Tomáš Kulka Livres

Komentovaná antologie Co je umění? Texty angloamerické estetiky 20. století předkládá českým čtenářům poprvé reprezentativní výběr textů o definici umění, které jsou součástí diskuse probíhající v angloamerické estetice od padesátých let 20. století do současnosti. Ačkoliv by její titul mohl takové očekávání vzbuzovat, nenabízí jednoznačnou odpověď na otázku, co je a co není umění: je naopak koncipována tak, aby byla zastoupena všechna významná stanoviska k problému a vyznačena čitelná a srozumitelná linie ve vývoji sledované diskuse o povaze a definici umění. Výběr textů může zaujmout jak ty, kteří jsou o smyslu a užitečnosti definice umění přesvědčeni, tak i ty, kteří filozofickou definici umění nepostrádají a nejsou tomuto teoretickému úsilí nakloněni. Diskusi o definici umění totiž netvoří pouze pozitivní pokusy o její nalezení, ale stejnou měrou i debata o samotném smyslu takové snahy. Kniha je ovšem především určena všem, které jejich zkušenost s uměním – v kterémkoli jeho druhu, žánru či médiu – někdy přivedla k myšlenkám přesahujícím jednotlivé dílo, soustředěným kolem základní otázky, co tvoří specifika oblasti vymezované pojmem umění.

Představme si, že vlevo visí Mona Lisa a vpravo její dokonalý padělek. Tak dokonalý, že ani při pečlivé prohlídce obou obrazů nepostřehneme žádnou odlišnost, a kdyby je někdo v nestřeženém okamžiku zaměnil, nepřišli bychom na to. Může mezi nimi být nějaký estetický rozdíl? Existence uměleckého falza se z hlediska historie i současnosti umění může jevit jako okrajový problém, studie Umění a falzum Tomáše Kulky však odkrývá nové překvapivé souvislosti. Promýšlením významných pokusů o zodpovězení výše uvedené otázky autor volně navazuje na svou předcházející práci, v níž se zabýval vztahem umění a kýče (Umění a kýč, 1994, 2000). Obdobně jako tehdy i zde směřuje do centra zásadních problémů spojených s estetickým prožitkem a hodnocením uměleckého díla.

Druhé rozšířené vydání studie, která se zabývá dvěma různými tématy. První téma je zcela konkrétní a týká se specifické podstaty kýče. Druhé se vztahuje k všeobecné problematice hodnocení uměleckého díla. V první části této studie se stanovují kritéria pro identifikaci kýče a podmínky pro aplikaci pojmu kýč. Druhá část pojednává o lživém charakteru kýče. Rozbor kýče v prvních dvou částech je zaměřen převážně na jeho výskyt v malířství. Ve třetí části jsou uvedeny projevy kýče v dalších uměleckých žánrech.

Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou? Kniha Tomáše Kulky Umění a jeho hodnoty: logika umělecké kritiky ukazuje, že takováto pojetí jsou značně zjednodušená. Autor zde navazuje na jeden z hlubokých problémů moderní filozofie, jehož rozpoznání nalezneme již v díle Davida Humea či Immanuela Kanta. Na jedné straně říkáme, že každému se líbí něco jiného a nemá smysl diskutovat o tom, kdo má pravdu, na straně druhé jsme schopni se navzájem přesvědčovat, že to či ono umělecké dílo je lepší než jiné. Má tedy toto naše konání přece jen nějakou „logiku“, nebo nemá? Jsou estetické soudy vůbec možné? Jinými slovy, jedná se o soudy, které se řídí nějakými pravidly? Tomáš Kulka přichází s původním řešením těchto tradičních problémů, čímž zároveň na obecnější rovině završuje svá předchozí zkoumání věnovaná vztahu umění a kýče a problematice uměleckého falza. Na pozadí jedné z hlavních současných diskusí v rámci angloamerické estetiky předkládá nejen odpovědi na výše uvedené otázky, nýbrž i přesvědčivá vysvětlení některých kontroverzí týkajících se hodnoty moderního i postmoderního umění či vztahu mezi uměním a vědou.

Stát Izrael se v současnosti dostal do středu pozornosti celého světa. Je důležité porozumět jeho vnitřní členitosti a nevidět ho jako jednolité společenství. Tomu může napomoci kniha vzpomínek českého estetika Tomáše Kulky, pokrývající období od roku 1972 do roku 2000. Děj je rozdělen do sedmi částí, chronologicky mapujících klíčové historické události Izraele. Kulka přijíždí v roce 1972 do Izraele z Anglie, kam odešel z Československa v roce 1968. Kniha zachycuje války a politické zvraty – prožitek Jomkipurské války v roce 1973, kdy je Izrael nečekaně napaden Egyptem a Sýrií. Zvrat v roce 1977, kdy pravice vítězí ve volbách. Libanonskou válku v letech 1981-1982. Pozornost je věnována válce v Zálivu v roce 1991. Kniha se zabývá dynamikou izraelské společnosti, zejména rozdíly mezi Aškenázy a Sefardy. Zdůrazněn je rostoucí vliv náboženského fundamentalismu. Zobrazen je též izraelsko-palestinský konflikt a Jeruzalém. V závěru knihy je popsán krach mírových jednání v Camp Davidu a eskalace násilí v důsledku sporu o svrchovanost Jeruzaléma a Chrámové hory. Důležitou součástí knihy je popis traumatu z atentátu na Jicchaka Rabina v roce 1995. Vše je prokládáno zasvěceným rozborem místní kultury, náboženských pravidel a politických zvyklostí. Text doplňují fotografie Karla Cudlína.