Michel Pastoureau Livres

Les procès intentés aux animaux, la mythologie du bois et des arbres, le bestiaire des fables, l’arrivée du jeu d’échecs en Europe, l’histoire et l’archéologie des couleurs, l’origine des armoiries et des drapeaux, l’iconographie de Judas, la légende du roi Arthur et celle d’Ivanhoé : tels sont quelques-uns des sujets traités par Michel Pastoureau dans cette Histoire symbolique du Moyen Age occidental. L’auteur, qui construit cette histoire depuis trois décennies, nous conduit ainsi sur des terrains documentaires variés : le lexique et les faits de langue, les textes littéraires et didactiques, les armoiries et les noms propres, les images et les œuvres d’art. Partout, Michel Pastoureau souligne avec force combien cette histoire symbolique des animaux et des végétaux, des couleurs et des images, des signes et des songes, loin de s’opposer à la réalité sociale, économique ou politique, en est une des composantes essentielles. Pour l’historien, l’imaginaire fait toujours partie de la réalité.

Ce livre conduit le lecteur sur des terrains variés : les procès d'animaux, la mythologie des arbres, le bestiaire des Fables, l'histoire du jeu d'échecs, la symbolique des couleurs, l'origine des armoiries, l'iconographie de, Judas, la légende du roi Arthur et celle d'Ivanhoé. Tout au long de ce parcours, Michel Pastoureau souligne avec force combien l'histoire des animaux et des végétaux, des couleurs et des images, des signes et des songes, loin de s'opposer à l'histoire sociale, économique ou politique, en est une composante essentielle. Pour l'historien, l'imaginaire est toujours une réalité. Historien, directeur d'études à l'Ecole pratique des hautes études, spécialiste des couleurs, des images et des symboles, Michel Pastoureau est l'auteur d'une cinquantaine d'ouvrages. En 2010, il a reçu le prix Médicis essai pour son livre Les Couleurs de nos souvenirs (Seuil, "La Librairie du XXIe siècle").

Longtemps délaissé par les historiens, l'animal est désormais un objet d'études à part entière. Envisagé dans ses rapports avec l'homme, il nous apprend mille choses sur la société, l'économie, la culture, la vie religieuse et symbolique. Michel Pastoureau a choisi ici quarante animaux célèbres. Certains ont réellement existé (les éléphants d'Hannibal, la bête du Gévaudan), d'autres sont empruntés à la Bible (la baleine de Jonas), à la mythologie (le Minautore), d'autres encore à la littérature (le perroquet de Flaubert) ou à la réalité de notre monde, et ce jusqu'au monstre du loch Ness ou Félix le chat...

Noir. Couleur des ténèbres, de la mort et de l'enfer, le noir n'a pas toujours été une couleur négative. Au fil de sa longue histoire, il a aussi été associé à la fertilité, à la tempérance, à la dignité, à l'autorité. Et depuis quelques décennies, il incarne surtout l'élégance et la modernité. Du noir des moines et des pirates au noir des peintres et des couturiers, Michel Pastoureau retrace la destinée européenne et la symbolique ambivalente de cette couleur pas comme les autres. Avec clarté et précision, il s'attache à cerner sa place dans les faits de langue, les pratiques sociales (teintures, vêtements, vie quotidienne), la création artistique et le monde des symboles. Couleur à part entière jusqu'à ce que l'invention de l'imprimerie puis les découvertes de Newton lui donnent un statut particulier, au point de devenir une non-couleur, le noir dévoile ici une histoire culturelle extrêmement riche, depuis les mythologies des origines jusqu'à son triomphe, dans tous les domaines, au XXe siècle.

L'histoire de la couleur bleue dans les sociétés européennes est celle d'un complet renversement pour les Grecs et les Romains, cette couleur compte peu : elle est même désagréable à l'œil. Or aujourd'hui, partout en Europe, le bleu est de très loin la couleur préférée (devant le vert et le rouge). L'ouvrage de Michel Pastoureau raconte l'histoire de ce renversement, en insistant sur les pratiques sociales de la couleur (étoffes et vêtements, vie quotidienne, symboles) et sur sa place dans la création littéraire et artistique, depuis les sociétés antiques et médiévales jusqu'à l'époque moderne. Il analyse également le triomphe du bleu à l'époque contemporaine, dresse un bilan de ses emplois et significations, et s'interroge sur son avenir.

