Pohled na náboženské texty z židovského pohledu. Vrchní britský rabín interpretuje některé témata biblických příběhů z První knihy Mojžíšovy. 1. vydání.
Komentované starozákonní příběhy od počátků dobývání Izraele po krále Davida – pokračování úspěšného titulu Příběhy Tóry. Základní příběhy Tanachu s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, Raši, ...) Publikace seznamuje čtenáře s obsahem příběhů (knihy Jehošua, Soudců a Šmuelova), důraz je však kladen především na interpretaci významu těchto událostí. Publikace je doplněna slovníkem základních pojmů, přehledem hlavních komentátorů Tanachu a mapami – území izraelských kmenů, Davidovo království, Jeruzalém.
V knize s podtitulem Kalendářem od Pesachu do Purimu naleznete přehled všech významných svátků, objasnění jejich kořenů a ukotvení v příbězích Tóry. Nechybí vysvětlení principu židovského kalendáře a jeho srovnání s kalendářem křesťanským a muslimským. Texty jsou doplněny slovníkem pojmů. Z obsahu knihy: Kalendář • Měsíce židovského kalendáře • Roš chodeš • Pesach • Omer • Šavuot • Postní dny • Roš hašana • Jom kipur • Sukot • Šmini aceret • Chanuka • Tu bišvat • Purim
Stezka návratu - anotace Překlad knihy Stezka návratu je doplněn:- komentáři dr. J. Diveckého- stručným životopisem a bibliografií rabi Löwa- slovníkem pojmů Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu. Pro toto české vydání jsme vybrali reprezentativní ukázky ze čtyř „stezek“ a jednu kompletní „stezku“ – Stezku návratu.
Stezka Tóry - anotace Třetí díl edice Sifrej Maharal. Obsahuje překlad nejvýznamnější a nejobsáhlejší kapitoly díla rabi Löwa – Netivot olam – Stezku Tóry. Překlad knihy je doplněn komentáři dr. J. Diveckého, stručným životopisem, bibliografií Maharala a slovníkem pojmů.Ústředním tématem knihy Netivot olam je vnímání etiky lidského konání podložené citáty z Tanachu a Talmudu.
Kniha Derech chajim je mezi Maharalovými spisy výjimečná tím, že je souhrnným komentářem k jednomu celému traktátu Talmudu, k traktátu, který sám Maharal nazýval drahým a vznešeným, k traktátu Avot.
Příběhy biblických hrdinů
Komentované starozákonní příběhy (s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů) od krále Šalomouna po zničení prvního Chrámu a zánik království. Knížka seznamuje čtenáře s obsahem příběhů (knihy Královské), důraz je však kladen především na interpretaci významu těchto událostí. V této knize se završí biblické osudy židovského národa, které jsme sledovali od skromných počátků v časech praotců (v knize Příběhy Tóry), po dobytí Jeruzaléma králem Davidem (v knize Izrael soudců a králů). Jádro našeho vyprávění pojednává o době, kdy v Jeruzalémě stával první (Šalomounův) Chrám a v jeho stínu vládli králové Davidovy dynastie.
Kniha přibližuje čtenářům základní příběhy Starého zákona s výkladem nejvýznamnějších židovských rabínů-komentátorů (Maimonides, Nachmanides, Raši, …). Kapitoly od Stvoření světa po Mojžíšovo putování pouští seznamují zájemce s obsahem příběhů, důraz je však kladen především na interpretaci významu událostí. Pro snazší pochopení je publikace doplněna slovníkem základních pojmů a přehledem hlavních komentátorů Tóry. Dílo je v našem kontextu výjimečné nejen židovským úhlem pohledu na „obecně známá“ témata, ale také pedagogickým záměrem díla, které v předmluvě ke knize vyzdvihl vrchní zemský rabín Efraim K. Sidon.
Co kdyby se Rakousko-Uhersko v roce 1918 rozpadlo, ale jeho poslední císař Karel by zůstal králem obnoveného samostatného českého království? Svérazný pravnuk panského kočího Vojtěch Kašpar je dnes ředitelem Schwarzenberského muzea v Čimelicích, které sice stojí tak trochu mimo zájem davů, ale zato ve svých sbírkách ukrývá nejen prapradědečkovy deníky s kresbou kněžny Windischgrätzové, ale také několik nenápadných artefaktů, s jejichž pomocí mohl autor prožít a čtenářům předložit alternativní cestu českými dějinami dvacátého století. Na Čechy se řítí Hitler, Stalin. Jakou roli sehraje Beneš? A dojde i na OF? Kniha volně navazuje na román Příběhy panského kočího.
Lidi odjakživa zajímalo, co by bylo, kdyby něco nebylo tak, jak to bylo. A co by bylo nebylo? První člověk, který si položil tuto mámivou otázku, byl jistý pan Adam kdesi v Ráji, kterého jistou dobu velice zajímalo, co by bylo, kdyby dotyčná paní Eva nesnědla jakési jablko? A kolik by se ušetřilo za oblečení? My podobným otázkám říkáme historické křižovatky a s ohledem na zaměření této knihy se od dob Adamových posuneme výrazně vpřed... A snad i díky vašim radám by nemusela madame Europe v roce 1914 zešílet a Herr Österreich spáchat rafinovanou sebevraždu.