Přepis rukopisné knihy rodačky z pasek na pomezí Horní a Prostřední Bečvy a Solance. Jiřina Gryczová, rozená Koláčková, vzpomíná na své mládí a život na Valašsku i na svůj dlouhý a pestrý život učitelský.
Soubor textů k stému jubileu oficiálního názvu města Rožnov pod Radhoštěm
Drobné technické provozy měly v minulosti své pevné místo v životě a hospodářství venkovských obcí. Minulým generacím pomáhaly zpracovávat plodiny, s jejich pomocí byly produkovány některé suroviny i hotové výrobky. Modernizace a nové technologie zapříčinily, že řada z nich během 19. a 20. století zastarávala, stagnovala, až nenávratně zanikla. Stopa svědčící o existenci těchto provozů zůstala zachována jen v archivních dokumentech, na obrazových materiálech - a nejednou i v lidské paměti. Kniha Stopy lidského umu sumarizuje tříletý interdisciplinární výzkum drobných technických provozů na území někdejšího rožnovského panství. Autorský tým přibližuje charakter a technologická specifika sledovaných provozů, jejich hospodářské, sociální, kulturní i krajinné souvislosti. Čtenář se bude moci seznámit se stopou těchto zařízení v lokální slovesné tradici i reflexí v individuální a kolektivní paměti.
Čtenářům je prostřednictvím poutavých příběhů přiblížena historie rožnovského městského hřbitova na Prochodné a také hřbitova u kostela Všech svatých.„Příběhy jsem čerpala nejen ze svých vzpomínek, ale také z knihy Živé příběhy ze zahrady mrtvých, která vyšla v roce 2018 v rámci Edice Milých tisků. Spoustu informací jsem také získala z knihy Dějiny hřbitova na Prochodné 1884–1929, kterou napsal můj staříček, který byl kronikář a archivář. Vždy mě zajímaly životy lidí, kteří tady žili před námi a přála bych si, aby si lidé díky této knize připomněli události, které se staly,“ uvedla spoluautorka knihy Doubravka Vejmelková.
Kniha zve čtenáře na putování horou Radhošť a jejím okolím, a to v symbolické společnosti autorů nové knihy Vojtěcha Bajera, Daniela Drápaly, Milana Hambálka a Richarda Sobotky a také dalších vzácných hostů. S knihou se vydáme mimo jiné na Černou horu, Velkou Polanu, projdeme Radhošťské ďúry a cestou na Pustevny si připomeneme také tradici Svatojánských ohňů a národních slavností, které se na Radhošti konaly.
Kniha etnografa Daniela Drápaly pojednává o historii portášského sboru, jenž v minulosti hlídal hraniční kopce, dělící Moravu od Uher. Publikace přehledně mapuje historii sboru, od jeho vzniku v roce 1638, až po jeho rozpuštění v roce 1830.
Kniha přibližuje tradiční lidovou kulturu na Moravě v časovém období od poloviny osmnáctého do konce devatenáctého století prostřednictvím šesti tematických os: autochtonnost – externí vlivy – stálost v čase – proměna v čase – teritoriální jednota – teritoriální rozrůzněnost. Autoři se snaží na příkladu konkrétních kulturních jevů osvětlit procesy, které v minulosti lidovou kulturu formovaly a ovlivňovaly její tvůrce a nositele. Takový přístup vede k plastičtějšímu poznání životní reality na moravském venkově v minulosti v celé její proměnlivosti, stálosti, variabilitě i shodnosti. Roman Doušek a Daniel Drápala (eds.)
Integrální součástí kulturního dědictví středoevropských národů se staly jevy tradiční lidové kultury. Na Národopisné výstavě českoslovanské (1895) byly položeny základy jevu označeného jako folklorismus, dále rozvíjeného a zapojovaného do společenského a kulturního života. Ve 20. století se v důsledku politického vývoje v Československu přístup k lidové kultuře měnil a česká společnosti k němu zaujímala různé, často ambivalentní postoje. Publikace provádí analýzu různých forem využívání (a zneužívání) lidové kultury od doby konce 19. století po současnost, a to ve sféře folklorní (scénický folklorismus), v oblasti lidové umělecké výroby (svéráz, ULUV) a v souvislosti se stavebními projevy zahrnujícími zejména lidovou architekturu a její ochranu a revitalizaci.
