Otto M. Urban Livres

Born from a bizarre, fin-de-siècle amalgam of dandyism, occultism and Symbolism, Decadence moved the Romantic imagination firmly indoors, into a morbid, mauve-hued interior with Redon on the walls and Poe on the bookshelves. Czech art was well suited to express the Decadent temperament, and In Morbid Colours reveals, for the first time, the incredible cornucopia of fantastical, proto-Surrealist art produced under this rubric between 1880 and 1914. Full of superb color illustrations, it details the work of artists such as Frantisek Bilek, Karel Hlavácek, Frantisek Kavan, Benes Knüpfer, Gabriel Max, Alfons Mucha, Max Pirner, Jan Preisler, Jakub Schikaneder, Hanus Schwaiger, Max Svabinsky and Josef Váchal, as well as artists with ties to Czech art such as Alfred Kubin, August Brömse and Richard Teschner. All of these artists constitute a hitherto-undiscovered world unto themselves, and each is embellished here with superbly-researched commentary and excerpts from contemporaneous Decadent literature.

Monografie malíře, grafika, kreslíře a ilustrátora Jana Híska. Kniha zachycuje autorovu intenzívní tvorbu mezi lety 1995 a 2001. Jan Rous o jeho mystickém díle řekl: „Hískova fantazie si sice vytváří blízké snové bytosti, jejich základ je ovšem prvotně podmíněn světlem. Rodí se ze světla, aby vzdorovaly temnotě nebo ji dokonce překonávaly, jsou plny pozitivní zvěsti, bytostně sakrálních obsahů.“ Vázaná kniha plná velkoformátových reprodukcí Hískových kreseb a maleb s úvodem a texty Charlotty Kotíkové, Otto M. Urbana a Tomáše Pospiszyla. Svá výtvarná díla doprovodil sám autor několika poetickými texty.

In his books, Otto M. Urban was the first person to define Czech Symbolism in the fine arts as a distinct phenomenon acting in a proclamatory fashion as part of the broader European artistic stream. Thanks to his insight, Czech art found its place within the natural context of European culture. The exhibition and the book Mysterious Distances juxtaposes renowned artists such as Mucha, Kupka, Pirner, Knüpfer, Schwaiger, Švabinský, Bílek, Šaloun, Zrzavý, Staeger and Teschner with many lesser known or newly discovered figures. The book includes an anthology of critical texts of the time and essays devoted to Symbolism in literature, theatre and applied art.

This catalogue documents an exhibition in Prague by English duo Jake and Dinos Chapman (born 1966 and 1962) and serves as a retrospective of the brothers' controversial oeuvre.

The photographs of David LaChapelle (born 1963) are among the most instantly recognizable images in contemporary photography. His über-pop color portraits of celebrities such as Cameron Diaz, Marilyn Manson and Kanye West (whom he has portrayed, respectively, as King Kong, a crossing guard and Black Jesus) have propelled his work outside the closed society of galleries and museums into a wider public arena. Thus Spoke LaChapelle is the first retrospective of the artist's work to include photographs from the mid-1980s up to the present, plus a range of work that has never previously appeared. More than an exhibition catalogue, this book presents the culmination of LaChapelle's artistic activity to date: a world in which religious iconography comes in pink latex trappings and a new surrealism explodes in the conjunction of flaming pianos, giant hamburgers, orally fixated Triceratops and Day-Glo disaster sites.

