Zdeněk Pokluda Livres

Jsou jména, která mají váhu symbolu. Patří k nim také jméno Baťa. Ve 20. století se Baťovy boty prodávaly po celém světě, Baťův Zlín si získal pověst města zahrad a moderní architektury a svébytnou podobu si udržuje dodnes. Působením Tomáše Bati (1876–1932) ve Zlíně vyrostl rozsáhlý komplex továren, kolem města se rozvíjela širší průmyslová aglomerace; Baťovou exportní expanzí se československým výrobkům otevíraly cesty do celého světa. Mnohostranná činnost Tomáše Bati stále poutá pozornost, alespoň nejdůležitější fakta chceme připomenout na následujících stránkách (v podstatných částech jde o upravené pasáže textu z publikace „Sedm století zlínských dějin”, Zlín 1991).

Budování průmyslového a zahradního města 1906 - 1943

Nejrozsáhlejší publikovaný soubor dokumentárních fotografií: Historické jádro města, okrajové části, komplex Baťových závodů, výstavba funkcionalistického města ve 20.-30. letech, zástavba, lidé, kultura, sport.

Knížka Baťa v kostce nabízí čtenáři stručný, avšak ucelený a přehledný pohled na důležité momenty působení Tomáše Bati a jeho světové firmy. Odpovídá také na některé otázky týkající se jeho nástupců a novějších osudů podniku. O Baťovi se často mluví a píše, a přece to podstatné často uniká. Za monolitem pevné osobnosti se zbytečně ztrácejí lidské osudy Tomáše Bati, prožitky, které ho formovaly. Mnozí jsou dnes překvapeni jeho všestranností, která vtiskla pečeť československému podnikání, architektuře, školství či zdravotnictví, a také veřejné správě města Zlína či země Moravskoslezské. Kniha chce připomenout leccos z toho, co se kolem Bati a jeho impéria odehrálo. Tak, aby to podstatné nebylo zapomenuto

Autorem knihy je PhDr. Zdeněk Pokluda a česko-anglický text je doplněn i dobovými fotografiemi ze života Tomáše Bati. V krátkých, přehledných kapitolách se tu přibližují základní principy Baťova podnikání – účast na zisku, samospráva dílen, Baťova služba veřejnosti, Zámožnost všem atd. Poprvé se tu zveřejňují některé Baťovy texty, které byly k…

Kniha podává výstižný přehled dějin Zlína ve 14.-21. století. Přibližuje jeho středověké počátky - svědectví nejstarší listiny o městečku z roku 1322 a další historické zápisy ze 14.-15. století. Představuje feudální pány jako byla královna Eliška, páni Šternberkové, markraběJošt, rytíři Tetourové a další. Přibližuje také panské sídlo - zlínský hrad a potom tvrz-zámek. Kniha rozebírá dobu rozkvětu renesančního Zlína v 16. století a potom těžké časy, které přišly za třicetileté války. V 18. a 19. století vznikaly ve Zlíně první manufaktury a továrny. A potom přišla etapa neobyčejného rozmachu za první republiky, kdy Tomáš Baťa zde vytvořil ohromný průmyslový komplex s výrobou obuvi, strojů, pneumatik a dalších výrobků. Baťa byl i starostou Zlína, který přebudoval a rozšířil do podoby zahradního města. Učinil ho také centrem své světové průmyslové a obchodní říše. Tehdy se Zlín též stal regionálním střediskem východní Moravy. Kniha přibližuje osudy města po roce 1948, kdy dočasně neslo jméno Gottwaldov. A v druhém doplněném vydání informuje čtenáře o dalších historických proměnách Zlína v období 1989-2006.

