Pavla Kodymová Livres

Specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Současná sociální práce zkoumá i v praxi řeší širokou škálu sociálních problémů týkajících se nejrůznějších skupin lidí. Užívá k tomu mnohé poměrně obecné přístupy společné prakticky všem sociálním pracovníkům (jejich popisu se věnovala kniha Metody a řízení sociální práce, Portál 2003). Kromě toho však naplňování potřeb určitých typů klientů vyžaduje také řadu znalostí a odborných postupů vázaných na jednotlivé cílové skupiny. V této knize čtenář nalezne základní informace o nejrůznějších skupinách, s nimiž se sociální pracovník ve své praxi setkává, a o metodách práce s nimi. Zahrnuty jsou zneužívané, týrané a zanedbávané děti a jejich rodiny; rodiny s jedním rodičem, v rozvodu a mnohoproblémové; nezaměstnaní; bezdomovci; uprchlíci; duševně nemocní; lidé s mentálním nebo tělesným postižením; ženy, které se prostituují; riziková mládež; pachatelé trestné činnosti a práce v rámci probační a mediační služby; staří lidé a umírající. Výklad je ilustrován případovými studiemi, text je doplněn praktickými informacemi, kontaktními adresami apod.

Monografie je věnovaná životu a dílu Marie Krakešové (1898–1979), zakladatelky české školy sociální práce. Seznamuje čtenáře s unikátním konceptem tzv. sociálních klinik, jejichž cílem bylo zajistit komplexní praktickou odbornou přípravu absolventů v oboru sociální práce. Součástí publikace je první knižní vydání rukopisu Marie Krakešové Úvod do praxe na sociálních klinikách, který vznikl před sedmdesáti lety, ale byl dostupný pouze jako rozmnoženina v krátkém období po druhé světové válce. Je to dílo završující úsilí Marie Krakešové o etablování české školy sociální práce, která přináší vlastní teoretický rámec a jeho praktickou realizaci v působení sociálních pracovnic. Tento text rámují kapitoly Pavly Kodymové a Petera Brnuly, tvořící historický úvod k tématu. Popisují dějinné souvislosti, které ovlivňovaly život i práci Marie Krakešové, a na její biografii ukazují, co ji formovalo, jaké hodnoty uznávala, jakým způsobem uvažovala o sociální práci.

Monografie Historie české sociální práce v letech 1918–1948 představuje ucelenou a v našich poměrech zatím ojedinělou studii, která se zabývá etablováním sociální práce v české části nově vzniklého samostatného státu. Text se věnuje ustanovování oboru od doby před rozpadem Rakouska-Uherska, přes první republiku a hospodářskou krizi, historický exkurz pokračuje obdobím válečné okupace našeho území Německem až po únorový převrat v roce 1948. Titul představuje sociální práci ve všech jejích rozměrech, postihuje samotnou organizaci a oborové vzdělávání, metodologii i teorii sociální práce, ale především její praktický výkon jednotlivými sociálními pracovnicemi – v období, kterým se práce zabývá, se jednalo o dominantně ženskou profesi se všemi konsekvencemi, které z toho vyplývaly. Monografie poodkrývá společenské i politické souvislosti, ve kterých se obor sociální práce formoval, neboť sociální práce po celou dobu svého vývoje představovala výrazný potenciál ke kultivaci společnosti.

Věra Pohlová, absolventka Masarykovy státní školy zdravotní a sociální péče, je jednou z mnoha žen, které zasvětily svůj život poválečné sociální práci, ale jako jedna z mála nám o svém životě, rodině i cestě praxí a příprav na ni mohla ještě dnes vyprávět. Její život protnuly všechny významné události domácích dějin 20. století, které se objevují na pozadí jejího osobního příběhu a zároveň tvoří milníky v popisovaných proměnách podoby sociální práce.