Jaroslav Formánek Livres

Kniha se zaměřuje na málo známou historii represí vůči občanům Československa a Čechům v Sovětském svazu mezi 20. a 50. lety 20. století. Na tragických osudech dvanácti Čechoslováků a jejich blízkých ilustruje zvůli sovětské totalitní moci, která bezohledně likvidovala nebo využívala k otrocké práci i domnělé odpůrce režimu. Desetitisíce nevinných lidí se ocitly v síti trestně pracovních táborů známého systému Gulag. Kniha v jednotlivých kapitolách zasazuje represe do kontextu klíčových historických událostí. Nejprve se věnuje meziválečnému období a formování sovětského režimu, násilné kolektivizaci a velkému teroru, při němž bylo v Sovětském svazu popraveno 700 000 lidí, včetně více než tisícovky Čechoslováků. Další část se zaměřuje na osudy uprchlíků z okupovaného Československa po roce 1939, kteří byli v Sovětském svazu obviněni z ilegálního překročení hranice nebo špionáže a využiti k otrocké práci. Třetí kapitola se zabývá perzekucí občanů po roce 1945, kdy byli předem vytipovaní jedinci násilně odvlečeni do SSSR k souzení a věznění. Kniha také zmiňuje ty, kteří se na sovětském území ocitli na základě poválečné výměny obyvatelstva. Publikace vznikla ve spolupráci České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů k 100. výročí bolševické revoluce.

Publikace popularizující triatlon a triatlonový trénink je určena sportovcům na všech stupních výkonnostní úrovně i všem zájemcům z řad široké sportovní veřejnosti. Pojednává o vzniku a historii tohoto sportu a jeho druzích, soutěžích a pravidlech, přináší přehled nejlepších výkonů a medailonky úspěšných závodníků. Podrobně se věnuje vlastnímu tréninku - jeho struktuře, rozvoji schopností, technice jednotlivých disciplín a v neposlední řadě i zdravotním aspektům tohoto náročného sportovního odvětví.

Osmdesát chlapů zmizelo a nikdo o tom nemluvil. Lidé se báli hovořit o takových věcech a doufali, že se jejich blízcí vrátí. V koncentračních táborech trpěly stovky našich příslušníků, kteří marně žádali o propuštění a vstup do vojenských jednotek. Uprchlíci z Československa překročili nezákonně sovětské hranice, aby mohli bojovat proti německým fašistům, ale byli zapomenuti a trpěli hladem a zimou. Závěrečný díl volné trilogie Čechoslováci v Gulagu přináší dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se ocitli v sovětském represivním aparátu, nejen během války. Publikace se zaměřuje na životní příběhy českých obětí Stalinova Velkého teroru a únosy nepohodlných osob z Československa v poválečném období. Kniha vychází k 80. výročí masového exodu do Sovětského svazu a připomíná smutná jubilea Heliodora Píky a Jakuba Koutného, kteří zachránili tisíce svých spoluobčanů z Gulagu. Po návratu do vlasti a komunistickém puči oba přišli o život v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949, Koutný odsouzen k 25 letům vězení a zemřel v roce 1960. Jejich spolupracovníci Andrej Patrus a Pavel Cibereh byli také odsouzeni, ale v roce 1955 se dočkali propuštění a rehabilitace. Tato kniha se věnuje jejich příběhům a památce obou mužů.

"Otce požádali, že by si s ním chtěl jejich velitel promluvit, že se zdrží tak hodinku dvě. Odešel s nimi a vrátil se za deset let." Ze vzpomínek Ivana Zoce. Druhý díl knihy Čechoslováci v Gulagu je volným pokračováním publikace odvozené od stejnojmenného televizního dokumentu a přibližuje osudy dalších dvanácti krajanů postižených politickými represemi v Sovětském svazu ve 20. až 50. letech minulého století. Vedle osob nespravedlivě odsouzených k mnoha letům pobytu v pracovních táborech Gulagu představuje i tragické životní příběhy Čechoslováků popravených během stalinských čistek ve 30. letech. Kniha vznikla na základě výzkumu v bývalých sovětských archivech, dostupné literatury a spolupráce s příbuznými obětí." Osudy "buržoazní tanečnice a zasloužilého bolševika", manželů Gertrudy a Alexandra Arosevových; českého polárního letce a účastníka výpravy na severní pól Jan Březiny; bojovníka proti nacistické a komunistické totalitě, držitele Řádu Bílého lva (2000), plukovníka Pravomila Raichla; malíře a grafika Vladimíra Levory, trestaného za vzpomínky na sovětský pracovní tábor; či příběh Karla Goliatha, zakládajícího člena KSČ, nejdéle vězněného Čechoslováka v Gulagu; a dalších…" Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů k 100. výročí vzniku Československa.

Kniha se zaměřuje na osudy československých občanů, kteří byli během sovětské éry uvězněni v Gulagu. V rámci tří svazků se čtenáři seznámí s různými příběhy jednotlivců, kteří čelili represím a brutalitě totalitního režimu. Autory se snaží přiblížit nejen historické okolnosti, ale také osobní zkušenosti a psychologické dopady vězení na jednotlivce. Hlavními tématy jsou ztráta svobody, identita, odolnost a lidská důstojnost v extrémních podmínkách. Kniha zkoumá, jak se lidé vyrovnávali s nespravedlností a jaké strategie přežití si vyvinuli. Důraz je kladen na autentické svědectví, která odhalují nejen hrůzy Gulagu, ale i naději a solidaritu mezi vězni. Postavy, které se v příbězích objevují, reprezentují široké spektrum životních příběhů a různých sociálních vrstev. Každý z nich přináší unikátní pohled na tragédii, která zasáhla československou společnost. Kniha tak slouží jako důležitý dokument, který zachycuje nejen historické události, ale i lidské osudy v těžkých časech.

Srpen 1968 na malém moravském městě nahlížený očima malého chlapce - Jaroslava Formánka, který se v roce 2000 rozhodl k tomuto tématu, coby etablovaný Pařížan, vrátit. "A v té mléčné tmě uviděl jsem zázrak, skála se rozestoupila, spatřil jsem tajemství - dlouhé kakaové řasy," říká hlavní hrdina.

Svazek širšího knižního projektu. Vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase.

Kniha povídek Jaroslava Formánka (* 1960) Beze stop patří k největším literárním objevům nakladatelství Torst v posledních letech. Autor, žijící od roku 1989 v Paříži a známý u nás dosud zejména jednou svou „"dětskou"“ knížkou a články o životě ve Francii, se čtenářům představuje jako skutečný mistr povídkového žánru a bezpochyby jeden z nejslibnějších literárních talentů současnosti. Jeho povídky, jejichž děj se odehrává v Čechách, ve Francii, ve Spojených státech a v Kanadě posledního desetiletí, jsou mistrné miniatury, odkrývající ve scénách ze života nenápadných lidí žijících na okraji společnosti velká osudová témata moderní civilizace – lidské osamění, prolínání různých kultur a míst, krutost všednodennosti, touhu po hmotném místo duchovního, rychlé míjení času, smrt. Na ploše necelých dvou set stránek autor rozehrává dramata, srovnatelná s nejlepšími povídkami Hemingwayovými, Malamudovými či Zábranovými.