Amálie Kutinová Ordre des livres (chronologique)

Povídky z Útulku opuštěných zvířat. Příběhy o zvířatech jsou prodchnuty láskou k němé tváři.

Souborné vydání 1. a 2. dílu Po obsazení naší vlasti německými vojsky našla rodina útočiště v Křinci u Nymburka, kde Málinka opět pracovala jako lékárnice. O životě ve venkovské lékárně napsala spisovatelka laskavé povídky, které byly později vydány pod názvem Naši pacienti.

Gabra a Málinka se učí latinsky; Gabra a Málinka v čarovné zemiTřetí a čtvrtý díl románu zachycuje obě dívčí hrdinky nejprve jako sekundánky valašskomeziříčského gymnasia a posléze jejich příhody na prázdninách v dědině na moravsko-slovenských hranicích.

5. díl – Gabra a Málinka galánečky6. díl – Gabra a Málinka v Praze

Sborník próz. Ukázky z knížek: Gabra a Málinka, povedené dcerky, Gabra a Málinka ve městě, Gabra a Málinka se učí latinsky, Gabra a Málinka galánečky, Děvče s copánky, Lucila.

5. díl – Gabra a Málinka galánečky 6. díl – Gabra a Málinka v Praze

English, German

„ ,Babičku' máme, ale ,Maminka' nám schází,“ řekla jednou na gymnasiu profesorka pozdější autorce této knihy, a tak vznikl nápad oslavit maminku. Autorce se to však pro přemíru vlastních a sestřiných příhod tak docela nepovedlo, jak přiznává v doslovu knihy, a tak vznikl úsměvný románo „povedených dcerkách“ řídícího učitele na venkovské škole na Valašsku, o jejich drobných i velkých dobrodružstvích a uličnictvích, zachycující v dialozích valašské nářečí.

Gabra a Málinka ve městě - 2. díl. Do povědomí čtenářů se Amálie Kutinová dostala především knihami o Gabře a Málince. Toto autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v čarovné zemi, kam odjely i s kozami na prázdniny, se můžeme dočíst v hned v šesti dílech Gabry a Málinky. Amálie Kutinová slavila se svými dcerkami velký čtenářský úspěch a slaví ho dodnes, nebývá výjimkou, že čtenářka dřívějšího data narození se shání v knihovně po té Gabře, aby spolu s ní zavzpomínala na doby dávno minulé, ale přeci tak blízké a milé.

3. díl – Gabra a Málinka se učí latinsky 4. díl – Gabra a Málinka v čarovné zemi

Autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v „čarovné zemi“, kam odjely i s kozami na prázdniny. 1. díl - Gabra a Málinkapovedené dcerky 2. díl - Gabra a Málinka ve městě

„ ,Babičku' máme, ale ,Maminka' nám schází,“ řekla jednou na gymnasiu profesorka pozdější autorce této knihy, a tak vznikl nápad oslavit maminku. Autorce se to však pro přemíru vlastních a sestřiných příhod tak docela nepovedlo, jak přiznává v doslovu knihy, a tak vznikl úsměvný románo „povedených dcerkách“ řídícího učitele na venkovské škole na Valašsku, o jejich drobných i velkých dobrodružstvích a uličnictvích, zachycující v dialozích valašské nářečí.

Krkonošské putování za písničkou a lidovými vyprávěnkami

Rok na krkonošských horách v lidové poudačce, pořekadle a písni Krakonošův rok podává na pozadí měsíčního běhu žití v Krkonoších široký obraz místní lidové tradice. Autorky dokládají mnohotvárnost zdejšího života výběrem nejtypičtějších útvarů krkonošského folkloru, jež zapsaly při osobním kontaktu s posledními pamětníky přesně ve chvíli, kdy se už i v těchto odlehlých končinách začal projevovat postupný proces rozpadu ústní lidové slovesnosti. Knížku ilustrovala Zdeňka Kabátová-Táborská, zároveň je doplněna fotografiemi předmětů lidového umění ze sbírek Krkonošského muzea v Jilemnici.

Soubor rozmanitých pohádek podle původního vyprávění starých lidových pohádkářů (dřevařů, tkalců, přadláků, sklářů a muzikantů), žijících v Podkrkonoší.

Pohádky mezi nebem a zemí je kniha skládající se ze sedmi poměrně rozsáhlých příběhů - Jak povstala duha, O Havranovlásce, Šotek Všudybyl a další. Jedná se o pohádky umělé, kde hrdiny jsou obyčejní lidé i známé pohádkové postavy, kterým autorka vpisuje nové vlastnosti a příhody. Charakteristická je typizace postav, náboženský podtext, dobro vždy vítězící nad zlem a mravní ponaučení. Kutinová se nebránila ani příběhům z exotických míst, kde v překonání překážky hlavnímu hrdinovi dopomohly až bytosti pocházející z české země - O nemocné princezně a jejích dvanácti dvorních dámách nebo Princ Kulička. Formou zpracování i obsahem jsou dnes pohádky pro děti už méně zajímavé. Stále živý by snad mohl být příběh Anděl ze sna, který dětem přibližuje téma smrti. Kutinová smrt dětem představuje jako hodnou kmotru, která je odvede na lepší svět k Bohu, kterého se nemusí bát. Pohádky jsou doplněny jednoduchými ilustracemi Oldřicha Cihelky.

Pokračování kroniky dívčího života Gabry a Málinky vypravuje o tom, jak se Málinka učí být lékárnicí. Autorka seznamuje s poměry v lékárnách za první republiky, kdy lékárník mohl být skutečný tyran. Jde o půvabné a naivní vyprávění, kde nechybí milostná zápletka.

