Břetislav Horyna Ordre des livres (chronologique)

Kniha Environmentální filosofie a rizika antropocénu je systematickou analýzou široké problematiky spojené s utvářením nového myšlenkového celku v oblasti environmentálních humanitních věd, kterou tvoří environmentální filosofie. Ve srovnání se zahraničím není česká literatura věnovaná těmto otázkám nejbohatší. Účelem knihy je tudíž mimo jiné zaplnění mezer ve formování předmětu, metod a cílů environmentální filosofie tak, aby mohla fungovat jako metodologický základ environmentálních humanitních věd. Důraz je položen na relativně podrobný průzkum metodických vodítek pro konstituování environmentální filosofie, především na antropocentrismus, posthumanismus a transhumanismus, udržitelnost, spravedlnost, nerůst, odolnost, spotřebu, politickou ekologii, postkolonialismus, sympoiesis a demokracii. V polemické závěrečné části se diskutují otevřené otázky antropocénu s ohledem na metafyziku, politickou ekonomii a technologie.

Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil. Lidstvo se stalo dominantní silou ovlivňující všechny složky planetárního ekosystému (biosféru, hydrosféru, atmosféru, kryosféru, litosféru) a jeho činnost s sebou přináší problémy, které se dotýkají sociální a politické sféry. Úvod do environmentální politické filosofie tyto problémy znázorňuje, zkoumá jejich příčiny a jevovou formu a hledá možnosti jejich detailního porozumění. Kniha neformuluje levná populistická řešení ani neslouží jako politický program. Naopak, přináší filosofické analýzy ekologicky, sociologicky, politologicky a ekonomicky podmíněného materiálu s cílem dosáhnout komplexního poznání sociálně-politické situace antropocénu.

Kniha popisuje intelektuální aktivity myslitelů raného německého osvícenství (Leibniz, Wolff, Bilfinger a další) při filosofické recepci kulturních výkonů staré Číny, která probíhala na podkladě jezuitských překladů hlavních děl čínské intelektuální tradice. Tato první systematická reflexe zcela odlišného čínského světa probíhala v historických kontextech, jejichž souvislostmi se tato knížka zabývá. Pozoruhodná je otevřenost vůči mnoha nosným představám čínského myšlení, s níž němečtí osvícenci vyzývali ke kulturní směně s Čínou. Rozpoznali ohromný potenciál Číny a zasazovali se všemi dostupnými prostředky o transkulturní kontakt, aniž by předem zkoumali, kdo bude nebo nebude jeho hegemonem. Vycházeli z předpokladu rovnoprávnosti obou civilizací, jejž dosud nikdo nevyvrátil. Dnes, kdy trpíce syndromem planetárního šíření vzájemné nenávisti odbýváme Čínu nejapnou žurnalistikou, by nám osvícenská rozumová inkluze mohla být příkladem.

Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje axiální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět?

Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby“. Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností a zákonitostí jejich poznání. Nešlo o definici pojmu génius, ale odhalení potencí principu génia pro argumentaci ve prospěch svéprávnosti tvořícího individua, originality tvůrce a nezastupitelnosti díla. Herder přenesl tyto charakteristiky z oblasti kritické filosofie umění, literární teorie a kritiky do politické filosofie národa, která vykreslila ideál němectví, německého národa, Německa a německé individuality. Studii doplňuje překlad Herderových ód: Na génia Německa (An den Genius von Deutschland) a Génius budoucnosti (Der Genius der Zukunft).

Podtitul: Politické eseje. Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí, jež ohlašují nezbytnost systémové změny západní kapitalistické civilizace.

Tato kniha pootevírá dveře do světa filosofie skepse.Vychází z autorových přepracovaných textů přednášek a jako taková si nenárokuje statut přísně vědecké publikace, ale pouhé rozpravy nad některými výraznými osobnostmi a několika vybranými problémy dějin skepticismu.

Studijní materiály pro studující v doktorských studijních programech Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Sborník se skládá z přednášek proslovených v rámci projektu "Rozvoj doktorských studijních programů a příprava Školy vyšších studií v humanitních vědách".

Monografie o teorii paradigmatické metaforologie a kognitivních funkcích metafory Hanse Blumenberga.