O dlouholetých soudních majetkových sporech, které mezi sebou po druhé světové válce vedli Tomáš Baťa junior se svým strýcem Janem Antonínem Baťou, se toho dlouhou dobu mnoho nevědělo. Proto byla napsána tato kniha, která vyvrací dosavadní zažitá klišé a objasňuje důvody, proč majetek nakonec získal Tomáš Baťa junior. Zároveň shrnuje i nejdůležitější milníky v životě Jana Antonína Bati a jejich souvislost s průběhem těchto nanejvýš politováníhodných soudních sporů. Autor se snaží být objektivní a vychází pouzeze soudních závěrů, které nepřepisuje ve prospěch té či oné strany. Cennou součástí knihy je překlad stěžejního rozsudku amerického soudu v New Yorku, který se tak poprvé dostává českému čtenáři do rukou, a srovnání budovatelského díla zakladatele zlínského obuvnického impéria Tomáše Bati se stopami, které ve Zlíně zanechal jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa.

Kniha od autora, který zemřel v roce 1943, a která doposud nebyla vydána. Vydání připravili Jan Herman a Zdeněk Pokluda. František X. Hodáč žil od roku 1939 ve Zlíně, kde založil a řídil národohospodářské oddělení Studijního ústavu Baťových závodů. Krátce byl také členem dozorčí rady společnosti Baťa. Pracoval na rozsáhlé monografii o Tomáši Baťovi, ale dílo nestihl do své smrti dokončit.

Osudy hradu Brumov, který byl zbudován k zabezpečení Vlárského průsmyku a tvořil součást řetězce pohraničních pevností historicky doložených v prvních letech vlády Přemysla II.

Kniha obsahuje portréty blízkých spolupracovníků Tomáše Bati, ředitelů, obchodníků a dalších zaměstnanců Baťových závodů. V knize najdete také osobnosti z řad známých umělců a jiných osobností tehdejšího Zlína, které stály v pozadí, a přesto se významnou měrou podílely na rozvoji této světové firmy.

V edici Zmizelá Morava předkládá autor obrazovou dokumentaci zaniklých staveb Zlína. Vzhledem k radikální přestavbě značné části města Tomášem Baťou přináší knížka svědectví o urbanistické proměny města. Autor vydal už dvě publikace o svém městě: Stavební vývoj Zlína a Baťovská architektura.

Kniha zaujme hned na první pohled unikátní vazbou se speciální reliéfní ražbou. Publikace je nejen graficky skvěle zpracovaná, ale má co nabídnout i obsahově. Je totiž nabitá ověřenými a mnohdy dosud neznámými fakty. Předkládá čtenáři ucelený přehled toho nejdůležitějšího z prvních sta let působení firmy Baťa v jednotlivých zemích světa a podává také vysvětlení stěžejních témat spjatých s její globální expanzí. Úvodní kapitoly nastiňují vývoj firmy Baťa v souvislostech s celosvětovým děním. Poté následuje soupis a detailní rozbor všech zemí, kde firma působila. Na celkem 276 stranách najdete na 453 obrázků, mezi nimi jsou i některé vůbec prvně publikované. Téměř dvě stě map a tabulek dokresluje výklad a zlepšuje tak přehlednost a orientaci v jednotlivých skutečnostech. Knihu uzavírají kompletní seznamy baťovských sesterských společností a továren.

Panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Zlínský historik a archivář se ujal obtížného úkolu: zmapovat osudy moravských větví Šternberků. Tento panský rod, původem z Posázaví, během krátké doby rozkošatěl a rozšířil se i na Moravu. Jako jeden z mála z české šlechty si uchoval významné postavení i po Bílé hoře a kvete až do dnešních dnů. Z příslušníků rodu s erbem zlaté osmicípé hvězdy v modrém štítu vynikli mnozí jako nejvyšší zemští úředníci, vysocí církevní hodnostáři, válečníci, někteří však získali stigma násilníků, odbojníků či dokonce zrádců. Jako například Zdeněk Konopišťský, zprvu stoupenec, pak nejúhlavnější nepřítel Jiřího z Poděbrad. Na Moravě Šternberkové zaujímali ve 14. a 15. století mezi zdejší aristokracií místo nejpřednější, ale již do konce 16. století moravské větve postupně vymřely. Ale i potom se zde objevovali Šternberkové původem z českých větví rodu, někteří z nich zde založili dokonce nové pošlosti jako například v 19. a 20. století malenovická větev. V úvodních partiích knihy se autor také zabývá komplikovaným původem Šternberků a jejich nejstaršími dějinami ve 13. století, velkou pozornost rovněž věnuje okolnostem jejich odchodu na Moravu.

