federace, USA a Německa přinášejí své pohledy, zatímco čeští historikové analyzují vývoj v Československu a jeho souvislosti s koncem války. Komparace s jinými evropskými státy nabízí úvahy o alternativách poválečného vývoje, který byl ukončen únorovým převratem 1948. V květnu 1945 měli občané novou naději na svobodný život, avšak více než 340 000 z nich se tohoto návratu nedočkalo. Desetitisíce dalších se pomalu shledávaly se svými blízkými, kteří přežili hrůzy koncentračních táborů. Všichni, ať už žili pod nacistickým protektorátem, nebo se vrátili s československou armádou, zůstali válkou navždy poznamenáni.

U příležitosti stého výročí vzniku samostaného československého státu vznikla publikace, kterou zpracoval kolektiv renomovaných českých a slovenských historiků. Zachycuje dějiny republiky od první světové války (tedy ještě před jejím ustanovením) až do rozpadu federace v roce 1992 (s nastíněním následujícího vývoje obou nově vzniklých států). Text knihy je doprovázen mnoha fotografiemi a rozsáhlou bibliografií.

Téma osvobození Československa z nacistické nadvlády a událostí posledních dní druhé světové války na našem území nepřestává přitahovat čtenáře ani po více než 70 letech. Publikace ve dvaačtyřiceti studiích předních českých a slovenských historiků přináší nejen široké veřejnosti, ale také středoškolským i vysokoškolským studentům základní rychlou orientaci v mnoha často diskutovaných problémech, jako je otázka československých prezidentských dekretů, ztráty Podkarpatské Rusi na přelomu let 1944/1945, osvobození Prahy a účast vlasovců na něm, československo-polský konflikt o Těšínsko, podoba česko-slovenského vztahu či dalších událostí spojených s koncem války a s Československem. Kniha rovněž obsahuje přehledné kalendárium událostí k jednotlivým dnům a medailonky některých zapomenutých osobností.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v roce 1945. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení, v podobě dodatků pak zápisy a usnesení trojice likvidujících ministrů a zpráva o likvidaci československého státního zřízení v zahraničí. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Publikace Druhý exil Edvarda Beneše. Fotografie z let 1938-1945 obsahuje fotografie ilustrující druhý exil E. Beneše, druhého prezidenta Československé republiky a jeho aktivity před a v průběhu druhé světové války, v letech 1938-1945. Koncepčně kniha představuje jednofondovou edici vybraného fotografického archivního materiálu chronologicky seřazeného. Edice představuje 99 autentických fotografií pořízených z černobílých pozitivů. Kniha začíná velkou vstupní studií spoluautorů Jana Kuklíka a Jana Němečka o Benešově zahraniční i vnitřní politice v exilu, následuje ediční úvod Jana Bílka a poznámky Erika Maršouna k vybraným fotografiím včetně obsáhlého anglického resumé.

Československá zahraniční politika v roce 1942, druhý svazek třetího dílu z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky, zahrnuje období od 1. srpna do 31. prosince 1942 a přináší 154 dokumentů, které dokumentují zejména proces oduznání mnichovské dohody ze strany Velké Británie a Francouzského národního výboru, německé masakry v okupovaném Československu a reakce na ně v podobě přípravy potrestání válečných zločinů, uznání československé exilové vlády v Londýně ze strany Brazílie a dalších států a řada jiných otázek. Svazek je doplněn seznamem dokumentů a anglickými regesty dokumentů k oběma svazkům třetího dílu, stejně jako jmenným rejstříkem.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně v druhé polovině roku (červenec-prosinec) 1944. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Závěrečný díl z válečné řady projektu Dokumenty československé zahraniční politiky zahrnuje období od 1. ledna do 16. května 1945 a přináší 210 dokumentů, které dokumentují závěrečnou fázi druhé světové války a osvobození Československa v květnu 1945, kdy je ukončen návratem prezidenta a vlády ČSR do hlavního města. Zachycuje široké spektrum problémů, které stály na prahu osvobození, problémů zahraničně- i vnitropolitických, hospodářských či sociálních, které souvisely s návratem do mírového života – hospodářské pomoci v rámci UNRRA, repatriace československých občanů, retribuce – potrestání válečných zločinů, ochrany zavlečeného československého majetku, otázek příměří s poraženými státy, ale i konkrétních problémů, týkajících se závěrečných bojů na území Československa. Svazek je doplněn seznamem dokumentů a jejich anglickými regesty stejně jako jmenným rejstříkem.