Ce n'est pas un hasard si nous voyons rouge, rions jaune, devenons verts de peur, bleus de colère ou blancs comme un linge. Les couleurs ne sont pas anodines. Elles véhiculent des tabous, des préjugés auxquels nous obéissons sans le savoir, elles possèdent des sens cachés qui influencent notre environnement, nos comportements, notre langage, notre imaginaire. Les couleurs ont une histoire mouvementée qui raconte l'évolution des mentalités. L'art, la peinture, la décoration, l'architecture, la publicité, nos produits de consommations, nos vêtements, nos voitures, tout est régi par ce code non écrit.

L'étoffe du diable. La rayure et les étoffes rayées sont longtemps restées en Occident des marques d'exclusion ou d'infamie. En furent notamment vêtus tous ceux qui, à un titre ou à un autre, se situaient aux marges de la société chrétienne ou bien en dehors : jongleurs, musiciens, bouffons, bourreaux, prostituées, condamnés, hérétiques, juifs, musulmans ainsi que, dans les images, le Diable et toutes ses créatures. Sans faire aucunement disparaître ces rayures très négatives, l'époque romantique voit apparaître une nouvelle forme de rayures, positives et liées aux idées nouvelles de liberté, de jeunesse, de plaisir et de progrès. Dans les sociétés contemporaines, ces deux types de rayures cohabitent : celles des vêtements de prisonniers, de la pègre, des lieux dangereux et mortifères, et celles du jeu, du sport, de l'hygiène, de la mer et de la plage.

Traces the history of yellow around the world, telling the story of the color's evolving place in art, religion, fashion, literature, science, and everyday life, and revealing how its meaning has changed profoundly over millennia and varied among cultures

Praise for Michel Pastoureau's Green :[S]umptuously illustrated. . . . These are books to look at, but they are also books to read. . . . Individual colors find their being only in relation to each other, and their cultural force depends on the particular instance of their use. They have no separate life or essential meaning. They have been made to mean, and in these volumes that human endeavor has found its historian. - Michael Gorra, New York Review of Books

What remains of the colours of our childhood? What are our memories of a blue rabbit, a red dress, a yellow bike – and were they really those colours? What colours do we associate with our student years, our first loves, our adult lives? How does colour leave its mark on memory? In an attempt to answer these and other questions, Michel Pastoureau presents us with a journal about colours that covers half a century. Drawing on personal recollections, he retraces the recent history of colours through an exploration of fashion and clothing, everyday objects and practices, emblems and flags, sport, literature, museums and art. This text – playful, poetic, nostalgic – records the life of both the author and his contemporaries. We live in a world increasingly bursting with colour, in which colour remains a focus for memory, a source of delight and, most of all, an invitation to dream.

This beautifully illustrated book presents a captivating history of the color green in European societies from prehistoric times to the present. The author examines how the perception and meaning of green have evolved in art, clothing, literature, religion, science, and daily life, revealing how cultural shifts have altered our understanding of colors over millennia. Filled with engaging anecdotes, it illustrates green's ambivalence as a symbol of life, luck, and hope, yet also of disorder, greed, and poison. The challenges of producing and fixing green pigments contributed to its association with changeability, reflecting childhood, love, and money. It wasn't until the Romantic period that green firmly became linked with nature. The text explores various historical connections, including its ties to the Roman emperor Nero, its significance in Islam, Goethe's view of it as the color of the middle class, and the speculation that ancient Greeks might not have perceived green. Additionally, it discusses how artists like Kandinsky and the Bauhaus rejected the color. Ultimately, the narrative reveals a history of dramatic reversal: once overlooked, green is now a prominent symbol of environmentalism and the quest to protect the planet. With its striking design and compelling narrative, this work will appeal to those interested in history, culture, art, fashion, media, or design.

Presents a fascinating visual, social, and cultural history of the color white in European societies, from antiquity to today. Illustrated throughout with a wealth of captivating images ranging from the ancient world to the twenty-first century

From antiquity to the Middle Ages, the bear's centrality in cults and mythologies left traces in European languages, literatures, and legends. Michel Pastoureau considers how this once venerated creature was deposed by Christianity and continued to sink lower in the symbolic bestiary before rising again in Pyrrhic triumph as the teddy bear.

