Ondřej Lipár Livres

Až jednou budeme na automatické odpovědi v nepřítomnosti vzpomínat jako na nejkřehčí věty, které nás dokázaly rozplakat, možná si někdo vybaví také květnatého vypravěče Lipára, jenž se toulal ulicemi a budovami a zpíval o lásce a přírodě. Používal dokonce deodorant (sbíral je), protože se jednou dvakrát do roka skutečně potil, a to, čemu říkal „odstup“ (tohle slovo míval v oblibě), se podobalo polibku. Přesto jeho současníkům ty písně připadaly chladné, ironické a samé varování. Následovníci je budou považovat za smyslné, okouzlené a teskné. A on sám? Teď už se ví jen to, že kdysi toužil experimentovat a že se neměl rád.

Sbírka Komponent Ondřeje Lipára (1981) vypovídá o rozežrání všedností, o úmorném střídání dní bez obsahu, o snesitelném a dostupném odžívání a strachu ze selhání. Ale jen do té doby, než zespod vyvřou utajené děje, které na zdánlivém poklidu regálového života boy meets girl parazitují jako lákavá, dusivá sněť a zanechávají na něm stopu zápasu. Druhá sbírka Ondřeje Lipára (1981) vychází po deseti letech od jeho básnického debutu Skořápky (2004). Je to sbírka zjitřeného vidění, napjaté chladnosti, rozežrání všedností. Všedností měřitelnou, uchopitelnou, dostupnou jen do chvíle, než zespod vyvřou – koutkem oka zahlédnuté – pohyby ve skulinách, které na zdánlivém poklidu regálového života parazitují jako lákavá sněť.