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Slovník Judaismus – křesťanství – islám, který vychází ve druhém, přepracovaném a aktualizovaném vydání, přehledně shrnuje problematiku tří světových monoteistických náboženství vzniklých na Předním východě, jež od svého vzniku až po současnost vtiskují nesmazatelnou pečeť naším dějinám a kultuře. Kniha je uvedena studií o monoteismu a dále se člení na tři samostatné oddíly, jejichž jádro tvoří soubor cca 2000 abecedně uspořádaných a odkazy vzájemně propojených hesel s klíčovými údaji o vzniku a historických proměnách judaismu, křesťanství a islámu. Seznamuje s hlavními články jejich učení, normami, formami zbožnosti a náboženskými reáliemi i s hlavními představiteli vývojových linií a současných trendů. Přestože jsou jednotlivým náboženstvím věnovány samostatné celky, poskytuje slovník i možnost srovnávání. Více než sto hesel ve všech třech částech dovoluje srovnávat shody i rozdíly u základních pojmů, jako jsou Bůh, kult, duše apod., i postoje těchto náboženství k světským jevům, např. rodině, demokracii, přírodě, státu, sexualitě. Slovník je nezbytnou pomůckou pro všechny, kteří hledají základní orientaci v otázkách velkých monoteistických náboženství.

Podtitul: Pohledy do filosofie dějin. Monografie brněnského religionisty a filosofa stojí na pomezí mezi historiografií a filosofií dějin. Prolínají se v ní různé perspektivy (historická, filosofická, politologická, religionistická), které se soustřeďují kolem problému evropanství, evropskosti a otázky, jak si vlastně rozumíme, jestliže si rozumíme jako Evropané. Jejím cílem je dovést úvahy o Evropě od prvotních mytických sebevymezení až po současné pokusy o novou sebeidentifikaci Evropy v evropské integraci.

V první části publikace je zpracován nástin historie relativně „mladého“ samostatného oboru akademického studia, jehož předmětem jsou v nejširším slova smyslu jevy, procesy a skutečnosti shrnované pod obecný termín náboženství. Autoři definují religionistiku jako modernistickou disciplínu v kulturním kontextu určitého období, která je neoddělitelně spjata s myšlením evropské moderny, z níž čerpá své metody, postoje, hodnoty a perspektivy. Kniha se zabývá vztahem religionistiky a teologie, samostatná kapitola je věnována dějinám české religionistiky a současným problémům v religionistice. Druhá část obsahuje rozsáhlou antologii padesáti význačných osobností tohoto oboru. V alfabetickém pořadí je každý religionista uveden kurikulem vitae, následuje přesný výčet původní i přeložené publikační tvorby s odkazem na rok vydání. Velmi důležité jsou několikastránkové překlady z děl jednotlivých religionistů.

Die Philosophie des Mittelalters steht ganz im Zeichen der Begegnung von antiker Philosophie und Christentum. Einerseits werden griechische Begriffe und Lehren für die Reflexion des Glaubensgutes herangezogen, andererseits zwingen christliche Grundbegriffe wie Schöpfung, Trinität, Heilsgeschichte und Auferstehung der Toten zu einer kritischen Weiterentwicklung der vorgegebenen Entwürfe. Das Christentum tritt zunächst als wahre Philosophie auf. Mit der Entwicklung der wissenschaftlichen Methode wird jedoch der Unterschied von Glaube und Wissen zunehmend herausgearbeitet. Heinzmann führt in das Werk der herausragenden Vertreter dieser über tausendjährigen Epoche ein und verfolgt anhand der zentralen Fragestellungen den Fortgang der Entwicklung.

Hans Kueng's Global Responsibility, published in 1991, marked a significant stage in his work, leading to influential writings on Judaism and Christianity, as well as the Declaration toward a Global Ethic approved by the Parliament of the World Religions in 1993. This book represents a practical advancement in his exploration of ethical issues in politics and economics, surprising those who view him solely as a theologian. Kueng collaborates with experts in these fields, demonstrating a remarkable understanding of contemporary issues and maintaining the professional touch characteristic of his writing. He questions whether politics can disregard ethical norms in international and domestic contexts and whether power justifies any means. The first part examines historical perspectives on Realpolitik and idealistic alternatives, addressing the conflicts in former Yugoslavia and the Gulf War. The second part tackles pressing issues such as the fate of the welfare state, the autonomy of the market, the role of transnational companies, and the ethical dilemmas in a business world plagued by financial scandals. Alongside these challenges, Kueng offers concrete suggestions for fostering a more humane social order, appealing to those seeking a better world, regardless of their religious beliefs. He served as President of the Global Ethic Foundation in Tuebingen, Germany.

Publikace předkládá základní typologii metodologických a obsahových postojů v moderní filosofii náb oženství. Soustřeďuje se na vykreslení filosofických předpokladů jednotlivých typů a směrů filosofi e náboženství a podává jejich charakteristiky. Upozorňuje rovněž na nemalé problémy, které jsou spj aty s filosofickým vyjádřením náboženské problematiky, a pokouší se o vyjasnění vztahu mezi filosof ií náboženství a religionistikou. Značnou pozornost věnuje znázornění tradice moderní české filosof ie náboženství, která dosud nebyla popsána. Součástí knihy je rozsáhlá bibliografie monografických prací o filosofii náboženství.

