Linda Piknerová Livres

Malé absolutistické království v nitru jižní Afriky při hranicích s Mosambikem představuje svébytnou a unikátní kulturně-historickou entitu, jež zůstává českému čtenáři stále neznámá. Navzdory ambicím Jihoafrické republiky připojit ho k sobě si (i) díky britské přítomnosti udrželo území nezávislost a řadu tradic, mj. mnohoženství krále. Ovšem ani neporušená příroda a jedinečné kulturní dědictví zatím nestačí k vymanění země z bludného kruhu chudoby, umocněné vysokým výskytem HIV/AIDS a malárie. Svazijsko má však v řadě ohledů co nabídnout a je jen otázkou, kdy (či zda) bude toho bohatství využito.

U nás nepříliš známá země, která se do povědomí českého čtenáře dostala především díky nemoci AIDS. Přitom ve srovnání s ostatními africkými zeměmi se Botswana vyznačuje vysokou mírou demokracie a fungujícími institucemi, což lze přičíst velkému nerostnému bohatství a jeho efektivnímu využívání. Významná historicko-politická propojenost s jižním sousedem JAR naznačuje, že ani její dějiny nebyly tak nudné, jak se může na první pohled zdát.

Čtenářům se dostává do rukou kniha, která má ambici předestřít co nejucelenější vhled do afrického regionalismu, a to se zvláštním zřetelem na jih tohoto kontinentu. Často se hovoří o tom, že Afrika je nejvíce marginalizovaným kontinentem světa. Odpovědí na toto její nelichotivé postavení může být právě regionální spolupráce a integrace. Kniha nabízí pohled na tři stupně afrického regionalismu, a sice úroveň panregionální, regionální a mikroregionální, a osvětluje jak jejich obecné znaky, tak konkrétní specifika. Vzhledem k tomu, že se jedná o první podobnou publikaci v českém prostředí, snaží se autorka přiblížit i známé skutečnosti, které se v souvislosti s africkým kontinentem skloňují (slabé státy, špatná infrastrukturní síť) a které jsou chápány jako překážky bránící socioekonomickému rozkvětu kontinentu.

Podtitul: Čína, Indie, Brazílie, Jihoafrická republika a Indonésie v mezinárodním systému Předkládaná kniha se věnuje fenoménu nastupujících mocností globálního Jihu, jejichž emancipace jsme svědky od konce studené války. Globální hospodářská krize pak ukazuje, nakolik je vzestup nezápadních zemí významnou součástí soudobého mezinárodního řádu a nakolik svou existencí ovlivňují jeho podobu. Autoři se snaží zachytit jak strukturální faktory stojící za vzestupem nových mocností, tak přiblížit specifika pětice zemí, které jsou v souvislosti s daným tématem často diskutovány. Jednotlivé studie jsou věnovány Číně, Indii, Brazílii, Jihoafrické republice a Indonésii, na nichž jsou představeny klíčové faktory stojící za politicko-ekonomickým rozmachem těchto zemí.

Téměř čtyři roky vedl publicista Jakub Malovaný takzvaný Podpalubní deník, ve kterém poctivě a takřka na denní bázi mapoval cestu Expedice Z101 Afrikou, kam se dobrodruzi Tomáš Vaňourek a Linda Piknerová vydali po stopách legendární dvojice Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Průběžně vznikla celá řada kapitol a výběr těch nejzajímavějších právě nyní vychází uceleně, a to v nové publikaci „Expedice Z101: Podpalubní deník“. „Dostává se vám do rukou ojedinělé dílo, které si od začátku kladlo za cíl jediné – mapovat cestu Expedice Z101 jinak. Zaznamenávat dění okolo Tomáše Vaňourka a Lindy Piknerové v Africe neotřele, svěže, s notnou dávkou humoru a nadhledu, možná dokonce i z odlišného úhlu pohledu,“ říká Jakub Malovaný, autor Podpalubního deníku, podle kterého je v nové publikaci skutečně výběr toho nejlepšího, respektive nejzajímavějšího, co Expedici Z101 v Africe potkalo.

Bezpečnostní a politické problémy spojené s regionem Zakazavska.

Publikace představuje rozvojové aktivity probíhající uvnitř východního bloku a působení socialistických zemí ve světě, který se tehdy nazýval "třetím". Spolupráce východoevropských satelitů SSSR a rozvojového světa vykazuje podobnost s oficiálními politikami Sovětského svazu, který do značné míry určoval ideologické pozadí rozvojové pomoci. Rozvojová spolupráce se stala i nástrojem mocenského soupeření USA a SSSR v době studené války, obě strany se s ohledem na odlišná ideologická východiska, ale pod záštitou stejné morální povinnosti pomoci snažily různými způsoby prosadit v zemích "třetího světa". Vazby získané a navázané v období studené války mají výrazný vliv na rozvojovou spolupráci postsovětských a postkomunistických zemí až do současnosti.

Cílem publikace je přiblížit problematiku globálního vládnutí a jeho dílčích aspektů, na nichž lze demostrovat ne/úspěchy globálního vládnutí v konkrétních oblastech. Vedle proměny charakteru a počtu aktérů ovlivňujících podobu globálního vládnutí je pozornost věnována otázkám přijímání mezinárodních norem a několika vybraným oblastem, na nichž lze principy globálního vládnutí názorně demonstrovat. Jako vzorové příklady byly vybrány tematické okruhy, o nichž se v souvislosti s globálním vládnutím, resp. mezinárodním/globálním managementem veřejných statků hovoří nejčastěji (vznik Mezinárodního trestního soudu, správa životního prostředí, Antarktidy a Arktidy, vodních zdrojů a vesmíru). Přes nutnou selektivnost témat se kniha snaží čtenáři předložit jevy, které nejlépe a nejzajímavěji zachycují dynamiku diskuze o povaze současného mezinárodního řádu, jenž si vysloužil přízvisko globální.