440 let Kudlova : obrázky z minulosti 1571-2011 - jubilejní publikace.

Nová publikace přibližuje jeden z velkých symbolů meziválečného Československa – firmu Baťa. To jméno bylo symbolem úspěchu a každý věděl, kdo je to Tomáš Baťa. V cizině ho uznávali jako krále obuvi a viděli v něm jednoho z nejznámějších Čechoslováků. Bohatě ilustrovaná brožura na skoro sedmdesáti stránkách ukazuje, v čem Tomáš Baťa předbíhal své současníky. Byly to nejenom nejmodernější obuvnické stroje, ale i letecká doprava, filmová tvorba, zemědělský a chemický výzkum, originální architektura s výstavbou mrakodrapů. Hodně přispěl k založení brněnského muzea Anthropos, otevřel obuvnické muzeum ve Zlíně. Stavěl školy a reformoval výuku. Splnil svůj závazek stát se největším daňovým poplatníkem v republice. Hodně peněz investoval do proměny Zlína v zahradní město se špičkovým zdravotnictvím, školstvím, komunikacemi a s rostoucím počtem podnikatelů – a tím vším hmatatelně ukázal principy nazývané dnes odpovědným kapitalismem. Na stránkách této publikace si dnešní čtenář může povšimnout, v kolika oborech dosáhl neobyčejného úspěchu zlínský průmyslník a starosta a zároveň šéf světové obuvnické říše Tomáš Baťa. Stejně tak se každý může zamyslet nad tím, jak se u Bati poučit a navázat na něj.

Kniha doktora Zdeňka Pokludy Nedělní odpoledne s Tomášem Baťou nabízí čtenáři odlehčenou formou návod, jak poznat jeho filozofii, myšlení i činy. Kniha představuje 52 krátkých příběhů ze života Tomáše Bati. Součástí každého příběhu je jedno poselství. Jedná se o životní moudro, které je aplikovatelné jak v běžném životě, tak i podnikatelské strategii.

Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy.

Publikace byla vydána k 10. výročí vzniku samostatného Zlínského kraje. Seznamuje s historií i současností kraje a s jeho pozoruhodnou rozmanitostí přírodní, kulturní i sociálně ekonomickou.

Monografie o historii a majitelích hradu Malenovice. V roce 2000 dotisk se stejným ISBN.

64. publikace z ediční řady Historie a současnost podnikání v regionech ČR čtenářům umožňuje nahlédnout nejen do historie, ale i současnosti podnikání na Zlínsku. První část, historickou, zpracovávají regionální historici, pracovníci muzeí a archivů a rovněž poučení laici, jimž je historie celoživotním koníčkem. Právě takoví lidé mohou napsat čtivě, zajímavě a populární formou o dějinných událostech, jež přispívaly k utváření podnikatelského prostředí v příslušné lokalitě, jakož i o společnostech, firmách a drobných živnostnících, kteří v daném kraji v průběhu času působili a zasloužili se o jeho rozvoj. Druhou část tvoří profily současných podnikatelských subjektů, které v knižní podobě představují trvalou hodnotu a jejichž výpověď bude mít smysl i pro nadcházející generace. U této druhé části jsme si stanovili za cíl představit co nejúplněji obraz soudobého stavu podnikání daného regionu, a to formou žurnalistických článků typu public relations. Marcel Sladkowski se zde věnuje tématu Potravinářství.

Zámek Holešov : minulost a přítomnost - Štemberkové - páni z Lomnice - Rotalův zámek, atd.