Yvonne Poncet Bonissol Livres

Na začátku bylo znásilnění, incest, cizoložství, opuštění, zločin, potupná nemoc. Při prudkém vzplanutí pocitu zahanbení, strachu nebo viny nás však obestře ticho a zrodí se rodinné tajemství, kterým trpí jedna generace za druhou. Jak ukončit toto nevyřčené, přijmout ho a vystoupit z mlčení? Jak zabránit vzniku dalšího rodinného tajemství a zneškodnit ho dřív, než se zrodí? Autorka analyzuje mechanismus rodinných tajemství, jejich psychologické důsledky a zkoumá různé cesty k osvobození, včetně psychogenealogické terapie. Kniha bude cenná nejen pro ty, kteří nesou břímě mlčení, tak pro ty, kteří zoufale hledají pravdu. Naučme se odemknout dveře rodinnému tajemství, poznat ho, abychom ho mohli přijmout a překonat.

Možná každý se už setkal někdy s osobou vyvíjející na druhého nezdravý až „jedovatý“ psychický nátlak. Takové jedince psychologové označují jako „zvrácené narcistní typy“. V mnoha případech jim lze uniknout, neskončit ve vztahu s takovým člověkem. Jiná je však situace, pokud je takový člověk členem rodiny – manžel, příbuzný, působí-li na partnera nebo i na dítě. V tomto praktickém průvodci s mnoha kazuistikami dává autorka klíč umožňující rozšifrovat mluvu a chování jedinců (mužů i žen), kteří otravují vztahy v rodině a přímo ničí život. Ukazuje, jaký je způsob jejich jednání, manipulace, jak své oběti ovládají, umějí v nich vzbuzovat úzkost a hrůzu, jak si dovedou hrát s jejich pocity viny. Hlavně však autorka nabízí konkrétní řešení, jak se z takového vztahu vymanit, vyhnout se soukolí destrukce, ochránit děti, najít sebedůvěru a ztracenou rovnováhu. Jedna kapitola je také věnována projevům psychického nátlaku při střídavé péči o dítě a možnosti, jak dítěti pomoci.

Matka hraje ve vývoji osobnosti dcery základní roli. Někdy se však do vzájemného vztahu promítají často i nevědomé negativní vlivy, například z matčina vztahu k její matce, které ovlivnily její osobnost a mají vliv i na vývoj osobnosti dcery. Tyto negativní vlivy pak mohou dál bránit její dceři, aby se realizovala určitým směrem. Vztah mezi matkou a dcerou je ambivalentní. Obě mohou žít mezi láskou a nenávistí, v nevyjádřených citových rozporech. Autorka, klinická psycholožka a psychoanalytička, ukazuje, že je třeba se při hledání vlastního místa v životě vymanit z pocitů provinění ze „zrady“ vlastní matky. Zabývá se otázkou, „jak se stát matkou po své matce“, neopakovat chyby a poškození minulosti. Věnuje se také roli matky, která se stává babičkou, její osobnosti a jejímu působení vzhledem k vnoučatům.