The book explores the rich and evolving significance of pink throughout history, revealing its transformation from a masculine hue in the eighteenth century to its modern feminization linked to the Barbie doll. It details the development of pink pigments, the cultural symbolism attached to the color, and its associations with various themes such as softness, pleasure, and sexuality. With captivating illustrations, it offers a comprehensive visual and social history of pink in art, fashion, literature, and everyday life from antiquity to the present.

What do prostitutes, referees, and Renaissance clowns have in common? They all wear stripes, and The Devil's Cloth tells us why. Pastoureau's lively study of stripes offers a unique perspective on the evolution of fashion, taste, and visual codes in Western culture. schovat popis

Po dlouhý čas nebyl v Evropě za krále zvířat pokládán lev, nýbrž medvěd, vnímaný jako dávný předek člověka. Kult medvěda sahající do prehistorických dob pronikl i do ikonografie a pověstí středověku a narazil na odmítavý postoj křesťanských teologů. Francouzský historik Michel Pastoureau se zabývá různými aspekty boje církve proti těmto představám a proměnám postavení této šelmy v symbolice středověku: vybíjením medvědů, proměnou respektované šelmy v cirkusové zvíře, prosazováním lva na zvířecí trůn. Jako historik kulturních dějin svoji studii dovádí až do moderní doby, kdy se setkáváme s posledním ozvukem dávného úzkého vztahu mezi paleolitickým člověkem a medvědem, a zamýšlí se nad fenoménem šelmy, která se stává hračkou - plyšovým medvídkem - strážným andělem dětských snů a zároveň předmětem adorace.

Dva přední francouzští historici-medievalisté v ní shromáždili přes osm desítek hesel, samostatných a ucelených esejů, věnovaných podstatným skutečnostem a tématům středověkého života: nalezneme mezi nimi jak tradiční témata politických dějin („Král“, „Šlechta“, „Válka a křížová výprava“), dějin hospodářských („Peníze“, „Řemeslníci“, „Půda“), kulturních („Katedrála“, „Literatura a literatury“, „Poutnictví“, „Symbol“), tak hesla věnovaná základním vrstevnicím mentální krajiny středověkého člověka, často už pouhým názvem naznačující napětí mezi protikladnými složkami pojednávaných témat: „Mužství a ženství“, „Řád a stavy“, „Střed a periferie“, „Svoboda a otroctví“, „Ústní a písemné“. Stranou nezůstávají ani „periferie“ středověkého Západu: „Byzanc a Západ“, „Islám“ či „Moře“. Složení autorského kolektivu je podobně rozmanité – převažují v něm autoři francouzští, ale vedle nich nalézáme i odborníky z Itálie, Německa, Anglie, Spojených států, Polska i Ruska. Podařilo se tak encyklopedii vtisknout celoevropský rozměr, byť její zaměření zůstává v první řadě západoevropské a v samém centru pozornosti je pochopitelně Francie. Díky knize dojde čtenář k hlubšímu pochopení oné nejednoznačné, vzrušující a v mnohém klíčové epochy evropských dějin.

Francouzský historik kulturních dějin Michel Pastoureau, který se dlouhodobě věnuje zkoumání symbolů (nejen barev ale i zvířat a také heraldikou, analyzuje v této knize vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě.

Ob Hund, Löwe, Einhorn oder Drache - im Mittelalter verschwimmen die Grenzen zwischen realen und imaginierten Tieren. So sind die Zeichnungen von gepunkteten Panthern und blauen Löwen in mittelalterlichen Handschriften nicht als naturgetreue Abbilder zu verstehen, sondern vielmehr symbolisch zu deuten. Dass Tiere gerade in der christlichen Symbolik eine wichtige Rolle spielen, ist uns vertraut: Wir kennen das Lamm Gottes und die Taube des Heiligen Geistes. Doch wer weiß, dass der „Kampf“ zwischen dem Löwen als König der Tiere und dem Bären als König des Waldes für den Kampf des Christentums gegen das Heidentum steht. Oder dass der Drache den Erzfeind der Kirche darstellt, weshalb Geistliche wie Heilige auf Bildern oft triumphierend einen Fuß auf den besiegten Drachen stellen. Michel Pastoureau führt in diesem schön gestalteten kleinen Buch ein bildreiches und buntes Bestiarium vor - und eröffnet so einen ganz eigenen Zugang zu mittelalterlichen Lebens- und Vorstellungswelten.