Monografie V barvách chorobných : Idea dekadence v českých zemích1880 a 1914, která vychází ke stejnojmenné výstavě v Obecním domě poprvé představuje a to i rámci evropského kontextu, specifickou část výtvarné umělecké scény ovlivněnou myšlenkami dekadence. Jedná se o umělce takového významu jako byli Max Pirner, Hanuš Schwaiger, Beneš Knupfer, Jakub Schikaneder, Františka Bílek, Karel Hlaváček, Max Švabinský, Alfons Mucha, Jan Preisler, František Kaván, Františka Kobliha, Jan Zrzavý, Josef Váchal a mnozí další. Fenomén dekadence je nahlížen třemi autory Danielem Vojtěchem z filozofického a historického hlediska, Lubošem Merhautem z literárního a konečně editorem knihy Otto M. Urbanem z úhlu dějin umění. Monografie je ve své obrazové části členěna do 4 oddílů : Zachmuřený, zhýralý, morózní; Démon láska; Satanické halucinace a Očistec smrti, které jsou proloženy desítkami citátů a básní. Publikace má dvě části. První část charakterizuje dekadenci ve výtvarném umění a zároveň sleduje širší souvislosti. Zabývá se dekadencí z hlediska evropské duchovní situace, uvádí do historie české diskuse o dekadenci a sleduje dekadentní projevy ve výtvarném umění. Druhá část knihy obsahuje komentovanou obrazovou přílohu a je doplněna ukázkami básní z české dekadentní poezie.

Kniha kterou autorsky připravili Otto M. Urban, Jarka Vrbová a Tomáš Vrba je složena ze tří částí: studie o norském malíři jako zásadní postavě světové kultury 20. století, prvního takto obsáhlého mimo Norsko vyšlého výběru z jeho fascinujících ilustrovaných deníků a konečně ze studie o Munchově iniciačním vlivu na české výtvarné umění po úspěšné výstavě, která se v Praze uskutečnila v roce 1905 a zásadně poznamenala vývoj českého moderního umění. Textová monografie vychází jako 4. svazek edice Vera effigies zaměřené na klíčové osobnosti přelomu 19. a 20. století. Obsahuje 223 reprodukcí umělcových olejomaleb, grafiky a fotografií zapůjčených Munchovým muzeem v Oslo. Kniha se stává nejen první velikou českou knihou o Munchovi, ale i příručkou ke kulturním dějinám přelomu 19. a 20. století. Počet ilustrací a příloh: 223

Symbolismus je v současné době vnímán jako jedno z klíčových uměleckých hnutí posledních desetiletí 19. a počátku 20. století. V českém prostředí byl prvním směrem, jenž proklamativně vystupoval jako součást širšího evropského uměleckého proudu. Jeho zásluhou patřilo české umění do přirozeného kontextu evropské kultury. Rozmanitá pojetí symbolismu jsou vždy spjata svými odkazy s romantismem. Symbolismus je vnímán jako určité pokračování jeho některých tendencí, zejména individualismu tvůrce jakožto vyvolené a vidící osobnosti, jež je schopna nahlížet a zobrazovat svět i jinak, než jak se jeví „střízlivému fyzickému“ zření. Otto M. Urban v knize Tajemné dálky poprvé kodifikuje český symbolismus ve výtvarném umění jako samostatný fenomén, jenž byl doposud prezentován pouze v souvislosti se secesí. Kromě plejády zvučných jmen (Pirner, Knüpfer, Schwaiger, Mucha, Kupka, Švabinský, Bílek, Šaloun, Zrzavý) zde najdeme díla desítek dalších autorů, mnohdy málo známých a nově objevovaných, včetně „českých Němců“, jako byli například Richard Teschner či Ferdinand Staeger. Knihou prolíná, rozdělena do třech částí antologie dobových kritických textů. Její nedílnou součástí jsou studie věnované symbolismu v literatuře (Luboš Merhaut), divadle (Petra Ježková) a užitém umění (Otto M. Urban). Kniha je doplněna kalendáriem (Filip Wittlich), soupisem literatury a jmenným rejstříkem.

