Kateřina Bečková Livres

Výpravná fotografická monografie Jiřího Koliše o předním českém fotografovi 19. století Františku Fridrichovi 1829 – 1892. Kniha obsahuje více než 800 unikátních fotografií a dobových dokumentů nejen z tehdejší Prahy.

Katalog výstavy konané ve dnech 22. 3. až 26. 5. 2002. Souběžný anglický a německý text.

Anglický průvodce po zmizelých památkách centra Prahy.

Novodobá úprava a kvapná přestavba starých částí Prahy, zahájená v polovině 19. století a motivovaná hospodářskými a technickými, ale i uměleckými důvody, zničila největší část krásného stavebního dědictví města z 12. až 18. století. V letech 1916-1948 vyšel soubor pěti knih, jež pomocí dobových fotografií mapovaly neblahý zásah nové doby do staré Prahy. Tento cyklus doplňují nyní dva nové svazky, které se soustřeďují zejména na zásahy po roce 1945. První z nich je věnován změnám v historickém jádru města.

Podrobná monografie o světoznámém realistickém papírovém modelu Prahy, který vytvořil v letech 1826–1834 sluha Univerzitní knihovny v Praze Antonín Langweil. První část knihy popisuje na základě podrobného studia archivních pramenů strastiplný život tvůrce modelu. Druhá část se zaměřila na svědeckou výpověď modelu o podobě Prahy před velkými stavebními změnami, které ji postihly v druhé polovině 19. století. Ilustrační doprovod knihy tvoří série snímků modelu, které vytvořil fotograf Miroslav Fokt. Pro milovníky tématu zmizelé Prahy jsou jednotlivé kapitoly v místopisné části knihy uvozeny plánky vyznačujícími zbořené a radikálně přestavěné budovy.

Kniha je druhým svazkem nového zpracování edice Zmizelá Praha, který se tentokrát zaměřil na historická pražská města levého břehu Vltavy - Hradčany s Pražským hradem a Malou Stranu. Oproti Novému Městu, které bylo obsahem prvního svazku edice, je na Malé Straně a Hradčanech objektů zbořených v 19. a 20. století jen minimální množství. Nesrovnatelně častěji však byly Hradčany a Malá Strana zobrazovány a tak lze dobře sledovat jejich zásadní stavební proměny hlouběji do minulosti, než to bylo u Nového Města. Text je připraven jako komentář k publikovaným vyobrazením a zaměřuje se přednostně na ilustrované proměny historické zástavby.

Rakouský literární badatel objeví v pražském antikvariátu neznámé dílo Franze Kafky s názvem Neviditelný. Tvoří soubor s ostatními Kafkovými spisy, dokonce v jednotné vazbě. Profesora kniha zaujme a přestože literární podvrh záhy odhalí, příběh, odehrávající se v době asanace pražského židovské města, jej zaujme tak, že začne pátrat po autorovi textu a jeho pohnutkách. Zároveň si uvědomí vlastní zkušenost z mládí, která i jemu dala zažít pocit neviditelnosti. Umně proplétané tři příběhy se společným motivem.

Zájem o poznání různých podob prostředí našeho života, jak se v průběhu času měnily nebo zanikaly, je stále živý. A tak se v tradiční edici Zmizelá Praha ocitají témata, která byla doposud jen na okraji pozornosti. Jde především o industriální stavby a prvky města, jejichž překotný zánik během posledního desetiletí vyvolal spontánní společenskou potřebu zabývat se jejich hodnotou, dokumentací i možnostmi konverze. K jejímu naplňování by měla přispět i tato edice. První svazek z nové řady se věnuje všeobecně oblíbenému tématu železnice. Právě tato oblast v Praze prožívá v současnosti tak dynamickou proměnu, že jen během přípravy knihy bylo nutné některé stavby či prvky pomyslně přeřadit z kategorie existujících do kategorie zmizelých.

Řeka Vltava je pro vzhled, charakter a život Prahy živlem zcela zásadním. Ačkoliv ji dnes chápeme spíše jako prvek přinášející do obrazu města vjemy estetické, v historii byly její funkce daleko praktičtější. Sloužila jako zdroj energie, dopravní cesta či výrobna ledu a tomu odpovídalo i její využití. Kniha, rozdělená do dvou svazků, se zaměřuje na popis zaniklých a proměněných objektů - mlýnů, jezů, náplavek, ostrovů, mostů, vodáren a vodárenských věží - a na stavby spjaté s kanalizací a splavněním řeky - nábřeží, novodobé mosty a jejich výzdobu, přístavy, plavební komory a zajímavosti navigace. Pojednáno je také využití řeky pro zábavu a oddech Pražanů v podobě plováren, výletních plaveb, sportovních přístavů a rybaření. První díl zahrnuje Modřany, Braník, Podolí, Vyšehrad s Podskalím, smíchovský vorový přístav i střed města.