Alena Křížová Livres

V evropském prostředí se šperk stal nezbytnou součástí aristokratického i měšťanského odívání a lze předpokládat, že touha po ozvláštnění vzhledu pronikala i do nižších společenských vrstev. Absence písemných, obrazových i hmotných pramenů ke starším obdobím nám však nedovoluje rekonstruovat souvislý vývoj odívání a zdobení venkovského obyvatelstva, sledovat jej můžeme teprve od druhé poloviny 18. století. Podobné jednoduché ozdoby byly dílem krejčích, kovářů, klempířů i pastýřů a byly určeny pro místní komunitu, takže měly charakter skutečného lidového šperku. Další doplňky a šperky se však nakupovaly na jarmarcích a poutích, případně od podomních obchodníků nabízejících galanterní zboží, později i v městských krámech. Tyto výrobky zahrnujeme do kategorie zlidovělého umění, tovární produkce pak vykazuje charakter produktů masové kultury, která má shodné rysy v městském i venkovském prostředí.

Šperk od antiky po současnost. Kniha z edice Dějiny odívání.

Šperk 19. století - od empíru k historismu. Mnoho barevných i černobílých obrázků jednotlivých šperků. Ze sbírek Moravské galerie Brno

Obrazová publikace se zaměřuje na šperk jako individuální výtvarný projev. Nejdříve sleduje jeho vývoj po druhé světové válce, průmyslové výtvarnictví i ateliérovou tvorbu a věnuje se vztahu mezi uměním a řemeslem. V dalších statích pak zdůrazňuje význam tvorby jednotlivých osobností a mj. vliv strukturalismu, konstruktivní tendence a východiska sochařského šperku na konci století, včetně českého skleněného a textilního specifika, netradičních materiálů, ale rovněž atraktivního body artu. Na více než dvou stech barevných reprodukcí elegantních a přitažlivých šperkařských děl jsou reprezentativně dokladovány kvality a nápaditost českých tvůrců, jimž patří také faktograficky vyčerpávající, abecedně řazené medailony doplněné podobiznami téměř šedesáti předních šperkařů. Tečku za tímto encyklopedickým oddílem tvoří potřebné přílohy, dokreslující souhrnný obraz nejvýznamnějších uměleckých a společenských aktivit v proměnlivém a blýskavém světě českého šperku.

Monografie je dalším z výsledků dílčího úkolu v rámci výzkumného záměru FF MU, který je zaměřen na porovnávání sociálních struktur mrtvé a živé kultury. Autory příspěvků k jednotlivým tématům jsou archeologové i etnologové, kteří se pokusili upozornit na vybrané archaické jevy materiální kultury, jež se uchovaly v tradičním lidovém prostředí (ornamentika a motivy na keramice a zemědělském nářadí, typy mužských kalhot, pokrývky hlavy, oděvní plachty, spínadla, devocionálie apod.) od středověku mnohdy až do nedávné doby.

Integrální součástí kulturního dědictví středoevropských národů se staly jevy tradiční lidové kultury. Na Národopisné výstavě českoslovanské (1895) byly položeny základy jevu označeného jako folklorismus, dále rozvíjeného a zapojovaného do společenského a kulturního života. Ve 20. století se v důsledku politického vývoje v Československu přístup k lidové kultuře měnil a česká společnosti k němu zaujímala různé, často ambivalentní postoje. Publikace provádí analýzu různých forem využívání (a zneužívání) lidové kultury od doby konce 19. století po současnost, a to ve sféře folklorní (scénický folklorismus), v oblasti lidové umělecké výroby (svéráz, ULUV) a v souvislosti se stavebními projevy zahrnujícími zejména lidovou architekturu a její ochranu a revitalizaci.

Vydáno u příležitosti výstavy na Státním zámku Vranov nad Dyjí.

Pánský salon na šlechtickém sídle : ušlechtilé záliby a neřestné zábavy aristokratů. Vydáno k výstavě na Státním zámku Vranov nad Dyjí.

Příspěvky z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v Uherském Hradišti v roce 2007.