Americký fotograf Joel-Peter Witkin (nar. 1939 v Brooklynu) patří již od konce 70. let 20. století k předním představitelům světové fotografie. Jeho instalované černobílé fotografie jsou součástí všech významných světových fotografických sbírek. Ve své tvorbě se věnuje především zátiší a portrétu. Jeho díla představují osobitý pohled na současný svět, často pracuje s odkazy na náboženská témata (Ukřižování, světci atd.) stejně jako na klasická díla světového malířství (Francisco Goya, Odilon Redon, Joan Miró, Hieronymus Bosch atd.). Svou tvorbou ovlivnil celou řadu dalších umělců (např. Erwin Olaf, Jake and Dinos Chapmanovi) i hudebníků (Diamanda Galásová, Trent Reznor). Také díky práci Joela-Petera Witkina se v posledních letech stále více objevují pojmy dekadence a dekadentní v souvislosti se současným uměním. Kniha představuje reprezentativní průřez umělcovou tvorbou od 70. let do současnosti. Vedle fotografií se zde objevují i méně známé kresby a obrazy. Vůbec poprvé je v této monografii publikován soubor nejnovějších Witkinových fotografií, tzv. retablos, jež vznikala v posledních třech letech. Anglicko-česká monografie s textem historika umění Otto M. Urbana shrnuje dosavadní vývoj Witkinova života a tvorby.

Karel Hlaváček (1874–1898) je znám především jako sugestivní básník, jeden z nejvýznačnějších představitelů symbolismu a dekadence z okruhu časopisu Moderní revue. Historik umění Otto M. Urban se soustřeďuje především na Hlaváčkovo dílo výtvarné a výtvarně-kritické, představuje jeho charakteristické rysy a výjimečnost, jeho místo v českém i evropském kontextu. Ukazuje hloubku propojení autorovy senzitivní osobnosti, jeho života, umělecké tvorby a stylizace. Kniha obsahuje edici Hlaváčkových textů věnovaných převážně výtvarnému umění. Přináší v reprodukcích téměř v úplnosti jeho výtvarné práce zahrnující zejména kresby, ilustrace, knižní úpravy a výzdoby. Znovu oživuje autoportréty a krajiny duše, snové světy Karla Hlaváčka, jeho nezkrotnou žízeň po něčem novém, lepším, delikátním a subtilním. Počet ilustrací a příloh: 256.

Velmi podrobný katalog k výstavě, která probíhala v Národní galerii v Praze pod názvem Sen ve snu: Edgar Allan Poe a umění v českých zemích od 6.3.2020 do 22.11.2020. Součástí katalogu je komiks Korekce.

Hynek Martinec patří mezi výrazné postavy evropské malby 21. století. Ve svých dílech pozoruhodným způsobem spojuje soudobé malířské přístupy s odkazy k baroknímu a manýristickému malířství. Katalog představuje nový soubor maleb, vytvořený pro výstavu v Národní galerii v Praze, které jsou analyzovány z pohledu současného umění a z perspektivy odborníka na barokní umění. Textovou část doplňuje rozsáhlý rozhovor s autorem, jenž přibližuje některé ze svých názorů na současnou malbu.

Kniha o Budči prostřednictvím pestré mozaiky textů osvětluje dávnou i méně dávnou minulost raně středověkého hradiště, s nímž jsou velmi úzce spjaté počátky našich národních dějin. Hlavní pozornost se váže k době, kdy byla Budeč jedním z významných středisek moci prvních přemyslovských knížat. Nedílnou součástí vyprávění je líčení osudů sv. Václava a jeho babičky kněžny Ludmily. Připomenuty jsou ale i další osobnosti spojené s historií Budče, především pedagog a filozof Karel Slavoj Amerling, který ve svém díle vyzdvihl Budeč jako symbol národní vzdělanosti. Kniha je přehlídkou badatelského úsilí předních českých historiků a archeologů a poukazuje na význam Budče pro současné i budoucí generace. Současnost a novější historii obcí pod Budčí čtenáři poutavě přibližuje průvodce poutníka po krajině a dalších památných místech Zákolan, Kovár a Trněného Újezdu. Vydáno ve spolupráci se Sládečkovým vlastivědným muzeem v Kladně, p.o.

