Příběh roku 2100“ nabízí velmi netradiční pohled do budoucnosti planety Země, jejího politického uspořádání a podoby civilizace, která je znovu rozdělena „železnou oponou“. Vzájemná izolace obou světů dosáhla nevídaného stupně. Pod povrchem se ale odhalují nečekané znaky podobnosti. Zdá se, že konfrontace je zcela neodvratná. Mnohem účinnější jaderné zbraně, než jaké známe dnes, se jeví jako vhodný prostředek…
… Jak se zachováte, když budete vědět s naprostou jistotou, že vám zbývá přesně pět měsíců života? Anebo dokonce jenom pět dní? Jak rychle se smíříte s osudem a kolik drahocenného času obětujete úvahám o vlastní smrti?… …To, že lidský život z pohledu zvenčí končí tak, jako když se vypne počítač, je možná v zásadě správná představa, ale můžeme vyloučit domněnku, že okamžik vypínání může z pohledu zevnitř vypadat, jako by trval věčně? …Co se stane, až bude civilizace ohrožena událostí, která se vymyká běžné představivosti? Jak se zachovají ti, kteří budou mít v rukách možnost rozhodovat? …Je iluzí se domnívat, že uprostřed otevřené informační společnosti a sociálních sítí nelze dokonale zatajit nebo zamaskovat skutečnost. Právě díky tak rozvinuté infrastruktuře a důvěře v ní to jde až neuvěřitelně snadno.
Píše se rok 2100. Na planetě Zemi existují dvě zcela izolované civilizace. V prvni z nich dosáhla regulace společnosti nevídaného stupně. Ovládat a řídit se dá úplně všechno, včetně početí potomků. Ale ani to už nestačí. V té druhé panuje blahobyt. Pod povrchem se však skrývaji a postupně vycházejí najevo nečekané znaky podobnosti. Konfrontace sil s využitím všech prostředků a konečné řešení je nevyhnutelné.