Michal Novotný Livres

Publikace, jejímž tematickým rámcem je vztah mezi grafickým designem a volným uměním, je extenzí autorovy doktorské práce. Publikace je specifickým manuálem – uzavřením a rekapitulací projektu identity Centra pro současné umění Futura, na němž autor spolupracoval pět let. Knížka též obsahuje rešerše a reflexe tématu identit kulturních institucí, představuje výsledky a především proces tvorby identit, jež jsou spjaty s konkrétními tvůrci, umělci, kurátory nebo spolupracovníky, aluze z historie grafického designu či výtvarného umění a technických postupů, písmových vzorníků, tedy také neautorských vizuálních materiálů. Zvláštní pozornost je věnována adekvátnímu výtvarnému a technickému zpracování. Grafika Jan Brož a Michal Landa (Parallel Practice).

Zajímavá zákulisí slov, tentokrát od Almary po Zkoprnělý.

Druhý díl zábavného putování za původem českých slov.

Dans ce roman, Charles Baudelaire est dépeint comme un héros réel, fidèle à la vérité et à l'imagination. Il est présenté à la fin de sa vie, dans une chambre d'hôtel à Bruxelles, alors qu'il subit les ravages de la syphilis, perdant peu à peu sa raison et sa parole. L'auteur explore le mystère de ces derniers jours, questionnant ce qui s'est réellement passé alors que le poète des Fleurs du Mal affronte sa mémoire. Pourquoi a-t-il choisi de se perdre, tant physiquement que mentalement, en maudissant le monde? Bernard-Henri Lévy construit son récit autour de ce Baudelaire exilé, convaincu de son échec et bientôt aphasique. Sur un ton presque policier, le lecteur est entraîné d'un bordel belge aux cercles post-romantiques, d'un dîner chez les Hugo aux tourments d'un prêtre défroqué. Une enquête se déroule, convoquant des témoins tels que Jeanne Duval, Sainte-Beuve et Madame Aupick, chacun apportant sa perspective sur cette lente agonie. À travers leurs récits, l'auteur aborde des thèmes récurrents : le malentendu, la gloire, l'artifice, et la tragédie des œuvres inachevées, tout en interrogeant la littérature et son destin sous l'ombre de Baudelaire.

Užívejte si pohyb, zbavte se zranění a chytře jim předcházejte. Buďme k sobě upřímní: žádný sport není stoprocentně zdravý a riziko poranění číhá v každém z nich. Mnozí z nás pak musí svého oblíbeného sportu dokonce zanechat právě kvůli zdravotním problémům, které si při něm způsobí. Jak se toho vyvarovat? Čím snížit riziko zranění na minimum? A jak se co nejrychleji vyléčit, pokud se i přesto zraníme? Právě to vám ve své knize objasní Michal Novotný. Naučí vás lépe porozumět svému tělu a prozradí vám ty nejúčinnější postupy moderní sportovní fyzioterapie i kondičního tréninku se spoustou praktických tipů, ilustrovaných skutečnými příběhy jeho klientů. Přímo v knize navíc najdete odkazy na videonávody, ve kterých sám autor předvádí správné provedení jednotlivých cviků.

Knižní rozhovor se známým fyzioterapeutem sportovních i filmových hvězd. Michal Novotný je světově uznávaný fyzioterapeut a kondiční trenér s více než pětadvacetiletou praxí. Dlouhá léta pracoval pro tenisovou ATP, staral se o Rafaela Nadala, Rogera Federera, Tomáše Berdycha, Karolínu Plíškovou i fotbalisty Realu Madrid, AC Milán a Sparty Praha. Kromě sportovců léčí také filmové hvězdy – třeba Orlanda Blooma, od kterého dostal přezdívku Mago neboli Kouzelník. Jak vypadá profesní i osobní život člověka, který pomáhá lidem hledat rovnováhu mezi výkonem a zdravím? V rozhovoru, který s ním vedla novinářka Karolína Lišková, poodhaluje mimo jiné i svoje léčebné metody, nejzávažnější mýty spojené se sportem a pohybem a radí, jak se pohybovat tak, aby byl pohyb opravdu zdravý.

Sešity z podivné války (září 1939–⁠březen 1940) francouzského spisovatele a existenciálního filosofa Jeana-Paula Sartra (1905–⁠1980) vycházejí u nás poprvé. Sartre je začal psát od prvních zářijových dnů 1939, když se po vstupu Francie do války s Německem nechal mezi prvními 2. září mobilizovat, dobrovolně opustil skvělou kariéru (již publikoval např. Nevolnost, Zeď, Imaginárno, učil na prestižní École normale supérieure) a odjel v roli meteorologa do posádky v porýnském Marmoutier. V prohnilém ovzduší „podivné války“ – několikaměsíčního vyčkávání zbraní a rafinovaného působení nacistické propagandy na podlomení ducha francouzských vojáků, měl na psaní dost klidu, mohl rozvíjet svou filosofii, ovlivněnou E. Husserlem a hlavně M. Heideggerem, téměř dokončit Bytí a nicotu, uvažovat o politice, přečíst a kriticky analyzovat úctyhodné množství literatury, a především uvažovat o lidských postojích ke světu, a zvláště o sobě. „Chci se změnit,“ píše na několika místech deníku. Jde hlavně o přerod pacifisty a antimilitaristy k člověku, jenž chce pochopit a přijmout válku jako svou „lidskou skutečnost“, do níž „byl vržen“. Z patnácti sešitů, jež Sartre popsal, než r. 1940 padl do zajetí, a jež hodlal vzhledem k deníkové upřímnosti publikovat až po své smrti, se jich zachovalo šest. Českému čtenáři přinesou mnoho cenných poznatků o dynamice uvažování jedné z nejvýznamnějších osobností 20. století.