Výpravná publikace velkého formátu v knižní vazbě je věnována památné hoře Radhošť. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány kulturnímu a historickému odkazu této hory, cyrilometodějské tradici, dějinám turistického ruchu a sportu na radhošťském hřebenu, ale i četným přírodním zajímavostem. Připomenuty jsou pověstné radhošťské ďůry, svatojánské ohně, ale i vznik sochy Radegasta či historie turistického střediska Pusteven. Nechybějí pochopitelně ani pohádky a pověsti, které se k hoře Radhošť váží. Autoři vybrali nejen ty známé (Sirotek v Radhošti), ale i takové, které jsou čtenářům nabídnuty vůbec poprvé. Kniha je doplněna bohatým obrazovým doprovodem, mnohé historické obrazové materiály jsou publikovány poprvé.
Osm procházek za poznáním drobných sakrálních památek na Rožnovsku, během nichž se můžeme seznámit s historií více než třiceti drobných církevních objektů, ale také pověstmi i pohnutými příběhy, které se k nim váží. Podklady ke vzniku publikace byly shromažďovány v archívech, rukopisných fondech a kronikách i mezi žijícími pamětníky. Kniha je doplněna bohatou obrazovou a fotografickou přílohou a šesti mapami s lokalizací křížů a kapliček v terénu, což umožňuje její využití jako praktického průvodce po zajímavých místech Rožnova p. R. i jeho okolí.
Bříza a březové proutí v tradiční lidové kultuře.
V pohádkách a pověstech vyprávěných po generace v kraji kolem Radhoště se můžeme vedle Janíčků, princek či zakletých osob běžně setkat také s celou řadou bytostí, které zůstávají dnešním čtenářům téměř neznámé. Oprávněně si proto kdokoli může klást otázku: Jak vypadala taková slibka či světlonoš, kdo to byl špírek nebo věštice, čím škodila mora? A přitom to byly právě tyto postavy – zlé i dobré, které nesčetněkrát ožívaly v rozmanitých příbězích zpestřujících zimní večery, přástky či draní peří. Dnes je většina z těchto příběhů již téměř zapomenuta, proto byla jako 11. svazek edice Rožnovské malé tisky připravena publikace Kouzelné bytosti zpod Radhoště, která slovem i obrazem provede čtenáře světem kouzelných bytostí. Seznámí se tak s čarodějnicí, kúzlířem, čerty, drakem, duchem strážícím poklady, Pánem Ježíšem a svatým Petrem, morou, obrem, slibkou, smrtí, světlonošem, špírek, věšticí a věšťákem, vodníkem a některými dalšími.
Původní text z rukopisné kroniky vlastivědného pracovníka Aloise Bělunka vznikal od 30. do 60. let 20. století a přináší jedinečné informace o běžném životě obyvatel na Rožnovsku v minulosti. Rukopis je hodnotný zvláště pro zaznamenání okamžiků, situací a jevů, které byly Bělunkovými předchůdci i současníky opomíjeny. Alois Bělunek tak zachoval jedinečné svědectví o každodenních životních radostech a strastech minulých generací.
Kniha historických fotografií, v níž autoři na desítkách fotografií představují město i okolní obce mikroregionu Rožnovsko ve 20. a 30. letech 20. století. Na dvě stě historických fotografií nabízí historické pohledy na náměstí a jeho okolí, levý břeh, pravý břeh a paseky. Také každá z vesnic bývalého soudního okresu Rožnov má v knize zastoupení.
Příspěvky z konference karpatologické komise pro lidové obyčeje MKKK konané v Uherském Hradišti v roce 2007.
Katalog k výstavě. Výstava představuje na pozadí křesťanského liturgického roku známé i méně známé svaté a svátky, jejich reflexi v kramářských písních a lidové kultuře. Prostřednictvím textového, obrazového, notového a trojrozměrného materiálu propojuje na první pohled nesouvisející, zdánlivě neaktuální témata s reálnýmživotem a současností. Výstavu doprovází interaktivní dotyková obrazovka a videosmyčka.
Historicko-etnografická studie o tzv. Moravském Záhoří, neprávem opomíjené oblasti na pomezí Valašska a Hané (v širším smyslu se jedná o oblast mezi městy Valašské Meziříčí, Lipník nad Bečvou, Přerov a Bystřice pod Hostýnem, pomyslným střediskem Záhoří je město Kelč).
