Lenka Lisá Livres

Hlavní text této knihy představuje inventuru různých hornin a reliéfů, které určují či alespoň ovlivňují biologii krajiny. A protože byly na významných kopcích, podél řek a obecně ve členité krajině vystavěny „ikony“ české a moravské národní identity – Velehrad, Pražský hrad, Karlštejn, rotunda na Řípu – je zjevné, že geodiverzita stojí i na počátku většiny kulturních hodnot naší krajiny. Druhá část knihy se zaměřujeme na budoucnost: Jak bude vypadat krajina s nerovnoměrnými srážkami a delšími epizodami sucha, s vyššími průměrnými teplotami? Jsme si téměř jisti, že budoucí krajina bude potřebovat návrat ke starým technikám péče o les, tradiční starost o půdu, ale zároveň se neobejdeme bez nejnovějších technologií a experimentování se způsoby zavlažování, novými plodinami a lesními dřevinami.

Svědectví o setkávání čtyř Čechů s krajinou, minulostí a současností Súdánu, exotické a v Česku málo známé africké země. Sabaloka je malé vulkanické pohoří asi 80 km severně od Chartúmu. Pohořím protéká řeka Nil, která zde vytváří hluboce zařízlé údolí a loučí se se Sabalokou peřejemi - nejmenším a zároveň nejkrásnějším ze šesti nilských kataraktů. V roce 2009 se tato oblast stala předmětem geoarcheologického výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze a Geologického ústavu AV ČR. Účastníci druhé vědecké expedice do pohoří Sabaloka a dalších oblastí severního Súdánu si vedli deník. Jejich záznamy z počátku roku 2011 jsou doplněny texty a fotografiemi osvětlujícími významná období súdánských dějin a výsledky dosavadního působení českého týmu v Súdánu.

Metodika Národního památkového ústavu, Metodického centra zahradní kultury v Kroměříži vznikla v rámci projektu „Národní centrum zahradní kultury v Kroměříži“ Národního památkového ústavu, jenž byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Integrovaného operačního programu. Národní památkový ústav jako odborná organizace státní památkové péče v České republice vydává metodiku v zájmu zabezpečení jednoty metodických hledisek pro danou oblast ochrany, dokumentace a evidence kulturních památek, památkových území a dalších kulturně-historických hodnot na základě svých kompetencí podle § 32 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. Metodika je určena pro široký okruh zájemců o historické zahrady a parky, ať již jsou to vlastníci památek zahradního umění, projektanti, pracovníci památkové péče, různí specialisté, studenti a další zájemci o historické zahrady. Pochopitelně je práce určena i pro archeology, kteří zde naleznou příklady již realizovaných akcí. Památkáři, pracovníci památkové péče a projektanti zde získají základní souhrnný přehled o možnostech a limitech archeologického výzkumu a tím se podpoří kvalitnější využití multidisciplinárního přístup v procesu poznání, obnovy nebo monitoringu stavu památek zahradního umění.