Československo-sovětská smlouva podepsaná v Moskvě 12. prosince 1943 vyvolává především v české a slovenské publicistice a historiografii stále celou řadu emocí. Ba co víc, její existence se promítá i do oblasti politiky a jejím prostřednictvím je ovlivněn častokrát i celospolečenský postoj. Bylo tomu tak od samého jejího vzniku, počínaje mezinárodním vyjednáváním o jejím podpisu v roce 1943. Výzkum tohoto tématu československých státních dějin díky rozsáhlému bádání v našich i zahraničních archivech (zejména velmocí protifašistické koalice) stále pokračuje. Důkazem je i tato kolektivní monografie, ve které sine ira et studio objasňujeme, co skutečně tento standardní mezinárodní smluvní akt pro Československo znamenal. Rovněž předpokládáme výklad, který se pokouší odstranit nános nepravd, omylů a mýtů z minulosti. Monografie přináší nejen odborné veřejnosti pohled založený na nejnovějších výzkumech a poznatcích české i světové historiografie.

Příběh programové zrady – tak by se daly nazvat osudy Augustina Přeučila, československého pilota, který z příkazu gestapa odešel v roce 1939 do exilu. Zamířil nejprve ke vznikající československé vojenské jednotce do Polska, na prahu války odjel do Francie a později do Velké Británie, odkud jako příslušník RAF dezertoval. Ulétl s britským stíhacím letounem a s cennými informacemi zpět do nacisty okupované Evropy. V Protektorátu Čechy a Morava pak působil až do konce války jako placený konfident ve službách gestapa. V dějinách našeho odboje není tak specifický případ zrady. Proto ani poválečný trest za Přeučilovy zločiny při přelíčení před mimořádným lidovým soudem nemohl znít jinak než – smrt. Téma rozšiřují příběhy dalších konfidentů, původně vojáků naší zahraniční armády – Antonína Vašíře, Viliama Gerika a Karla Čurdy.

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od července do prosince 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. 2. svazek III. dílu edice obsahuje dále zeměpisný a jmenný rejstřík a anglické resumé, které se vztahují i k vydanému 1. svazku III. Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Pro oblast československé diplomacie - specifické a významné složky státní správy - doposud slovník tohoto druhu neexistuje, a zvláště údaje pro komunistické období jsou v běžných encyklopediích až na výjimky nedostupné. Tato kniha tedy zaplňuje existující mezeru a představuje užitečnou příručkou nejenom pro potřeby vlastního ministerstva zahraničních věcí, ale zvláště pro zájemce z řad novinářů, historiků, pedagogů a další širší veřejnosti. Slovník zahrnuje všechny klíčové osobnosti československé zahraniční služby, tedy vedle ministrů (a samozřejmě i státních tajemníků) také přednosty (ředitele) jednotlivých sekcí v období 1919-1948 a náměstky v době po roce 1949, dále všechny vyslance (pro období do padesátých let), resp. velvyslance. Úvod podává přehled o organizačním vývoji ministerstva zahraničních věcí od jeho vzniku. Slovník tak představuje nepostradatelný základ pro další studium ději

Publikace přináší zápisy z jednání československé exilové vlády v Londýně od ledna do června 1943. Základem edice jsou zápisy ze zasedání vlády v Londýně, dále programy jednotlivých jednání vlády a její usnesení. Všechny publikované dokumenty byly podle pravidel vědecké ediční práce podrobeny vnitřní i vnější kritice, edičně zpracovány a odborně komentovány. Také 1. svazek III. svazku (červenec – prosinec). Edice zpřístupňuje veřejnosti jeden ze základních pramenů k československým dějinám v období druhé světové války.

Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech. Pod vedením Stanislava Kokošky vznikla kolektivní monografie, vracející se s novým pohledem k událostem konce druhé světové války na území Československa. Studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman) v závěru V. Smetana koriguje sedm mýtů o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také řadu relevantních archivních materiálů.

2. část cyklu: České křižovatky evropských dějin. - Hledání východisek. První část, „Československo v evropské politice 1933–1948“, se zabývá postavením Československa v Evropě a také komparací jeho role s ostatními menšími evropskými státy. Ve druhé části, „Mocenské a ideové transformace v Československu 1933–1948“, jsou zkoumány proměny politického a ideového spektra jednotlivých národních prostředí v 30. letech, během 2. světové války i po ní až do etablování komunistického totalitního systému v roce 1948. Ve třetí části „Československo ve světovém hospodářství před a po druhé světové válce“ je zkoumáno místo československé meziválečné ekonomiky v Evropě a její výkonnost, válečný systém řízeného nacistického hospodářství v Protektorátu Čechy a Morava a poválečná hospodářský rekonstrukce v obnoveném Československu 1945-48.

Předkládaný sborník je výsledkem několikaleté práce Česko-ruské komise historiků a archivářů, jejíž vědecký zájem se soustřeďuje především na neprozkoumané či zkreslené a falzifikované otázky novodobých a soudobých dějin. Sborník je rozdělen do tří tematických bloků – v prvním z nich jsou příspěvky ze zasedání „Česko-ruský dialog: 1945, 1968, 1989-1991“ (Moskva 2004), druhým tématem je zpřístupňování archivních dokumentů uložených jak v ruských, tak i v českých archivech (Praha HÚ 2006) a třetí publikované téma „Česko-ruské kulturní a vědecké vztahy na přelomu 19. a 20. atoletí“ řeší danou problematiku interdisciplinárně a komparativně za účasti historiků, politologů, literárních vědců i historiků dějin umění, jakož i dějin politického myšlení.

Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.). Dopady na mezinárodní politiku a diplomatické vztahy Československa. Nové, dosud nezveřejněné informace z londýnských a amerických archivů.

Analytická monografe rozebírá zprávy britských diplomatů z Prahy roku 1945, které vynikaly obdivuhodnou schopností na základě analýzy shromážděných informací postihnout podstatu československých poválečných problémů. Zprávy si nejvíce všímaly československého státoprávního uspořádání a politického systému, vztahu Československa k SSSR, USA, Velké Británii a dalším státům, postavení německé menšiny, vojenských záležitostí, rekonstrukce či složitého propletence vzájemných ekonomických, finančních a obchodních vztahů mezi Velkou Británií a ČSR. Stranou však nezůstával ani život a problémy běžného občana, což představuje dosud nevyužitý pramen k poznání každodennosti v bezprostředně poválečném období. Publikace vyvrací, na základě dlouholetého detailního výzkumu autorů v mnoha různých fondech v Te National Archives v Kew v Londýně, přetrvávající názory, že Velká Británie se o středoevropské dění příliš nezajímala či že mu nerozuměla. Britská diplomacie si byla dobře vědoma reality poválečné situace ve střední Evropě a svého postavení v rámci protihitlerovské koalice a rozhodně nelze říci, že by Československo jako sovětský satelit předem odepsala.

Publikace zpracovává téma, které vypadá na první pohled spíš jako okrajové, ale ve skutečnosti představuje jednu z nejdramatičtějších a nejzajímavějších kapitol novodobé české historie: dějiny české diplomacie po 15. březnu 1939, kdy byla po vzniku Protektorátu Čechy a Morava likvidována všechna československá zastupitelstva v zahraničí a zároveň exilová vláda začala rozvíjet diplomatickou činnost v nové situaci. Autor na základě důkladného studia archivních materiálů sleduje podrobně vývoj v mnoha zemích, rekonstruuje jednotlivé případy a líčí řadu pohnutých lidských osudů.

