Martin Veselý Livres

Letecká válka nad severozápadními Čechami (1944-1945) Monografie mapuje průběh letecké války nad severozápadní částí odtrženého československého pohraničí v posledních dvanácti měsících 2. světové války. Existence Sudetenlandische Treibstoffwerke v Záluží u Mostu (dnešní Chemopetrol Litvínov) byla příčinou toho, že tento region postihla letecká válka od května 1944 s plnou intenzitou. Autor v jednotlivých kapitolách přibližuje na podkladě archivních a dalších materiálů aktivitu Spojenců, rezistenci luftwaffe , osudy letců obou stran a vývoj letecké války nad danou oblastí.

Přehled všech vojenských bitev a akcí v okrese Ústí nad Labem v letech 1044-2002. S četnými fotografiemi, plány a kresbami v textu.

Naši předci byli v minulém století vystaveni těžkým dějinným zkouškám. Doba jim nepřála, do jejich životů zasáhly dva totalitní režimy, které zásadním způsobem proměnily českou společnost. Osudy lidí byly bohaté, rušné a plné zvratů. Jak vypadala situace v Protektorátu Čechy a Morava z pohledu nacistických bezpečnostních složek? Jakou roli sehráli vojenští duchovní v československé zahraniční armádě? Jak unesli břímě zodpovědnosti v těžkých časech starostové města Klatov? Jak se promítly československé reálie do karikatury, satiry a publicistiky vysídlených Němců? Čím si prošli lidé v komunistických kriminálech? Jak se utíkalo z vězení v éře stalinského Československa? Jak se Volyňští Češi zapojili do odboje proti komunistickému režimu v ČSR? Jaký vliv měla Československá televize v šedesátých letech na liberalizaci společnosti? Jak vypadal pokus o reformu bezpečnostního aparátu za pražského jara? Používala komunistická tajná policie toxikomanii jako zástupný důvod při stíhání stoupenců undergroundu? Činoherní studio v Ústí nad Labem jako „ostrov pozitivní deviace“ za husákovské normalizace? To jsou témata kolektivní monografie převážně z pera nejmladší generace historiků z ústecké univerzity.

Tématem práce je otázka připravenosti tehdejší severozápadní části ústeckého vládního kraje, která byla potencionálně nejohroženější oblastí sudetské župy, na leteckou válku.V souvislosti s tím se zabývá výstavbou, funkcí a strukturou protiletecké ochrany v nacistickém Německu a jejím zaváděním a činností ve sledované oblasti v letech 1939-1945. Přibližuje jednotlivé součásti systému protiletecké ochrany včetně výstavby protileteckých krytů nebo zapojení obyvatel a postoje k ní. Současně v kontextu událostí letecké války nastiňuje její vliv a dopad na sledovanou oblast, potažmo sudetskou župu v letech 1943-1945. (protiletecká ochrana v severozápadní části sudetské župy (1939-1945))

Monografie se věnuje otázkám vlivu a dopadu bombardovací ofenzivy britského a později amerického letectva proti nacistickému Německu na dění v sudetské župě. Přestože k prvnímu vážnému náletu na sudetskou župu došlo až na jaře 1944, zprostředkovaně se zde letecká válka projevila již na konci roku 1940. Tehdy župa přijala první tisíce říšských dětí z ohrožených oblastí "staré Říše". Byl to první krok k tomu, aby se župa stala tzv. přijímací župou, kam se v letech 1942-1945 přemístily stovky zbrojních závodů a přijížděly sem desetitisíce vybombardovaných nebo evakuovaných říšských Němců. Autor knihy nahlíží na historii Říšské župy Sudety z jiného pohledu, než doposud publikované práce.

Příspěvky jsou nejen v češtině, ale také ve slovenštině. Jednotlivé příspěvky mají anglická abstrakta.

Monografie ve 14 tematických kapitolách přibližuje zájemcům o historii i poučeným čtenářům to nejpodstatnější z vývoje let 1938-1946 na území dnešního Ústeckého kraje s důrazem na oblast, která byla součástí Říšské župy Sudety. Mimo vzniku a charakteristiky sudetské župy se autorvěnuje otázkám každodennosti, životu na hranici mezi župou, resp. nacistickým Německem a Protektorátem Čechy a Morava, válečným zajatcům, problematice odporu a odboje, nebo vzniku a existenci pobočných koncentračních táborů. Důraz klade na poslední válečný rok, kdy se župa stala terčem spojeneckých náletů a prožila exodus statisíců uprchlíků z východních částí hroutící se Říše, ale přesto deklarovala odhodlání bojovat až do samotného konce. Závěrečné kapitoly jsou věnovány osvobození, následnému období tzv. „divokého odsunu“ a záležitostem organizovaného odsunu sudetských Němců a osidlování pohraničí. Autor ke svému záměru podat ucelený obraz tohoto nelehkého a dynamického období využil více jak 300 dobových fotografií a archivních dokumentů, z nichž mnohé byly publikovány vůbec poprvé.

Sborník příspěvků z konference konané v dnech 20.-21. dubna 2006 ve Velkém Březně. Příspěvky ve sborníku jsou rozčleněny do tří okruhů. První se týká historie pivovaru Velké Březno a osudů Victora Cibicha. Další část je exkurzem do historie pivovarnictví. A třetí část nahlíží na tzv: "pivní každodennost".

