Jiří Antl Livres

Výpravná obrazová publikace se podrobně zabývá historií sportovních odvětví na Ještědském hřbetu od prvních průkopníků po současnost. Od poloviny 19. století se zde rozvíjela letní a zimní turistika, přičemž Ještěd je více než sto let spjat především se zimními sporty, zejména lyžováním. Kniha se zaměřuje na lyžařský sport, sleduje jeho vývoj od konce 19. století, kdy se Ještěd stal jednou z kolébek lyžování v českých zemích, až po začátek 21. století, kdy se zde konalo mistrovství světa v klasických disciplínách. Autoři, Josef Lukeš a Vladimír Vele, prožili většinu života na Ještědu jako sportovci a organizátoři. Spoluzakládali Lyžařský klub Liberec, který v roce 1946 inicioval výstavbu lyžařských tratí. Kniha mapuje etapy budování lyžařského areálu a přináší informace o zaniklých i stávajících zařízeních, nerealizovaných projektech a zákulisí závodů, doplněná unikátními fotografiemi. Kromě lyžování se publikace věnuje dalším sportům, jako je skokanské lyžování, sáňkování a horolezectví. Ještěd láká také na adrenalinové sporty a neformální soutěže. Dále se zmiňuje o kabinové lanovce a činnosti Horské služby, stejně jako o přírodních fenoménech Ještědského hřbetu, jehož část byla vyhlášena přírodním parkem.

Publikace představuje 26 tisícimetrových vrcholů v Jizerských horách na české i polské straně. O každé tisícovce napsal jiný autor, přičemž se zapojili jak čeští, tak polští autoři. Mezi nimi jsou vědci, učitelé, sportovci i básníci, od zkušených tvůrců po méně známé autory. Každý měl značnou volnost, což vedlo k různorodosti textů, zahrnujících vlastivědné a přírodovědné informace, osobní zážitky či pověsti a povídky spojené s horami. Tvůrci oslovili autory se vztahem k Jizerským horám, původně plánovali 12 českých a 12 polských vrcholů. Projekt však obohatil Miloslav Nevrlý, který se, navzdory své neochotě k jizerskohorským tématům, rozhodl přispět. Vybral si vrchol Na kneipě (1013 m), který byl původně opomíjen. Tím se narušila rovnováha mezi českými a polskými horami, což vedlo k zařazení dalšího polského vrcholu, Smrku, jakožto méně známého bratra českého Smrku. Kniha o 152 stranách tak představuje 26 vrcholů seřazených podle nadmořské výšky, s krátkým představením autorů a množstvím fotografií, které rovněž pocházejí od různých autorů.