František Cinger Livres

Volně pojatý, autorizovaný životopis jednoho z nejpopulárnějších a mezinárodně nejproslulejších současných českých spisovatelů. Napsal ho literární kritik a historik František Cinger, spoluautor knihy 3x18, portréty a postřehy. Vyzpovídal v něm Lustigova kamaráda, spoluvězně Jiřího Justice, aby se dozvěděl, jak společně přežili Terezín, Osvětim i Meuselwitz, pobočný koncentrační tábor Buchenwald. Cituje první novinový příspěvek dvacetiletého Lustiga i jeho první povídky, zveřejněné osm let před prvotinou Noc a naděje (1959). Odhaluje zákulisí spisovatelova působení jako šéfredaktora české verze časopisu Playboy. Prozrazuje jeho inspirační zdroje a neznámé zážitky z amerického exilu i z pedagogické praxe na Americké univerzitě ve Washingtonu. Zároveň nepomíjí bolesti, s nimiž se člověk rozdávající jinak dobrou náladu a optimismus svěřuje jen nejbližším. Knihu provází 32 stran většinou naprosto neznámých fotografií.

Je unikátní soubor téměř tří set fotografií ze sbírky historika kabaretu a sběratele památek Osvobozeného divadla Jaromíra Farníka. Zachycuje oba klauny V+W včetně jejich skladatele od narození, počátků v Osvobozeném, v americkém exilu i po návratu do ČSR po 2. světové válce. Přibližuje oddělenou existenci po roce 1948 i jejich vlastní uměleckou práci. Nabízí také snímky z posledního roku života obou mimořádných osobností. Fotografie a kopie dokumentů doprovázejí texty Františka Cingera, znalce uměleckých i soukromých životů V+W+J, který v nich zveřejňuje některá naprosto neznámá fakta.

Tato kniha je hold spisovateli světového jména i významu napsaná jeho přítelem a dlouholetým spolupracovníkem. Po Lustigově návratu z amerického exilu s ním během dvaceti let strávil mnoho společných dnů a nocí, včetně besed nebo cest do koncentračního tábora Mauthausen či do Washingtonu, kde spisovatel a pedagog s rodinou bydlel a vyučoval. Doprovodil ho na pražský Nový židovský hřbitov, kde odpočívá jeho maminka a další předkové, i do míst mezi německým Klingenthalem a českými Kraslicemi, kde s kamarádem Jiřím Justicem utekli v dubnu 1945 z vlaku smrti směřujícího z pracovního tábora v Meuselwitzu u Buchenwaldu do Dachau. V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti tvůrce, který vlastní literární i filmovou tvorbu zasvětil obětem šoa, zkázy, organizované na židovském národu nacisty. Kniha přináší také řadu neznámých příhod z Lustigova života, například setkání s lidmi, jako byli Che Guevara nebo Golda Meierová.

Strhující autobiografie legendárního českého spisovatele obsahující i řadu unikátních portrétů osobností světového významu, které autor osobně poznal. Kniha je zároveň rozsáhlou freskou života druhé poloviny 20. stol. První vydání vzpomínkové knížky vypráví o autorově dětství v Praze, jeho novinářských i spisovatelských začátcích i třicetileté cestě světem, na které potkal Bohouška Hrabala, Josefa Škvoreckého, Che Guevaru, Jicchaka Rabina, Miloše Formana a mnoho dalších.

Kniha je určena nejen všem milovníkům Werichova hereckého mistrovství, na své si jistě přijdou i ti, kdo se s touto legendou českého divadla a filmu teprve seznamují.

Je radost uvádět tak hezkou knížku o literátech a literatuře, jakou předkládá František Cinger. Nejenom proto, jak zajímavá jména si vybral. Znamená to dotýkat se jediné, lidsky dostupné nesmrtelnosti člověka... Je to knížka tří lásek: 1ásky k literatuře. lásky k literátům a lásky ke čtenářům. Autor je pokorný i vznešený služebník této trojice... Pro Františka Cingra jsou tyto souvislosti a autoři v knížce pilíře, na nichž spočívá jeho svět. Most, po kterém jde od tajemství k vysvětlení, od dohadů k pochopení, od obvinění k odpuštění... Cinger zachází se svými autory a jejich díly láskyplně i s přímočarostí archeologa, který také neváhá odkrýt všechny skutečnosti, souvislosti i důsledky čehokoli, jakéhokoli počinu. Tahle krásná knížečka má jen jednu chybu: je tak útlá.

