Eva Koudelková Livres

Záměrem této knihy je přiblížit řeku Metuji, páteř kladského pomezí a přilehlých oblastí. Autoři v ní sledují řeku od jejího pramene v oblasti Adršpachu až po soutok s Labem v Jaroměři, nepojímají ji však izolovaně, ale jako nedílnou součást krajiny, jíž protéká. Ta je charakteristická svou pestrostí a rozmanitostí, najdeme v ní kromě různorodých přírodních krás také cenné památky sakrální a lidové architektury, historická města, zámecké stavby i hradní zříceniny, ale také mlýny, jež k vodním tokům odjakživa nedílně patřily. Metuji obohacují na její cestě četné přítoky, jež kniha sleduje stejně jako řeku, do níž se vlévají. Naše kniha není vlastivěda ani průvodce, je to pozvánka na svébytný výlet za krásami krajiny, jež se označuje jako Pometují. A protože k výletům patří také fotografie, které mají umocnit dojem, najde jich zvídavý výletník v naší knize přes čtyři stovky.

Kniha vychází ze souboru pověstí Nové Město a okolí v pověstech a vyprávěních, vydané v roce 2004 Městskou knihovnou v Novém Městě nad Metují. Oproti původní edici však došlo k mnoha změnám, především ve složení zařazených textů. Přibylo velké množství nových, jiné naopak byly vyřazeny, protože se kryly se soubory pověstí z Dobrušska a Orlických hor, které byly od roku 2004 vydány. Pověsti v knize jsou řazeny do třech oddílů podle oblastí, kam jsou zasazeny svým dějem. První z oddílů je věnován vyprávěním o Novém Městě, Krčíně a Výrově; ve druhém najdou zájemci historky o Novém Hrádku a Frymburku; třetí, nejrozsáhlejší, obsahuje pověsti z okolní krajiny vymezené zhruba hranicemi obcí seskupených ve Sdružení obcí regionu Novoměstska. Součástí knihy je rozsáhlá příloha, obsahující historický, geografický, etnografický a folkloristický komentář, místní rejstřík, soupis veškeré literatury a také slovníček neznámých slov. Knihu ilustrovala Klára Novotná Mičíková.

Všechny pověsti v knize byly přeloženy z němčiny. Zachycují tak tradici německých obyvatel Jizerských hor a podhůří. I z tak krátkých nahlédnutí do cítění a myšlení německého etnika, jež pověsti nabízejí, lze vyčíst mnoho o jeho představách, ideálech, předsudcích, láskách i averzích. Ozřejmují také, jak se tradice českých a německých obyvatel, kteří žili po staletí vedle sebe, vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit. Kniha není pojata jako souborná publikace, spíše je výběrem z pověsťového bohatství, jež daná oblast nabízí.

Knížka vypráví o oblasti tak zvaného Českého koutku na pomezí Kladska a Čech. Svým místním zakotvením tak navazuje na pověsťový soubor od Homole k Hejšovině, i když její celková koncepce je odlišná. Ve Čtení o Českém koutku si čtenář vedle množství pověstí přečte také zajímavé informace o životním stylu kladských Čechů i o svérázu krajiny, v níž žili. To vše doprovází citace z literárních děl autorů, které oblast zaujala, reprodukce starých pohlednic a množství novodobých fotografií. Záměrem knihy je nejen představit tento ojedinělý kraj všem, kdo ho neznají, a připomenout jeho zvláštnosti těm, které už stačil okouzlit. Jejím hlavním cílem je uchovat v tištěné podobě vše, co by v souvislosti s Českým koutkem nemělo být zapomenuto.

Knihou o řece Úpě navazujeme na podobně pojatý svazek věnovaný Metuji. Sledujeme v ní tok řeky od pramene až po ústí do Labe a cestou si všímáme mnoha zajímavostí, jež se vyskytují jak na samotné řece, tak především v blízkém sousedství, vymezeném množstvím jejích přítoků.

Autorka čtivě převyprávěla pověsti, které se vztahovaly k místnímu léčebnému prameni a u něho stojící kapličky Panny Marie.

Další kniha autorky pověstí povídek a zkazek tentokrát z Nového Města nad Metují.

O vílách, čertech, strašidlech a jiných zvláštních bytostech, o místech, lesích, kamenech, o lidech, skřítcích, plamenech, které strašní draci chrlí dál v neskutečných pověstech z Liberce a Liberecka.

Kniha je součástí cyklu souborů pověstí přeložených z německých pramenů. Vedle samotných textů lidových vyprávění je opatřena předmluvou a doslovem, poznámkovým aparátem a přehledem použité literatury. Jedná se o první komletní překlad německého originálu. Ilustrace Eva Švankmajerová.