Dílo z edice Dokumenty československé zahraniční politiky.Klíčové dokumenty z období od 16. června 1940 do 30. dubna 1941.Jedenáctý svazek výzkumného projektu ÚMV realizovaného s podporou Grantové agentury Ministerstva zahraničních věcí ČR ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR.Vydání připravili Jan Němeček (vedoucí kolektivu), Jan Kuklík, Helena Nováčková a Ivan Šťovíček.

Publikace autorského kolektivu Jan Němeček, Helena Nováčková, Ivan Šťovíček a Jan Kuklík dokumentuje vztahy mezi československou a francouzskou exilovou reprezentací v rovině politické a diplomatické v období od června 1940 do května 1945, tj. od ustavení prozatímní československé vlády v exilu a zároveň i od počátku formování hnutí Svobodných Francouzů do osvobození Československa., i osudy čs. úřadů na francouzské půdě pod vládou ve Vichy. Celkem je zde uvedeno 334 dokumentů.

Kniha Jana Kuklíka a Jana Němečka se u nás poprvé soustavně zabývá analýzou různých českých a slovenských politických skupin, které se v průběhu druhé světové války dostaly do opozice vůči prezidentu Edvardu Benešovi a československé exilové vládě ve Velké Británii. Všímá si známých postav protibenešovské opozice, jako byl Milan Hodža, Štefan Osuský či Lev Prchala a rozebírá opozici ze strany československých komunistů a levicových sociálních demokratů. Autoři zároveň analyzují i vztah polské exilové vlády a britské politiky k protibenešovské opozici a hledají odpověď na otázku, zda vůbec existovala reálná a důvěryhodná alternativa k Benešově vnitřní a zahraniční politice za druhé světové války.

Sborník obsahuje 27 příspěvků českých i zahraničních historiků z konference Mnichovská dohoda – cesta k destrukci demokracie v Evropě, která se uskutečnila u příležitosti 65. výročí jejího podepsání ve dnech 24. - 25. října 2003. Na rozdíl od leckdy povrchního pohledu české žurnalistiky, sborník představuje kritické zhodnocení osudné dohody z konce září 1938, plně odpovídající současnému stavu vědeckého poznání. Před čtenářem se tak z různých úhlů pohledu odkrývá klíčová událost moderních českých, ale i evropských dějin a její bezprostřední vliv na českou a evropskou společnost konce 30. let 20. století. Částečně anglický, německý, polský a slovenský text.... celý text

Kniha přináší na základě podrobného výzkumu dosud nepublikovaných pramenů (zejména z archivu kalifornského Hooverova institutu) nový pohled na československo-polské vztahy v první polovině 20. století, především v období let 1939 – 1945. Přípravám poválečné československo-polské konfederace však zasadil rozhodující ránu negativní postoj SSSR – agresivní sovětská zahraniční politika přivodila i postupný rozpad vztahů mezi československou a polskou exilovou reprezentací.

// Upozornění: Pokud na fotografii nejsou zobrazeny přílohy (CD, brožury, mapy apod.), pak tyto nejsou součástí.

Kniha popisuje strastiplné osudy rodu Mašínů ve 20. století: Josef Mašín bojoval za národní svobodu jako legionář v 1. světové válce a za 2. světové války padl v zápase s německými okupanty. V boji pak pokračovali jeho synové, kteří se později postavili i proti bezpráví režimu komunistického.

Kniha shrnuje hlavní životní data o skladateli. Popisuje jeho práce - učitelské, varhanické, teoretické, spisovatelské, skladatelské. Zevrubně pojednává o jeho církevních a světských skladbách. V knize je připojena rozsáhlá biografie, seznam skladeb a tematický katalog. Je vybavena množstvím notových příkladů.

V antologii písňové tvorby 17. a 18. století chceme podat ve stručném přehledu ukázky z českých písní této epochy, a to od počátku doby bělohorské až do rozhraní 18. a 19. století.