Sborník příspěvků z vědecké konference k 100. výročí úmrtí Beneše Methoda Kuldy / k vydání připravil Daniel Drápala. Vydáno ve spolupráci s Valašským muzeem v přírodě a Českou křesťanskou akademií.
Kniha je čtvrtým svazkem volné ediční řady Paměť lidí a míst. Zpřístupňuje příběhy, které v minulosti zaznamenal národopisný pracovník Miloš Kulišťák (1896–1970). Jen nepatrná část jeho sběrů byla před lety publikována v knize O Stodolovém mistru. Za svůj život ovšem posbíral mezi pamětníky na Valašsku stovky různých příběhů. Alespoň některé z nich se nyní dostávají z archivních krabic mezi čtenáře v knize Co je na tem pravdy nevím... Při její četbě se ponoříte do minulých časů, kdy knihy krištofky sloužily k zaklínaní duchů strážících poklady, kdy do života našich předků vstupovali světlonozi, škřaty, špírkové a další roztodivné bytosti, ale poznáme i rozličné životní osudy obyvatel Rožnova a okolních vesnic. Současné zpřístupnění podstatné části záznamů z pozůstalosti Miloše Kulišťáka chce poukázat na pestrost slovesné tradice na Rožnovsku a znovu přivést do povědomí obyvatel Rožnovska dávno zapomenuté příběhy a události. V neposlední řadě by editor i vydavatel rádi vzdali hold samotnému Miloši Kulišťákovi, který nezištně věnoval desítky a stovky hodin svého času národopisné a vlastivědné dokumentaci na Rožnovsku.
Sborník sestavený z krátkých prací dopisovatelů České národopisné společnosti na téma lidových zvyků spojených s církevním rokem
Publikace vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy. Úvodní stať se věnuje historii a sociálním souvislostem tradiční rukodělné výroby na Valašsku a Těšínsku i jejím proměnám v průběhu 19. a 20. století. Druhý oddíl přibližuje vzpomínky pamětníků a dalším autentické záznamy,které jsou svým obsahem spjaty s řemesly a domáckou výrobou na východní Moravě a Těšínsku. Publikaci uzavírají medailony a prezentace aktivit řemeslníků oceněných titulem Nositel tradice lidových řemesel.
Populárně-naučná kniha je určena především široké čtenářské obci, jíž by měla prostřednictvím historického obrazového materiálu nepatrně otevřít pomyslné dveře do časů minulých, kdy lidé byli odkázáni na dovednost svých rukou. Při její tvorbě byly využity jedinečné dobové snímky zachycující rozličné tradiční rukodělné činnosti moravsko-slovenského pomezí. Prostřednictvím historických dobových fotografií se autoři snaží představit alespoň část ze životní reality sklonku 19. a prvních desetiletí 20. století – doby, kdy modernizační trendy začaly také v horských lokalitách moravsko-slovenského pomezí stále intenzivněji vytlačovat prvky tradiční kultury a kdy produkty rukodělné výroby bývaly pozvolna nahrazovány dílensky a továrně vyráběnými předměty.
Publikace přináší komplexní pohled na maloobchodní směnu v Moravě a Slezsku od 18. do první poloviny 20. století, zohledňující jak ekonomické, tak sociální a kulturní faktory. Autor propojuje metody hospodářských a sociálních dějin s ekonomickou etnologií a zkoumá různé formy tržních akcí (denní, týdenní, výroční, dobytčí, poutní) a obchodování prostřednictvím kupeckých krámů a podomních obchodníků. Zaměřuje se na aktéry směnných operací, jejich profesní strategie a normy chování. Zemědělci a řemeslníci měli různé možnosti odbytu svých produktů a nákupu potřebných věcí, přičemž jejich zapojení do systému záviselo na prostředí, profesní a sociální příslušnosti a individuálních potřebách. Autor využil archivní dokumenty, dobové zprávy a vzpomínky pamětníků, čímž doplnil dosud opomíjené téma české historie a etnologie. Regionální badatelé a dokumentátoři přispěli cennými výpověďmi, které obohacují oficiální dokumenty. Texty jednotlivých kapitol doplňuje obrazová příloha s ilustrační i kognitivní funkcí. Exkurzy na závěr tematických okruhů přibližují autentické výpovědi a dobovou perspektivu, čímž poskytují nezastupitelné pohledy na prožívání historických jevů v komunitách.