Kniha se snaží postihnout literární podoby postavy Krakonoše od nejstarších dob až po současnost. Soustřeďuje se na česky psanou produkci, ale protože usiluje o komplexní pohled, neopomíjí ani tvorbu německou a polskou. Jednotlivé kapitoly jsou provázeny reprodukcemi knižních obálek či ilustrací, z nichž nejzajímavější jsou umístěny do dvou barevných příloh. Textové přílohy knihy obsahují soupis krakonošovské literatury a anotace monotematických knih o Krakonošovi. Publikace zaplňuje dosavadní mezeru v oblasti zkoumání krakonošovské problematiky.

Výpravy do Českého koutku navazují svým širokým tematickým záběrem na knihu Čtení o Českém koutku. Na rozdíl od něj jsou však místně zacíleny převážně jen na kladskou stran, konkrétně na Český koutek, a snaží se v něm o něm zachytit vše podstatné, co dosud nebylo řečeno. Jejichzáměrem je přiblížit současnému čtenáři život kladských Čechů, hlavně ten každodenní, naplněný prací, ale i malými radostmi, mezi něž patřily toulačky a vzájemné povídání, tolik důležité pro udržení sousedské pospolitosti. Kniha chce také oslavit obdivuhodnou krajinu Českého koutku, proto je opět její součástí množství fotografií, ať už starých, včetně historických pohlednic, anebo úplně nových, vytvořených v posledních letech.

Pověsti z Náchodska, Hronovska a Červeno-kostelecka.

Pověsti od Nisy a Kamenice Poslední z řady souborů lidových vyprávění, věnovaných Jizerským horám a podhůří, je tentokrát věnován oblasti mezi Jabloncem nad Nisou, Tanvaldem a Železným Brodem, kde žilo smíšené česko-německé obyvatelstvo. Publikace nepřinese jenom adaptace lidových vyprávění z německých pramenů, ale také doplňující informace v podobě poznámek, rejstříku míst, vysvětlivek a místopisného slovníčku. Pověsti převyprávěla a komentářem opatřila Eva Koudelková.

Soubor obsahuje výběr z lidových vyprávění, vztahujících se k severozápadní západní části Jizerských hor a zvláště k Frýdlantsku. Texty pocházejí z německých originálů, protože převážnou část obyvatelstva těchto oblastí tvořilo německé etnikum. Některé z pověstí knihy jsou známé už z dřívějších souborů vydaných v češtině, mnohé se však dostávají k českému čtenáři vůbec poprvé a upozorňují na zvláštnosti této oblasti.

Rozsáhlá publikace obsahuje téměř 300 medailonů osobností Náchoda, jež se zasloužily o město v oblasti kultury (literatura, hudba, výtvarné umění včetně architektury, historie, pedagogika). Nemíní suplovat práce o historii města ani různé encyklopedie, ale chce je svým způsobem doplnit údaji o vztahu těchto osobností k městu Náchodu, ať už se tu narodily, či tu působily. Cílem knihy je připomenout čtenářům kulturní i obecnou historii Náchoda i inspirativnost města, jež je na významné osobnosti tak bohaté.

Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel Jablonecka, jež byly od časů „zázračného doktora Jizerských hor“ o této postavě napsány. Doplňuje je i několik textů českých. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože díky němu je dobře patrné, jak se v průběhu doby pohled na postavu doktora Kittela proměňoval. Z textů vyzařuje atmosféra zdejšího kraje na jazykovém rozhraní, tedy to, čemu dnes tak rádi říkáme genius loci. Ozřejmují, jak se tradice českých a německých obyvatel vzájemně prolínaly a obohacovaly, přes veškerou snahu se odlišit. Čtenář v knize nenajde jen adaptace lidových vyprávění, ale také doplňující informace v podobě poznámek, vysvětlivek, soupisu literatury o doktoru Kittelovi a dalších textů. Z německých pramenů přeložila Kateřina Šidlofová, ilustroval Petr Korunka.

Soubor je výběrem lidových vyprávění odehrávajících se na obou stranách hranice mezi Čechami a Kladskem v oblasti Náchodska, ale převažují v něm pověsti z úzkého pásu Kladska při českých hranicích, zvaného Český koutek. Zdejší místa měla v důsledku dramatických historických událostí a v souvislosti s těsnou blízkostí českého prostředí svůj zcela osobitý charakter. Ten se odráží i v pověstech tamějších obyvatel.