Životní příběh nositele Nobelovy cerny za literaturu Jaroslava Seiferta se opírá o vzpomínky jeho dcery Jany a některých přátel. Autor František Cinger nám ve své knize představuje světově proslulého básníka jako složitou osobnost, která musela v různých dobách čelit mnoha tlakům, aniž by díky svému charakteru ztratila nesporné lidské kvality.

Gen.por.Jaroslav Selner patří k vojákům čs. armády, kteří během 2.světové války bojovali u Tobrúku, rok působil v Londýně u plk.Františka Moravce a v Praze se představil jako velitel 3.čs. samostatné brigády v SSSR, která po bojích na Dukle osvobodila Poprad, Žilinu a vítězství nad fašismem oslavila v osvobozeném Vsetíně.

Rozsáhlá publikace o životě a tvorbě legendární umělecké dvojice. Osobnost Jiřího Voskovce je nerozlučně spjata s Janem Werichem – a naopak. Neopakovatelná dvojice komiků společnými silami vytvořila řadu kultovních scén a her. Ty si nyní můžete připomenout v publikaci mapující osobní i umělecký život obou mužů, a to včetně Voskovcovy kariéry v USA. Prozkoumejte prostřednictvím vzpomínek, úryvků korespondencí, reprodukcí plakátů a dosud neznámých fotografií svět V+W: poznáte ho v celé jeho šíři i pestrosti.

Kniha obsahuje dosud nepublikované výňatky z osobní korespondence a dokumenty, které pravdivě osvětlují nejen předválečné i poválečné vztahy s Jiřím Voskovcem, ale i okolnosti některých jeho kroků, o nichž se hodně diskutovalo, například spoluúčast na podpisu anticharty. Kniha prostřednictvím výpovědí jeho přátel rozkrývá složité osobní vztahy Jana Wericha, které bývaly pro veřejnost obvykle tabu.... celý text

Prokletí slavných. Jak vypadá, jak chutná, jak bolí? Bývá tomu skutečně tak, že co je pro jednoho prokletí, přináší druhému vysvobození? Autor se proto znovu vydal na cestu za spisovateli, s nimiž jsem se kdy setkal a kteří ovlivnili jeho život. Jakou podobu mělo jejich prokletí? František Cinger objevil po více než osmdesát let veřejnosti neznámého biologického otce Bohumila Hrabala, díky němuž spisovatel získal život i křestní jméno. Zajímal se, jestli Joseph Heller znal před napsáním románu Hlava XXII Haškova Švejka. Kdo a proč kritizoval Artura Haileyho a Evana Huntera neboli Ed McBaina? Všech tří osobností světové literatury se ptal na autorskou zkušenost. Chtěl také odhalit, co spojuje tvůrce Hříšných lidí města pražského Jiřího Marka a pohádkáře Františka Nepila. V knize se také pokusil vystihnout literární portréty Williama Saroyana, Ladislava Fukse nebo Viléma Závady a jeho přátel i vzorů, Jiřího Wolkera, Konstantina Biebla, viděných očima Zdeňka Kalisty či Bedřicha Fučíka. Nezapomenutelná setkání prožil s písničkářem a romanopiscem Bulatem Okudžavou nebo klasikem české sci-fi Josefem Nesvadbou.

Málo známá i zcela neznámá fakta o životě geniálního skladatele i muzikanta Jaroslava Ježka (1906 Praha – 1942 New York), jehož písničky zná snad každý. Téměř nevidomého člověka, který strávil jako dítě šest let ve slepeckém ústavu. A poté se vlastní pílí vypracoval ve víc než důstojného spolupracovníka Voskovce a Wericha i mnoha dalších umělců své doby. Přepracované a rozšířené vydání monografie objevující Ježkovu společenskou aktivitu v boji proti fašismu i přinášející pravdivý příběh lidí, kteří ho v americkém exilu v roce 1941 připravili o možnost vystoupit se svou Sonátou na mezinárodním hudebním festivalu. Známý popularizátor V+W, Osvobozeného divadla, Miroslava Horníčka odhaluje také Ježkův soukromý a milostný život.

Před 150 lety, 25. prosince, se v Pardubicích narodil Karel Emanuel Macan, nadějný student chemie, později hudební skladatel a autor první učebnice notopisu pro nevidomé. Pracoval třicet let v Klarově ústavu a stal se zakladatelem a předsedou Svazu slepeckých spolků. Macan založil spolek Český slepecký tisk a Spolek organisovaných českých nevidomých esperantistů. Byl autorem sborníku Jitřenka a prvním redaktorem časopisu Zora, inspiroval vznik knihovny pro nevidomé, která od roku 1926 nese jeho jméno. Po tragické ztrátě zraku ve svých sedmnácti letech se nevzdal a věřil v možnost smysluplné činnosti. Dospěl k přesvědčení, že harmonického poměru k životu lze dosáhnout vzděláním a rozvojem zájmů, které posilují sebevědomí nevidomých. Jako duchovní otec mnoha aktivit pomáhal nevidomým a slabozrakým k důstojnému kulturnímu životu a zapsal se do dějin českého národa. Po svém skonu 6. února 1925 v Praze byl Macan uznán za své zásluhy a stal se symbolem práce českého vlastence pro nevidomé. Svou obětavou činností se postavil po bok významných osobností jako Jan Hus, J. A. Komenský či T. G. Masaryk.