Monografie přibližuje v kontextu vývoje Říšské župy Sudety příběh hraniční obce Holýšov, kde v roce 1939 vznikla jedna z největších zbrojovek na území odtrženého pohraničí. Založení muniční továrny Metallwerke Holleischen ovlivnilo veškeré dění v obci, která se z ospalé bezvýznamnosti probudila do nových časů. Počet jejích obyvatel vzrostl v průběhu šesti let čtyřnásobně, muniční továrna stahovala pracovní síly z celé Evropy, v obci se objevily tábory pro válečné zajatce a totálně nasazené a v posledním roce války i pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. Kvůli nutnosti zajistit bydlení pro další zaměstnance MWH vyrostlo v Holýšově druhé největší sídliště v sudetské župě, které je dodnes pozoruhodným dědictvím válečných let. Mimo těchto záležitostí autor sleduje všední život obyvatel obce, jejich náladu, zásobovací situaci, ale třeba i protileteckou ochranu, neboť Holýšov se na konci války stal cílem leteckých útoků. Dochází k závěru, že vývoj Holýšova na malém prostoru až překvapivě odráží vývoj celé sudetské župy. Kniha obsahuje více než tři stovky fotografií, faksimilií dokumentů, vyobrazení a map.

Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově, kde se 2. ledna 1952 odehrál legendární útěk. Šestice politických vězňů – pět Čechů a jeden americký Slovák – se odvážila uprchnout z pevnosti, která byla považována za neprostupnou. První svazek se zaměřuje na osudy hlavních aktérů, kteří prokázali nevšední odvahu. Kapitoly zachycují jejich odbojovou činnost, zatčení, pobyt ve vazbě a soudní procesy, v nichž byli odsouzeni k trestům smrti, jež byly později změněny na doživotí. Popisuje jejich vězeňskou anabázi až po příchod do Leopoldova, nejstřeženější věznice v zemi. Druhý svazek se soustředí na samotný útěk, kdy se z politických vězňů stali prchající štvanci, přičemž každý chybný krok mohl znamenat zatčení. Jejich útěk odráží složitou situaci tehdejší české a slovenské společnosti. Třetí svazek líčí poměry ve staré pevnosti, kde muži různých přesvědčení a povolání čelili každodenní tíze existence. Kapitoly popisují chování vězňů, vzpouru v srpnu 1955 a vzkaz, který vězni poslali na Západ. Závěrečná kapitola shrnuje tragické osudy mužů, kteří zemřeli za mřížemi, potvrzující tak tvrzení, že do Leopoldova se vchází, ale z něj se vynáší jen mrtví.

Sborník shrnuje příspěvky z didaktické konference, která se konala v listopadových dnech na půdě Filozofické fakulty Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Tématem ročníku byly mýty a stereotypy, které se objevují ve školní výuce dějepisu.

Sborník příspěvků z konference pořádané ve dnech 16. - 18. června 2004 v Ústí nad Labem. Texty doplňují výstavní projekt v Muzeu města Ústí nad Labem zaměřený na ústecký historický přínos ke vzniku klasického typu zahradního trpaslíka v 19. století a na přítomnost trpaslíka v každodenní kultuře 20. století.

Období mezi 30. a 60. lety 20. století znamenalo pro tehdejší Československo a jeho společnost dobu převratných změn. Existence dvou totalitních režimů zcela zásadním způsobem poznamenala její fungování, strukturu a vnitřní uspořádání. Jakkoliv se může zdát, že zvláště s první dekádou tohoto období se česká i zahraniční historiografie dokázala již „vypořádat“, existují mnohá témata, jež zůstala poněkud stranou — ať už jimi jsou například karikatury ve službách Henleinovy strany, sebevraždy vojáků československé armády, kolaborace za druhé světové války či uprchlíci z hroutících se částí nacistického Německa. Aktuálním tématem naší historiografie je epocha komunistického Československa. Politické násilí nenávratně změnilo životy lidí i v regionu severozápadních Čech.

Sborník k první dekádě první stolové společnosti Collegium Cibium (2010-2020)

Sborník vznikl z příspěvků z konference, která se uskutečnila 2005 v Ústí nad Labem. Touto konferencí se mělo poukázat na skryté i zjevné vazby mezi tradiční vírou a moderním nacionalismem a jejich vzájemnou blízkost.

Sborník z konference, kterou pořádal Ústav humanitních studií Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ve spolupráci se Sdružením historiků české republiky – Historickým klubem 1872 v listopadu 2005. Konference byla zaměřena na problematiku začlenění regionálních dějin do dějepisného vyučování na českých a slovenských školách,

Sedmé číslo sborníku přináší původní materiálové studie ke sledované problematice i úspěšné práce studentů.

Sborník příspěvků z mezinárodní konference mladých vědeckých pracovníků

V letech 1944–1945 ztratilo americké letectvo nad územím dnešní České republiky bezmála 800 letců, z nichž se jich téměř 300 nikdy nevrátilo domů. Jednou z oblastí, které letecká válka nejvíce postihla, byl dnešní region severozápadních Čech.

Celý název: Společenské, kulturní a ideové Transfery V historii příhraničního regionu severozápadních a severních Čech a jejich role pro jeho rozvoj a udržitelnost

Sborník konference věnovaný ohlasu bosenských událostí od roku 1878, přes anexi 1908 až do současnosti. Nepředstavují klasický historiografický přehled politického a vojenského dění, ale jedná se především o historickou a kulturní reflexi v českých zemích, monarchii i zahraničí.