Publikace je překladem souboru pověstí, které roku 1903 v němčině vydal broumovský učitel Johann Nepomuk Schade pod názvem Was sich unsere Väter erzählten

Kniha obsahuje kompletní soubor lidových vyprávění německých obyvatel oblasti nazývané Das Braunauer Ländchen, jež zahrnovala nejen Broumovský výběžek, ale také severní části bývalého náchodského okresu. Soubor navazuje na předchozí knížku Nakladatelství Bor nazvanou Pověsti z Broumovska (2000), z níž přebírá několik vyprávění pro tuto oblast příznačných, zároveň se v něm však objevují vyprávění dosud zcela neznámá. Některá z nich byla přeložena z němčiny, část také z polštiny, protože kniha přináší i vyprávění z kladské strany hranice. Publikace nepřináší jenom adaptace lidových vyprávění, ale také doplňující informace v podobě poznámek, rejstříku míst, vysvětlivek a místopisného slovníčku.

Cílem této knihy je upozornit na téma z naší historie, jež je v posledních desetiletích naší historiografií spíše opomíjené, a tudíž v širším povědomí nepříliš známé. Avšak i pro ty, kdo o situaci v Sudetech kolem Mnichova něco vědí, jsou události s ní spojené nejasné a obestřené množstvím dohadů. Proč se zaměřujeme právě na Broumovsko, je snadno vysvětlitelné: ve skromném počtu novodobých titulů, které na toto téma vyšly, mu bylo vždy věnováno nejméně prostoru. Naše knížka se snaží zodpovědět dvě zásadní otázky: co se stalo a proč se to stalo. Na první z nich odpovídají očití svědci, ti, kteří byli u toho, jakkoliv jsou jejich svědectví čistě osobní a často emotivní. Avšak v síle jejich prožitku událostí, na něž vzpomínají, spočívá největší hodnota této knihy, bez ohledu na objektivní správnost toho, o čem mluví nebo píší. Na otázku proč se to stalo, hledají odpověď komentáře, čerpající z dostupné literatury. Ty naopak usilují o věcnost, ovšem jen v té míře, jak je to u knihy nikoliv jednoho autora, ale autorského kolektivu vůbec možné. Každopádně: tato kniha nechce soudit, snaží se jen zaplnit prázdné místo v obraze, jaký si vytváříme o našich dějinách. Texty doprovází bohatý obrazový materiál, v mnoha případech objevný a výmluvný.

Kniha Turov představuje soubor lidových vyprávění vztahujících se k vrchu nad Rokytníkem na Náchodsku, opředenému pověstmi o rytířích sv. Václava. Ti čekají v jeho nitru na chvíli, kdy bude českému národu nejhůře, aby v mohutném šiku vyrazili ven a národ zachránili. Vedle těchto historek, jichž je celý cyklus a jimž podobné známe i z jiných míst nejen v Čechách, kniha obsahuje také příběhy prostých lidí žijících pod Turovem, hlavně v Rokytníku, ale též v jiných obcích. Pověsti jsou zajímavé šíří záběru, protože sice až dokumentaristicky přesně líčí každodenní těžkou dřinu zdejších obyvatel, avšak zároveň odhalují také jejich vnitřní svět. V textech rovněž najdeme zdařilé vystižení atmosféry zdejšího kraje, tedy toho, čemu dnes tak rádi říkáme genius loci. Za to vděčíme nejen lidovým vypravěčům-tvůrcům všech vyprávění, ale stejnou měrou i editorům prvního vydání knížky z roku 1923 Josefu Hurdálkovi a Petru Raichlovi, kteří jejich příběhy zapsali a uspořádali. Z jejich souboru čerpala všechna vydání další, včetně tohoto nejnovějšího.

Kniha se zabývá osobností preceptora, vlastence, hudebníka, písmáka a všeuměla z Pasek nad Jizerou Věnceslava Metelky (1807–1867), jehož dvoje kulatiny si v letošním roce připomínáme. V první části, plnící roli úvodu ke knize, jejímž autorem je Jaromír Jech, je Metelkova osobnost zasazena do širšího kontextu lokálních písmáků a vypravěčů. V části druhé se její autorka Eva Koudelková zabývá jubilantovým zevrubným životopisem a jeho hudebními, divadelními, a především literárními tvůrčími počiny. Závěr knihy tvoří rozsáhlá textová příloha, obsahující převážně texty z pera V. Metelky. Celou edici doprovází množství fotografií, ilustrací a reprodukcí autorových rukopisů.