Vzpomínky na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla jsou jako teskná píseň s radostnými akordy. Jsou to zážitky dvou kamarádů, nádherné okamžiky jejich společného mládí, které strávili prací v rozhlase, novinách a časopisech a prvními pokusy na jejich úspěšné literární dráze, kterou v případě Oty Pavla ukončila předčasná smrt. Kniha je zároveň dobovou freskou charakterizující českou společenskou a politickou scénu po druhé světové válce.

V knize rozhovorů se třinácti významnými spisovateli jsou líčeny moderní dějiny, jak české, tak v četných případech i evropské a světové. Mezi muže, jež zpovídal publicista František Cinger, patří velikáni jako Arnošt Lustig, Josef Škvorecký, Adolf Branald, Vladimír Körner, Jiří Stránský či Zdeněk Mahler. Poutavě vyprávějí o svých prožitcích a historii, jíž se stali svědky — ať už jde o období první republiky, nástup nacismu, převzetí moci komunisty či události srpna 1968. Z mozaiky vzpomínek vyvstává plastický a originální obraz naší nedávné minulosti, jaký v učebnicích dějepisu nenajdete. Knihu ilustrují jak záběry ze života spisovatelů, tak snímky z dějinných zlomů, o nichž je v rozhovorech řeč.

Autoři, čtyři čeští novináři, se zabývají některými polistopadovými politickými a hospodářskými aférami

Kniha je volným pokračováním titulu 3x18 (portréty a postřehy). Autor ji věnoval vzpomínce na báječného člověka a spisovatele Otu Pavla. Jsou to zážitky dvou kamarádů líčící nádherné okamžiky jejich společného mládí, které strávili prací v rozhlase, novinách a časopisech a prvními pokusy na jejich úspěšné literární dráze, kterou v případě Oty Pavla ukončila předčasná smrt. Kniha je zároveň dobovou freskou charakterizující českou společenskou a politickou scénu po druhé světové válce.... celý text

Známý a respektovaný publicista František Cinger, mimo jiné autor velmi úspěšných titulů 12 podob Jana Wericha, či Werichovy biografie Smějící se slzy, se tentokrát zabývá rekonstrukcí potkávání se Jiřího Voskovce s Janem Werichem v období, kdy Jiří Voskovec už definitivně odešel do Spojených států. Není třeba zdůrazňovat, že organizace těchto schůzek na různých místech Evropy a Ameriky byla v 50. letech velmi komplikovaná, ne-li téměř nemožná. Přesto se však Voskovec s Werichem čas od času osobně potkávali, téměř vždy za často až konspirativních podmínek. František Cinger v této své knize nejen rekonstruuje okolnosti těchto setkání, ale hlavně se podle dochovaných pramenů zabývá obsahem schůzek, tedy tím, o čem si oba nerozluční kamarádi ve vzácných chvílích povídali.

Bonbonek pro všechny milovníky J. Voskovce a J. Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů Osvobozeného divadla, vydávaných pod názvy /Vest Pocket Revue/ a /Lokální patriot /(antologie je pořízena formou reprintu vč. dobových inzerátů). Zatímco první z nich usiloval o začlenění do širokého proudu evropské avantgardy (svědčí o tom např. příspěvky P. Soupaulta, A. Jarryho, P. Picassa, J. Cocteaua, B. Cendrarse, T. Tzary či G. Ribemont-Dessaignese, ale i J. Šímy, K. Teiga, Vl. Vančury, E. F. Buriana, K. Biebla, J. Honzla, J. Ježka i samotných "tiskových magnátů" J. Voskovce a J. Wericha objevují se zde např. jejich "paměti" z druhé poloviny 30. let), dává druhý titul nahlédnout především do zákulisí a "kuchyně" této scény. Text doplňuje téměř 250 fotografií a karikatur.

Bonbonek pro všechny milovníky Jiřího Voskovce a Jana Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů OSvobozeného divadla, vydávaných pod názvy Vest Pocket Revue a Lokální patriot. Antologie je pořízena pomocí reprintu včetně dobových inzerátů.