The book delves into the impact of informal power structures, such as bosses, godfathers, and oligarchs, on formal party politics and democracy in post-communist societies. It presents a groundbreaking academic analysis that sheds light on the complexities of political life in these regions, making it one of the first comprehensive studies of its kind. Through this exploration, the author challenges traditional views of political dynamics and offers new insights into the interplay between informal and formal political systems.
V této publikaci hledá autor odpovědi na otázky týkající se vzniku a funkce politických stran a jejich volebních klání. Čtivou formou předkládá čtenáři nejnovější poznatky z oblasti komparace stranických a volebních systémů demokratických evropských i některých mimoevropských států.
Autor, na základě rozsáhlého historického i teoretického materiálu, analyzuje v první části knihy funkce a typy politických stran a jejich úlohu při řešení sociálně politických rozporů. Ve druhé části se zabývá problematikou voleb a volebních systémů.
Výše uvedené problémy a způsob jejich zpracování vytvářejí z publikace příručku vhodnou nejen pro ty, kdo se danou problematikou profesně zabývají - politology, sociology, studenty, ale i pro ty, kteří politiku prakticky spoluvytvářejí - politiky a manažery politických stran.
Mnoho podnětného v ní jistě najdou i ti, kteří se sice politikou profesionálně teoreticky ani prakticky nezabývají, ale přesto ji spoluvytvářejí - občané. Pokud Vám publikace alespoň trochu umožní získat nezbytný odstup od problémů, jež se na nás každodenně valí, a potřebný nadhled při možných řešeních, nebylo autorovo ani Vaše úsilí vynaloženo nadarmo.
Po vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie se zdálo, že Česká republika úspěšně završila politickou a ekonomickou transformaci i bezpečnostní ukotvení v euroatlantickém prostoru. Mnozí si mysleli, že demokracie nezvratně zvítězila a lze očekávat „lokální konec dějin“. Ovšem 25 let po pádu totalitního režimu nastala kvalitativně jiná situace. Politologové již nezkoumají, proč je Česká republika stabilizovanou zemí, ale naopak důvody, které ji dovedly do stavu defektní demokracie.
Nabízí se kardinální otázka: Proč se občané nadvakrát, v letech 2010 a 2013, vzbouřili proti politické reprezentaci a svými volebními hlasy vyhodili do povětří strukturovaný a usazený stranický formát umírněného pluralismu s dvěma ústředními stranami?
Ve stále ještě postkomunistické realitě České republiky není tolik důležité, zda se tu vyskytuje dvou či vícestranický systém, zda většinový, či konsenzuální model demokracie. Primární je odpověď na otázku, zda a v jaké míře netransparentní byznys a organizovaný zločin rozkládají jednotlivé strany, politický systém a společnost.
Skončily prázdniny a děti ze skautského oddílu se sešly v klubovně. Vyprávějí si, kde byly v létě. Poznámky jedné členky oddílu o tom, jaké to bylo na komunistické Kubě, přivede vedoucího oddílu k myšlence, že se by si děti mohly na schůzkách vyprávět o tom, jak se žilo za komunistického režimu u nás. Samy děti to samozřejmě nepamatují, tak se musejí na svá vyprávění připravit rozhovory s rodiči a prarodiči.
O tom je kniha Michala Klímy. Skautská pátrání po tom, jak u nás vládli komunisté s podtitulem Pro ty, kteří nechtějí, aby se to opakovalo. Formou vyprávění, otázek a rozhovorů mezi dětmi vzájemně a také s jejich starším vedoucím se čtenáři seznámí s tím, jak fungovaly školy, obchody, policie, armáda, jak obtížně se dalo cestovat, co to byl tuzex, jak vypadaly noviny a jak lidé poslouchali zahraniční rozhlas, také o tom, jak vlastně komunismus vznikl, jaká v něm byla opozice a co to bylo Pražské jaro atp.
Autor Michal Klíma je novinářem a mediálním manažerem. V roce 2020 inicioval mediální diskusi na téma neomarxismu a revizionismu v souvislosti s působením děkana FFUK Michala Pullmanna.
Kniha předpokládá čtenáře se zájmem o historii a o společenské vědy ve věku zhruba 5. – 9. třídy. Autor by ale byl rád, kdyby ji dětem četli i rodiče či prarodiče a doplnili ji o své vlastní vzpomínky. To samé mohou udělat učitelé či vedoucí dětských oddílů.
Knihu bohatě ilustrovala Vendula Kuncová.
Kniha přináší soubor chronologicky seřazených blogů a rozhovorů šesti lidí z šesti zcela odlišných odvětví, kteří měli pocit, že nemohou mlčet a musí se k situaci vyjadřovat - lidí, kteří se vzájemně osobně neznali, ale jejichž cesty se jako drobné potůčky postupně slévaly do jedné velké řeky pochopení a poznání: lékař Jan Hnízdil, politolog Michal Klíma, právník Tomáš Nielsen, specialistka na zdravotní prevenci Margit Slimáková, ekonomka Markéta Šichtařová a režisér a spisovatel Jan Tománek - pro účely této knihy čestný kronikář.
