Jiří Kadlec Ordre des livres (chronologique)

Píše se rok 1999… V té době nikdo nepředpokládal, že se pomalu ale jistě schyluje k masakrujícím událostem, které se svojí povahou zapíší do historie. Osmnáctiletý Erik se svým o rok mladším kamarádem, Thomasem, kráčejí po chodbách střední školy na okraji Denveru. Nechávají za sebou spoušť, která nezná hranice, nebo je snad neznají oni? Jaké ve skutečnosti byly hrůzné okamžiky osudové hodiny? Tato kniha vypráví příběhy dvou studentů, jež se zapsaly do historie, jako Masakr ve střední škole!

Masivní fantasy, nasáklá detailní erotikou, bitvami i dobrodružstvím. Jan Eis, tvůrce nesčetně povídek, a Jiří Kadlec, filmový režisér a scénárista, Vás zavedou do unikátních světů, Origonu a Drakánie. Hrstka nejlepších bojovníků a mágů se musí spojit, aby čelila nepřátelům z jiného světa. Zlo, které bylo kdysi dávno téměř poraženo, opět nabírá své síly, a jde si pro své cenné artefakty – tak cenné, že je odhodláno zničit celé světy, aby je dostalo. Hrdinové stojí před těžkými volbami, chybami i hranicí svých možností. Dokáží ve své neznalosti dokončit to, co bylo před věky započato?

Významný český spisovatel a diplomat Viktor Fischl je kromě svých románů a povídkových sbírek i autorem pozoruhodné knihy s názvem Hovory s Janem Masarykem. Nejedná se o rozhovor v pravém slova smyslu, ale spíše o originální a věrné zachycení jeho myšlenek. Ze stránek na čtenáře dýchne kus masarykovského ducha, jeho slova, věty a uvolněná lidová mluva, přesně tak, jak ji Jan Masaryk rád používal. Kniha vznikala za druhé světové války v Londýně, kde byl Viktor Fischl Masarykovým sekretářem, a končí pár týdnů před Masarykovou smrtí. Po odchodu z Československa rozřadil Viktor Fischl po mnoho let shromažďovaný materiál do několika oddílů podle témat a takto uspořádaná kniha vyšla poprvé v roce 1952 hned ve dvou vydáních v češtině: v Izareli (Izraelské listy, Tel-Aviv) a v USA (Kruh přátel československé knihy, Chicago). V Československu vyšla kniha poprvé až v roce 1991.

En 1913, dans une petite ville de garnison autrichienne, Anton Hofmiller, jeune officier de cavalerie, est invité dans le château du riche Kekesfalva. Au cours de la soirée, il invite la fille de son hôte à danser, ignorant qu'elle est paralysée. Désireux de réparer sa maladresse, Anton accumule les faux pas qu'il attribue à ce que Stefan Zweig appelle l'« impatience du cœur ». Les personnages du seul roman que Stefan Zweig ait achevé sont les spectateurs hébétés de leur tragédie, symboles d'une civilisation décadente mais incapable de résister à l'ivresse d'une dernière valse. La prose de Stefan Zweig, brillante et raffinée, est comme le vestige de cette civilisation engloutie par la folie du XXe siècle. Une histoire d'amour déchirante où la fatalité aveugle ceux qu'elle veut perdre.