Dekadence je téma, které je v současné kultuře aktuální, či lépe, opět aktuální. Apokalyptický pocit zmaru a krize naší civilizace podněcuje zvýšený zájem o temnou stránku lidského nitra i samotného světa. Od sedmdesátých let 20. století můžeme sledovat kontinuální snahu soudobého umění pracovat s typicky dekadentní tematikou: odcizení, deviace, splín, perverze, hrůza, ošklivost, krása, halucinace, smrt, sebevražda, zánik, narcismus, pornografie, násilí, narkotika, nemoc, šílenství. Dekadentní umění je subversivní, podněcující, nevyvolává lhostejnost, ale vyžaduje formulování jasného postoje. Dekadence je v tomto smyslu vyhrocená, extrémní i provokativní. Po úvodní studii je publikace strukturována, podobně jako výstava, do pěti základních kapitol: I. Krajnost sebe: bolest (Robert Mapplethorpe, Pierre et Gilles, Matthew Barney, Cindy Shermanová, Gilbert and George, Yasumasa Morimura ad.), II. Krajnost těla: sex (Jeff Koons, Niba, Anders Serrano, Joel-Peter Witkin, David Černý ad.), III. Krajnost krásy: pop (David LaChapelle, Pierre et Gilles, Paolo Schmidlin, Shimon Oksteyn, Daniel Edwards, Zbygniew Libera ad.), IV. Krajnost mysli: šílenstí (Damien Hirst, David Baley, Catherine Opieová, Jake a Dinos Chapmanovi, Gottfried Helnwein ad.) V. Krajnost života: smrt (Steven Gregory, Joel-Peter Witkin, Kieth Haring, Ivan Pinkava, Václav Jirásek ad.). Kniha obsahuje, vedle menších referenčních obrázků, celostránkové reprodukce všech děl, která byla představena na stejnojmenné výstavě v Galerii Rudolfinum, stejně jako pohledy do vlastní expozice. Jednotlivá díla jsou doprovázena komentáři samotných autorů nebo úryvky z teoretických studií a rozhovorů. Publikace je doplněna podrobným biografickým a bibliografickým oddílem. Vychází souběžně v české i anglické verzi.

Katalog Život je bolestný a přináší zklamání: Massakr, Vol. 1: Lovecraft vyšel ke stejnojmenné výstavě, jejímž autorem a kurátorem byl historik umění Otto M. Urban. Zabývá se vlivem klíčové osobnosti moderního horroru H. P. Lovecrafta v současném výtvarném umění a je prvním pokusem o zmapování této tématiky v českém prostředí. Málokteré téma tak silně rezonuje s naší současností, která je také protkána strachem a úzkostí. H. P. Lovecraft již dávno není literárními historiky podceňován a přehlížen, jeho dílu je věnována seriózní pozornost. Katalog představí tvorbu umělců a umělkyň, kteří se s fenoménem díla H. P. Lovecrafta vyrovnávají různými způsoby a v různých formách, od malby, kresby, přes plastiku, až po instalace a videa. Katalog vedle vystavených děl obsahuje i čtyři teoretické texty (Otto M. Urban, Tomáš Hříbek, Ivan Adamovič, Martin Jiroušek).

Česko-anglický katalog vydaný ke stejnojmenné výstavě v Národní galerii Praha konané ve Veletržním paláci ve dnech 20. září 2019 – 5. ledna 2020. Název výstavy převzatý ze stejnojmenného sci-fi románu Ludvíka Součka, který Josef Bolf četl v dětství, odkazuje ke škrábání obrazů do vosku natřeného černou tuší. Jeden z nejosobitějších současných českých malířů se tak v Národní galerii vrátil k technice, kterou před skoro deseti lety víceméně opustil, a kombinuje ji s vystavenými animacemi nebo kolážemi vrstvenými na skleněné desky. Doprovodná publikace adekvátně technice i námětům potemněla, z obrazové části černá prosákla do celé knihy. Obrazy z tmavé plochy vystupují na nehlazeném papíře v úvodu, i pod lakem ve vlastním katalogu. Jinak klidné, klasické uspořádání knihy (a její úzkostné čtenáře) narušují jen obrázky posouvající se neuroticky do textu a dva prázdné černé obdélníky namísto obrázků, mezery v celkovém obrazu autobiografického, ale plachého umělce. Ve stříbrné obálce katalogu se odrážejí pokřivené tvary a zrcadlová stěna, která na ochozu prvního patra veletržního paláce pojala Bolfovu ,site specific‘ kresbu i kurátorský text Otto M. Urbana. Umělce zvlášť reflektuje třiadvacet desek s předtištěným černým obdélníkem, které osobně vyškrábal.