Kniha zachycuje životní příběhy dvacítky kladských Čechů a vzpomínky na jejich dětství a rané mládí v části Kladska, zvané Český koutek. Ve většině případů se jedná o autentické záznamy vyprávění pamětníků, jejichž výpovědi jsou přepsány tak, aby zachycovaly typickou nářeční mluvu, ale zároveň byly srozumitelné i čtenářům odjinud. Vyprávění mají nenahraditelnou dokumentární hodnotu, protože přibližují Český koutek očima těch, kdo byli přímo v centru dění. Z jejich vzpomínek se čtenář dozví mnohé nejen o každodenním životě obyvatel Českého koutku, ale i o událostech na konci války nebo těsně po ní. Svou „kladskou“ tematikou tato kniha navazuje na předchozí tituly Nakladatelství Bor, Čtení o Českém koutku a Výpravy do Českého koutku, a stejně jako v nich, i zde čtenář najde množství dobových i současných fotografií a dalších obrazových dokumentů.

Kniha obsahuje vesměs neznámé pověsti, vztahující se k oblasti úzkého okolí Police nad Metují. Po řadě pověsťových souborů, které ve 20. letech 20. století sepsal a vydal polický knihkupec Antonín Krtička-Polický, tento nejnovější soubor završuje literární zpracovávání lidových vyprávění z dané oblasti.Kniha obsahuje vesměs neznámé pověsti, vztahující se k oblasti úzkého okolí Police nad Metují. Po řadě pověsťových souborů, které ve 20. letech 20. století sepsal a vydal polický knihkupec Antonín Krtička-Polický, tento nejnovější soubor završuje literární zpracovávání lidových vyprávění z dané oblasti.

Kniha se snaží zachytit ducha lidových pověstí ze západních Krkonoš a jejich podhůří, jednoho z nejbájivějších krajů u nás. V jeho hlubokých lesích se skrývalo množství strašidel, vysoko v horách žil Krakonoš, nejpověstnější ze všech horských duchů, co jich naše země má, po krajině kolem Jilemnice se proháněl duch černokněžníka Vejrycha. A v místních chalupách žili zemití obyvatelé se svým osobitým nářečím, v jejichž vyprávěních se všechny zvláštnosti zdejšího kraje odrážely. Výběr z nich nabízíme čtenářům. Knihu ilustrovala Nataša Kalousková.

Sborník studií různých autorů převážně o literárních podobách ducha Krkonoš. Součástí knihy je obrazová příloha, přinášející výběr nejvýznamnějších českých výtvarných ztvárnění postavy Krakonoše. Publikace obsahuje bibliografii krakonošovské literatury a anotace nejvýznamnějších knih s touto tematikou. Vyšla při příležitosti 10. výročí úmrtí folkloristy Jaromíra Jecha.

Knížka Co babičky vyprávěly představuje výběr textů ze souboru Babiččina vyprávění, který vydalo Nakladatelství Bor spolu s nakladatelstvím Arbor vitae v roce 2006. Tahle nová knížka obsahuje pověsti lokalizované do úzké oblasti od Neratova přes Orlické Záhoří a Šerlich do Deštného v Orlických horách, včetně míst přilehlých k této pomyslné lince. Pověsťová vyprávění jsou rozdělena do tří oddílů, nazvaných O lidech, O místech a O strašidlech, přičemž zařazení jednotlivých textů do příslušných oddílů se řídilo jejich převažujícím motivem. Pověsti převyprávěla, předmluvu ke knize a poznámku k pověstem napsala Eva Koudelková; ze spisovné němčiny přeložili Michal Beckert a Pavel Franěk, z německého dialektu Eva Schediwá.

Soubor pověstí z Liberce a okolí, vycházející po dlouhé odmlce 24 let od předchozího zpracování, zachycuje vypravěčskou tradici tematicky pestré oblasti. Jsou tady sice městská vyprávění z Liberce, ale současně se nad městem tyčí Ještědský hřbet, kterému vládl Ještědský duch, v jehož hájemství se povídaly historky zcela jiné, převážně o všemožných strašidlech v čele s děsivým divokým lovcem. Na Ještěd patřili i trpaslíci, čerti nebo divoženky, do podhůří zase vodníci, rusalky a různí duchové, vracející se na místo své předčasné smrti. A nesmíme zapomenout na loupežníky, ti už sice patřili do světa lidí, ale svými skutky se mu hodně vymykali. V místních chalupách žili a pracovali obyčejní lidé se svými běžnými starostmi, kteří si po večerech vyprávěli příběhy, v nichž se všechny zvláštnosti tohoto neobyčejného kraje odrážely. Výběr z nich přinášíme v této knize, již jsme připravili v roce 25. výročí existence našeho nakladatelství.