Michael Johan Ventura Ordre des livres (chronologique)

Poezie Michaela Johana Ventury (*1999) je v jeho druhé knize (samonákladový debut Galimatyášník vydal v roce 2022) díky tzv. nové upřímnosti ve spojení s postironií příkladnou ukázkou metamodernistického obratu v české poezii nejmladší generace. Zároveň jde ale v transgeneračním kontextu o poetiku značně jedinečnou, která disponuje svérázným viděním světa a jeho surovým a zároveň krutě něžným uchopováním – Venturův typ lyrického subjektu je „vstřebatel“ všeho kolem sebe, všeho do poslední tečky, do posledního kousíčku. Svět-psychóza má každé ráno svůj strašlivě krásný update a Venturův subjekt je nakonec jen člověk v situaci „kdy chce říci něco moc krásného / člověk, který nedisponuje jazykem // ani zuby“ a vyráží směrem „do piče“.

Miao-šan není obyčejná princezna. Každý den začíná meditací a přátelí se s tygry i draky. Přeje si pomáhat lidem. Jenže král s ní má jiné plány. Chce, aby se provdala. Miao-šan proto utíká a vydává se na cestu za poznáním pravého významu soucitu. Její mladší sestra Ling zustává v paláci a vyrovnává se se strachem a osamělostí. Podaří se jí to díky tomu, že pochopí, co ji učila její starší sestra – že nejmocnejší silou světa je láska. Když se sestry opět shledají, starší z nich už prošla proměnou a stala se bohyní soucitu Kuan-jin. Na stránkách této knihy ožívá stará čínská legenda o nejmilovanejší buddhistické hrdince všech dob. Je to příběh nejen o sesterství, ale především o síle lásky a o důležitosti následování vlastní cesty.