Cihlu jako stavební prvek používá člověk již nejméně deset tisíc let. Zpočátku se jednalo o cihlu nepálenou, tzv. vepřovici. Pálená cihla nebo taška je prvně zmíněna v Eposu o Gilgamešovi ve třetím tisíciletí př. Kr. Ve středověku byla cihla poměrně luxusním zbožím. Vyrábět a kupovat ji mohla jen velká panství, některé církevní řády a královská města. Mezi běžný lid se rozšířila až počátkem 19. století. Císařský patent z roku 1819 povolil stavbu cihelen i poddaným. Přispěly k tomu sílící tlaky na protipožární ochranu. Při stavbě nových domů vyžadovala vrchnost nehořlavou střešní krytinu, tašky.