Velice obsáhlá obrazová publikace, která obsahuje velké množství odborných studií literárních a uměleckých historiků, zabývajících se obdobím české moderny a mapující historii časopisu Moderní revue. Publikace obsahuje spoustu dobových fotografií i autorských ilustrací.

Jan Hísek patří k ojedinělým, výrazně nečasovým autorům. Jeho tvorba se odvíjí po vlastní linii prakticky nezávislé na dobových trendech, směrech, diskusích, má vlastní dynamiku, tempo, témata i čtení. Veřejnosti jsou nejznámější jeho grafiky, mezzotinty, ilustrující různé texty, ale vydávané i jako samostatné soubory či jednotlivé edice. Nejvlastnější jádro jeho práce však tvoří obrazy, pro Híska je specifický až ornamentální způsob rozvíjení tématu v neohraničeném prostoru, kdy logiku viditelného dává co nejvíc do služeb neviditelného, přesněji viditelného ponejvíce jen vnitřním zrakem. Témata jsou často propojena s odkazy a konotacemi na široké spektrum obrazových i myšlenkových proudů z různých period dějin výtvarného umění. Katalog, přesněji, bibliofilský tisk, s vlepenými 33 reprodukcemi, je shrnutím toho nejdůležitějšího z Hískovy malířské tvorby za posledních přibližně sedm let, jde o ponoření do myšlení a tvorby jednoho z mimořádných českých malířů současnosti.

Výbor Krajina stínů nám představuje E.A.Poa v méně známé podobě. Mnohé čtenáře zřejmě překvapí,že Poe parodoval nejen jiné autory,ale i sám sebe.Měl ve zvyku napsat na stejné téma vážnou povídku a potom její komickou variantu. Někdy se obratná ruka vypravěče i zdravý rozum uplatňují v důmyslně vypointovaných povídkách s racionálním rozuzlením,jindy stylizuje vypravěče do role vědce,který s přesností popisuje podivuhodný experiment a smývá hranici mezi beletrií a populárně naučnou literaturou a povídka se stává mystifikací. Poeova groteskního smyslu pro humor si však kritika příliš necenila,snad i proto,že byl schopen zlehčovat nebo parodovat díla,kterých si sám nejvíc vážil.

Kniha přináší výběr z nejnovější tvorby jedné z nejosobitějších umělkyň současnosti. Erika Bornová je vypravěčkou silných, mnohoznačných příběhů. Ať se již jedná o sochařský cyklus věnovaný Almě Mahlerové a jejím mužům, o uhrančivé akrylové Autoportréty nebo o imaginativní kresby Rostlin či Vodních bytostí, vždy s nadsázkou reflektuje banalitu života, s náruživostí sobě vlastní se snaží rozklíčovat složité předivo lidské představivosti a snů a se vší vážností ohledává komplikovaný vztah člověka ke světu, k druhým, k sobě samému i k přírodě. Publikaci děl Eriky Bornové doprovázejí texty znalců jejího díla Martiny Pachmanové a Otty M. Urbana. The book presents a selection of the latest works by Erika Bornová, one of today’s most distinctive artists and a teller of forceful and multifaceted stories. Her sculptural cycle dedicated to Alma Mahler and her men, her captivating acrylic self-portraits, her imaginative drawings of Plants or Aquatic Creatures – they all reflect, with a sense of hyperbole, the banality of life. Working with her distinctive passion, Bornová attempts to untangle the complex web of people’s imagination and dreams while engaging in a serious exploration of our complicated relationship to the world, to others, to ourselves, and to nature. With expert texts on her work by Martina Pachmanová and Otta M. Urban.