Z obsahu: Filosofická antropologie: její možnost a etapy vývoje Přednovověká antropologie a antropologický obrat novověku Změna paradigmatu ve 20. století Teorie zvláštního postavení člověka v kosmu Max Scheler Helmut Plessner Arnold Gehlen Teologizace antropologie a antropologizace teologie

Peter Sloterdijk wurde am 26. Juni 1947 als Sohn einer Deutschen und eines Niederländers geboren. Von 1968 bis 1974 studierte er in München und an der Universität Hamburg Philosophie, Geschichte und Germanistik. 1971 erstellte Sloterdijk seine Magisterarbeit mit dem Titel Strukturalismus als poetische Hermeneutik. In den Jahren 1972/73 folgten ein Essay über Michel Foucaults strukturale Theorie der Geschichte sowie eine Studie mit dem Titel Die Ökonomie der Sprachspiele. Zur Kritik der linguistischen Gegenstandskonstitution. Im Jahre 1976 wurde Peter Sloterdijk von Professor Klaus Briegleb zum Thema Literatur und Organisation von Lebenserfahrung. Gattungstheorie und Gattungsgeschichte der Autobiographie der Weimarer Republik 1918–1933 promoviert. Zwischen 1978 und 1980 hielt sich Sloterdijk im Ashram von Bhagwan Shree Rajneesh (später Osho) im indischen Pune auf. Seit den 1980er Jahren arbeitet Sloterdijk als freier Schriftsteller. Das 1983 im Suhrkamp Verlag publizierte Buch Kritik der zynischen Vernunft zählt zu den meistverkauften philosophischen Büchern des 20. Jahrhunderts. 1987 legte er seinen ersten Roman Der Zauberbaum vor. Sloterdijk ist emeritierter Professor für Philosophie und Ästhetik der Staatlichen Hochschule für Gestaltung in Karlsruhe und war in Nachfolge von Heinrich Klotz von 2001 bis 2015 deren Rektor.

Zkoumání smyslu a významu náboženství a náboženských skutečností je dnes teprve v počátcích. Zásadní krok k jeho rozvoji učinil právě Waardenburg svou knihou Bohové zblízka: Systematický úvod do religionistiky, která je v evropských měřítcích jednou z nejpoužívanějších religionistických prací. Seznamuje čtenáře s profilem, dějinami, metodami práce, intencemi a cíli religionistiky jako vědní disciplíny autonomní ve věcech náboženství.

Peter Sloterdijk wurde am 26. Juni 1947 als Sohn einer Deutschen und eines Niederländers geboren. Von 1968 bis 1974 studierte er in München und an der Universität Hamburg Philosophie, Geschichte und Germanistik. 1971 erstellte Sloterdijk seine Magisterarbeit mit dem Titel Strukturalismus als poetische Hermeneutik . In den Jahren 1972/73 folgten ein Essay über Michel Foucaults strukturale Theorie der Geschichte sowie eine Studie mit dem Titel Die Ökonomie der Sprachspiele. Zur Kritik der linguistischen Gegenstandskonstitution . Im Jahre 1976 wurde Peter Sloterdijk von Professor Klaus Briegleb zum Thema Literatur und Organisation von Lebenserfahrung. Gattungstheorie und Gattungsgeschichte der Autobiographie der Weimarer Republik 1918–1933 promoviert. Zwischen 1978 und 1980 hielt sich Sloterdijk im Ashram von Bhagwan Shree Rajneesh (später Osho) im indischen Pune auf. Seit den 1980er Jahren arbeitet Sloterdijk als freier Schriftsteller. Das 1983 im Suhrkamp Verlag publizierte Buch Kritik der zynischen Vernunft zählt zu den meistverkauften philosophischen Büchern des 20. Jahrhunderts. 1987 legte er seinen ersten Roman Der Zauberbaum vor. Sloterdijk ist emeritierter Professor für Philosophie und Ästhetik der Staatlichen Hochschule für Gestaltung in Karlsruhe und war in Nachfolge von Heinrich Klotz von 2001 bis 2015 deren Rektor.

Metodologický vstup do studia religionistiky, který vymezuje její hlavní pojmy, teorie vývoje náboženství a vnitřní systematiku oboru.

Významná práce protestantského theologa, žáka M. Heideggera, který vedle K. Bartha rozhodujícím způsobem ovlivnil theologii ve 20. století.

Charakteristika obsahu pojmu postmoderna, vývoj a jednotliví představitelé i odpůrci postmoderny.