Publikace Valašský Slavín nám přináší obsáhlejší informace o osobnostech, jejichž hroby a pomníky se nacházejí na symbolickém hřbitově ve Valašském muzeu v přírodě. Kniha podrobněji seznamuje také s historií hřbitůvku a s okolnostmi jeho vzniku.
Šestnáct černých hodinek mohou prožít čtenáři, kteří se začtou do pohádek zpracovaných Lenkou a Danielem Drápalovými. Čtenář je postupně seznamován s čarodějnicemi, slibkami, morou, světlonohy, draky a celou řadou dalších roztodivných bytostí. Vyprávění o nich zpestřovaly podzimní a zimní večery našich předků. Besedovalo se, drhlo se peří nebo se předlo, co však nikdy nechybělo, byly kouzelné příběhy. Některé z nich bývaly strašidelné až děsuplné, když se vyprávělo o morách či světlonozích, jiné byly naopak úsměvné. To když se vysmívaly lidské hlouposti, nabubřelosti či pýše. Nechybělo ovšem ani vyprávění poučné. Jako doklad kulturní blízkosti lidové slovesné tvorby na moravské i slovenské straně jsou do ní zahrnuty vedle příběhů zaznamenaných na moravské straně zemské hranice i ty, které byly v minulosti vyprávěny například ve známé slovenské drotárské vesnici Kolárovice. Každá kapitola – černá hodinka – je uvedena obecnou charakteristikou vybrané kouzelné bytosti, na tento úvod pak navazuje ukázka 1 – 3 textů pohádek či pověrečných povídek, v nichž se daná postava vyskytuje.
V roce 1939 sepsal rožnovský archivář a vlastivědný pracovník Josef Tvarůžek rukopisnou sbírku Staré vánoční písně a koledy Rožnovské, kterou věnoval své nejmladší dceři Marii jako vánoční dárek. Část z písní zaznamenal sám, jiné získal z různých rukopisných sešitků. V roce 2003 se podařilo vydat tiskem první soubor Tvarůžkem zaznamenaných koled v knížečce Při Betlémě na salaši, druhá část rukopisu vychází v dalším svazku Rožnovských malých tisků Valaši v Betlémě. Vedle 24 koledních písní obsahuje i vánoční pastýřskou hru Valaši. Čtenáři se v ní ovšem také seznámí s nejrůznějšími zajímavostmi, které doprovázely v životě našich předků advent a Vánoce na Rožnovsku v uplynulých staletích. (http://www.roznov.cz)
Podnázev: Staré vánoční písně a koledy Rožnovské ze sběrů Josefa Tvarůžka. Výběr 22 méně známých koled z Rožnovska, které na počátku 20. století sesbíral archivář Josef Tvarůžek. Koledy jsou doplněny statí Vánoce v Rožnově, která přibližuje zvyky, obyčeje i každodenní život v adventním a vánočním čase.
Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka, po jeho smrti pokračovali jeho synové a posléze další generace autorů (poslední zápis je datován rokem 1847). Na stránkách kroniky jsou zaznamenány příběhy spojené s úctou k zázračnému obrazu Panně Marii Zašovské, zdejším poutním místem a založením kláštera trinitářů. Vranečkovy zápisy jsou zajímavým příspěvkem k poznání barokní zbožnosti i životní reality obyvatel regionu v rozmezí 150ti let. Edice Vranečkovy kroniky doplněná o letopisné zápisy a popis poutě do Říma dalšího zašovského učitele Františka Demla je opatřena úvodními studiemi, komentáři a poznámkami.
Podtitul: Rekonstrukce věže farního kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm v roce 2007. Publikace přibližuje historii a rekonstrukci věže farního kostela Všech svatých v Rožnově pod Radhoštěm. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány: historickému vývoji věže a kostela od vybudování v polovině 18. století do dneška; rekonstrukci věže v roce 2007 z hlediska technického; reportáži přinášející podrobnosti z průběhu rekonstrukce. Samostatná kapitola je vyčleněna zpřístupnění historických dokumentů z let 1876 a 1909 uložených v makovici věže a jejich vyhodnocení.