Kniha - katalog k výstavě Femme Fatale obsahující 58 barevných reprodukcí obrazů z let 2018 - 2023 stejnojmenné výstavy.

Monografická publikace, představující výběr z více jak dvacetiletého malířského díla Martina Gerboce (1971), odkazuje ve svém názvu ke knize Arthura Rimbauda Une saison en enfer a podobně jako v poezii prokletého básníka kontrastuje krása a ošklivost, v Gerbocově díle stojí děs po boku rozkoši. Právě hranice, kde se obě charakteristiky stýkají, je pro Gerboce místem, kde setrvává, je jím fascinován a zkoumá je coby nebezpečnou zónu samoty a strachu. Výrazovým prostředkem je mu punková estetika ošklivosti nebo ještě lépe estetika terorismu, která svou otevřeností vyvolává nejdříve odpor a nevoli, je však ve své záhadnosti přitažlivá. Téměř monochromní barevnost odkazuje na barvy těla, jeho vnějšek i vnitřek, krev, kůži, sliznice, oheň i hnilobu. Tematicky se Gerboc obrací k berlínskému kabaretu dvacátých a třicátých let minulého století - tavícímu kotlíku dekadentních kulturních tradic střední Evropy, dále k pornografii a sexualitě versus erotizujícím náboženským motivům či obrazům Francisca Goyi. Umělcova tvorba je často odrazem několika souběžně probíhajících dějů. Divák v tomto osobním střetu čelí svému vlastnímu podvědomí, skrytým touhám a zakázaným rozkoším. Kniha vychází v dvoujazyčném anglicko-českém vydání.

Doprovodná publikace ke stejnojmenné výstavě konané v Galerii Rudolfinum ve dnech 11.4.-8.7.2018.Standing Water byla výstava britského umělce Mata Collishawa, která se uskutečnila v roce 2018 v Galerii Rudolfinum. K této příležitosti byl vydán katalog obsahující text kurátora Petra Nedomy, rozhovor Otto M. Urbana s Collishawem a reprodukce přímo z výstavy.

Malíř a grafik Jakub Špaňhel, jeden z nejvýraznějších současných umělců, ve svém díle vědomě pracuje s vlivy a motivy z dějin umění. Takový přístup byl po staletí normální a přirozenou součástí tvůrčího gesta, snahou vyrovnat se a vypořádat se silnými osobnostmi minulosti. V jeho pohledu na umělecká díla minulosti je zásadní emocí úžas nad viděným a vnímaným. Pocit vytržení, který vás intuitivně zasáhne v momentě hlubokého a silného zážitku. Špaňhel se však neinspiruje jen malbou, ale velice výrazně i historickou architekturou, zejména sakrálními interiéry. Způsob, jakým inspirací z dějin umění užívá, je bezprostřední a jaksi samozřejmý. Jeho přístup například k pracím Václava Hollara či Bohuslava Reynka lze označit za veskrze současný, nepietní, ale za zcela upřímný a otevřený. Česko-anglická publikace vychází jako další z katalogů výstav v Galerii Miroslava Kubíka v Litomyšli, konaná 1. dubna – 31. května 2017.

Katalog k výstavě významného současného malíře v Galerii Art Chrudim (červenec – srpen 2018) obsahuje kresby a grafiky z let 2008–2018 a doplňující kurátorské texty Otty M. Urbana. Výstava „Obličeje“ představuje kresby, na kterých je vidět částečný posun z depresivního a nostalgického světa předešlých Bolfových hrdinů. V jasných, plných barvách autor představuje řadu portrétů „v jejichž tvářích je zvláštní smíření a klid, vyjadřují poznání a lásku, nikoli jen úzkost a strach“.