Francouzský historik kulturních dějin Michel Pastoureau, který se dlouhodobě věnuje zkoumání symbolů (nejen barev ale i zvířat a také heraldikou, analyzuje v této knize vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě.

Im Mittelalter galt der Streifen als Zeichen sozialer Ausgrenzung und wurde mit dem Teufel assoziiert. Im Verlauf der Geschichte, von der Renaissance bis ins 20. Jahrhundert, wandelte sich die gesellschaftliche Einstellung und Streifen wurden zum Symbol für Freiheit, Jugend und Lebensfreude.

Dass ein bestimmter Geschmack oder ein spezieller Geruch eine ganze Dominokette an Erinnerungen auslösen kann, dass das Gedächtnis eine sinnliche Erfahrung speichert und mit bestimmten Gefühlen verknüpft, ist in der Literatur oft beschrieben worden. Dass die verlorene Zeit jedoch ebenso spontan und scheinbar unwillkürlich mittels Farben und Formen wiedergefunden werden kann, zeigt Michel Pastoureau in diesem schillernd bunten anekdotischen Essay. Er erzählt von blauen Hosen und von Rotkäppchens Haube, von Trikots und Farbfilmen, von schwarzen Katzen und monochromen Menüs, von Mondrian und Vermeer, von Vierfarbkugelschreibern und Rotgrünblindheit. Wie beiläufig verbindet er in seinem kurzweiligen Parcours private Erinnerungen mit soziologischen, historischen und naturwissenschaftlichen Erkenntnissen. Nach der Lektüre wird man die bunte Welt mit anderen Augen sehen!

Die Pracht der Farben ist atemberaubend. Ritter mit kühner Helmzier wirbeln im Kampf, die Kostüme über und über mit Wappen verziert. Pferde bäumen sich auf. Schwerter sausen nieder. Das Wappenbuch des Ordens vom Goldenen Vlies verbindet kraftvolle Dynamik und leuchtende Schönheit zu einem faszinierenden Universum. Der Band bietet erstmals eine hochwertige Reproduktion der gesamten Handschrift, die 1436-1437 in Nordfrankreich geschaffen wurde. Sie enthält 79 ganzseitige Reiterbilder, welche die Ordensritter sowie bedeutende Herrscher und Kirchenfürsten aus ganz Europa darstellen. Hinzu kommen 950 Wappen der Gesandten, die 1435 am Vertrag von Arras mitwirkten. Der renommierte Historiker Michel Pastoureau führt in die Heraldik ein und beschreibt Entstehung und Bedeutung der Handschrift. Überraschende Einsichten in die Modernität mittelalterlicher Wappen verrät sein Gespräch mit Jean-Charles de Castelbajac, das mit fantasievollen Zeichnungen des bekannten Modeschöpfers illustriert ist.

Lange Zeit war in Europa nicht der Löwe, sondern der Bär König der Tiere, dem kultische Verehrung, Furcht und Bewunderung entgegengebracht wurde: Er galt in verschiedenen europäischen Kulturen als ein Mittler zwischen Diesseits und Jenseits, als Verwandter oder Ahnherr des Menschen. Unter den germanischen und skandinavischen Völkern nahm der Bär eine herausragende Stellung im symbolischen Bestiarium der Krieger und Fürsten ein und erwies sich als ernstzunehmender Rivale des christlichen Erlösers. Grund genug für die Missionare und Theologen, einen physischen wie symbolischen Vernichtungsfeldzug gegen ihn zu initiieren. Mehr als tausend Jahre lang wurde er verfolgt, dämonisiert und herabgesetzt, bis die tief verwurzelten Vorstellungen von seiner Würde und Unbesiegbarkeit dem Bild eines lasterhaften und satanischen Tieres, später dem einer tölpelhaften und törichten Kreatur gewichen waren.