Celobarevná kniha historika a archeologa PhDr. Vladimíra Cisára „Bystřice nad Pernštejnem – pohledy do minulosti“ zachycuje historickou podobu města Bystřice nad Pernštejnem. Čtenáři tak mají možnost získat spoustu zajímavých informací a prostřednicvím starých fotografií, pohlednic a map vidět, jak město v okrese Žďár nad Sázavou vypadalo koncem devatenáctého a v první polovině dvacátého století.
Po loňském prvním dílu celobarevné knihy „Bystřice nad Pernštejnem včera a dnes, který byl věnován středu města ležícím ve východní části okresu Žďár nad Sázavou, připravili autoři Vladimír Cisár a Eva Straková společně s fotografkou Pavlou Benešovou druhý díl, který je věnován i okrajovým částem města a jeho místním osadám.
Celobarevná kniha nazvaná „Bystřice nad Pernštejnem včera a dnes" s textem Vladimíra Cisára a Evy Strakové nenabízí pouze pohled do historie díky dobovým fotografiím města, ale ukazuje i srovnání se současnými fotografiemi Pavly Benešové. První díl publikace zve na pomyslnou procházku středem města a ukazuje proměny, jakými Bystřice nad Pernštejnem prošla během posledního století.
Autorka v knize popisuje historii starého kutnohorského rodu Fastrů.
Celobarevná publikace představí na starých pohlednicích místní části Bystřice nad Pernštejnem a okolní obce. Jedná se celkem o 22 obcí, kniha je rozdělena do třech kapitol podle jednotlivých oblastí Bystřicka. První kapitola je věnována nejbližšímu okolí Bystřice nad Pernštejnem a obcím Karasín, Vítochov, Domanín, Rovné, Bohuňov, Aušperk, Pivonice, Lesoňovice, Lísek, Věchnov a hradu Zubštejn. Druhá kapitola zahrnuje obce Dalečín, Unčín, Ubušínek, Sulkovec, Polom, Chlum-Korouhvice a Písečné. Ve třetí kapitole jsou představeny obce Rovečné, Nyklovice, Věstín, Velké Tresné a Prosetín. Historické pohlednice doplňují fotografie, které nabízí čtenáři srovnání minulosti a současnosti.
Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje prostřednictvím dobových pohlednic 16 obcí z okolí Bystřice nad Pernštejnem. V knize jsou zachyceny mimo jiné i obce Moravec, Strážek, Rozsochy, Rožná, Dolní Rožínka či Zvole, ve které se nachází kostel sv. Václava postavený podle plánu stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichela. Historické pohlednice doplňují v knize fotografie, které nabízí čtenáři srovnání minulosti a současnosti.
Kniha obsahuje velké množství dobových pohlednic, které doplňují současné fotografie hradu od Milana Šustra.
Kniha čtveřice autorů Vladimíra Cisára, Karla Černého, Jaroslava Líbala a Martina Navrátila je netradičním pohledem na starou trať z Německého Brodu do Pardubic. Autoři zachytili pohled na tuto železniční trať prostřednictvím starých pohlednic z období první poloviny dvacátého století. Celobarevná 104-stránková publikace nabízí kolem 150 reprodukcí unikátních historických pohlednic i dobových fotografií a tiskovin vybraných z fondů muzeí i významných sbírek soukromých sběratelů. Knihou chtějí autoři připomenout nejen nostalgii rakousko-uherské a prvorepublikové železnice, ale také vzpomenout na ty, kteří zde jako železničáři po desetiletí pracovali.
Celobarevná publikace v pevné vazbě představuje čtenářům více než 150 starých pohlednic, dobových fotografií a dalších dokumentů ve vztahu k Zámku Žďáru a Zelené hory, vybraných pečlivě z muzejních fondů i významných sbírek soukromých sběratelů. V úvodní části seznamují autoři čtenáře s nejstaršími pohlednicemi s tzv. dlouhou adresou, vydávanými na přelomu 19. a 20. století (přibližně do roku 1905). Zde kladou důraz zejména na významné žďárské vydavatele Matyldu Šaškovou a Jana Doležala. Na tuto část navazují další pohlednice vydávané v období Rakousko-Uherska, zejména pak ty, vydávané Ladislavem Kolouškem, Janem Tomanem, Martinem a Janem Bosnerem, ale i jinými méně známými vydavateli (J. Liml, V. Hynek, A. Leopold aj.). Období Československa a Protektorátu Čechy a Morava zastupují již zmínění žďárští vydavatelé Jan Toman a Jan Bosner, ale i další vydavatelé z Pardubic, Vyškova, Holic nebo žďárský fotograf Vojtěch Pokorný.