Vzpomínky spisovatelky na dětská léta na venkově. Vystupuje tu jako předškolní dítě a dítě ml. škol. věku. Vzpomíná na své rodiče, početné sourozence a lidi, která měla či neměla ráda. Knížka, doplněná fotografiemi, je rozdělena na krátké kapitoly a mohou ji číst děti stř. škol. věku, pokud se budou chtít dozvědět podrobnosti o spisovatelčině dětství, z něhož čerpala látku pro své knihy o Gabře a Málince. K vydání připravil Zdeněk Robenek. 2. vydání

První díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Stejně jako ostatní díly série je založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, oproti realitě je tu ale několik podstatných změn: např. skutečný otec Amálie Kutinové zemřel, když jí bylo 11 let, ve svých knihách ho ale nechala žít dál, také v knihách zredukovala počet svých sourozenců ze skutečných dvanácti na čtyři. Kniha je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav, které často mluví valašským nářečím (zejména děti). Amálie Kutinová původně chtěla napsat knihu o své matce (po vzoru Boženy Němcové, která napsala knihu o své babičce), ale nezdařilo se jí to – použila v knize tolik dětských příhod, že vzniklé dílo pojednávalo spíš o Amálii a jejích sestrách, a to i po přepracování. Autorka se je nakonec rozhodla vydat v této podobě jako „Gabru a Málinku“.

Gabra a Málinka ve městě – 2. díl. Do povědomí čtenářů se Amálie Kutinová dostala především knihami o „Gabře a Málince“. Toto autobiografické vyprávění přibližuje šťastné dětství dvou sester Gabry a Málinky, a to s neopakovatelným humorem a jadrným nářečím. Kterak dcerky študovaly, jak pásly kozy, učily se latině a co prožily v „čarovné zemi“, kam odjely i s kozami na prázdniny, se můžeme dočíst v hned v šesti dílech „Gabry a Málinky“.

Pátý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Vrátily se z prázdnin, které prožily na Kopaninách, v Čarovné zemi, a už to nejsou holčičky, které si hrály u Járku. Už jsou z nich slečny.

Šestý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Stejně jako ostatní díly série je založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela.

„Převážně dětem a mladým čtenářům je určeno humorné dílo Strýc Ozef a jeho kakraholti, které vyšlo v roce 1941. Příběhem nás zavádí opět na Valašsko, tentokrát do rodného města autorčiny matky - Brumova. Kutinová v knize nepřímo ztvárnila osudy svých příbuzných, kteří žilina zámku v nedaleké Návojné, a vzpomínky na prázdniny u strýce Ozefa v Brumově. Tato kniha se v mnohém podobá vyprávění o Gabře a Málince. Nalezneme zde řadu autobiografických prvků, jež Kutinová částečně skryla pod jiná jména hrdinů, autorčin oblíbený venkov s typickým nářečím i humorné příběhy dětí, ze kterých má pro malé čtenáře vyplývat mravní ponaučení. Však sama autorka ve své vzpomínkové knize Okolo Gabry a Málinky přiznává: „Strýc Ozef byl vlastní bratr maminčin a za ním se hrnou nejkrásnější vzpomínky. To, co prožíval Jurka v knize Strýc Ozef a jeho kakraholti, to prožívaly také Gabra s Málinkou u strýčka na prázdninách. Rády by byly o tom povídaly v knize o Gabře a Málince, ale tvrdohlaví redaktoři to nedovolili.“ (Dagmar Šuráňová)

Čtvrtý díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o Gabře a Málince, nerozlučných sestrách z Valašska. Poprvé tato kniha vyšla v roce 1938, v novějších vydáních byla spojena s předchozím dílem (Gabra a Málinka se učí latinsky), na který těsně navazuje. Stejně jako ostatní díly série je i tento založen na autobiografickém vyprávění o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, není však psán ich-formou a zachycuje i situace, u kterých Málinka nebyla osobně přítomna. Kniha je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav. Dospělí příbuzní Gabry a Málinky sice mluví také spisovnou češtinou, obě dívky však hovoří valašským nářečím. Zvláštností tohoto dílu pak je, že většina vedlejších postav mluví nářečím kopaničářským, protože se příběh tentokrát odehrává převážně na Moravských Kopanicích. Právě Moravské Kopanice jsou onou „čarovnou zemí“ v názvu knihy. Autorka je popisuje velmi malebně, s důrazem na přírodu, místní zvyky, kroje a nářečí, čímž předznamenává svoji pozdější orientaci na zaznamenávání lidového folklóru, kterým se začala výrazněji zabývat v době, kdy jí byla ze strany komunistického režimu pozastavena spisovatelská činnost. III. vydání

Gabra a Málinka se učí latinsky je třetí díl knižní série Amálie Kutinové-Tauberové o sestrách Gabře a Málince. Poprvé vyšel v roce 1937, v novějších vydáních byl spojen se čtvrtým dílem (Gabra a Málinka v čarovné zemi). Stejně jako ostatní díly série je v podstatě autobiografickým vyprávěním o dospívání autorky: „Málinka“ je sama autorka a „Gabra“ její starší sestra Gabriela, není však psán ich-formou. Kniha nemá jeden ucelený příběh, je spíše sérií volně provázaných příhod. Je psána převážně spisovnou češtinou vyjma hlavní řeči postav, které často mluví valašským nářečím (zejména děti). Kniha vypráví o tom, co sestry Gabra a Málinka Tauberovy prožívaly během sekundy (druhého školního roku) na Dívčím reálném gymnasiu ve Valašském Meziříčí. Název knihy poukazuje na latinu, kterou se od sekundy začaly učit. Děj se k tomuto školnímu předmětu často vrací, protože s ním měla Gabra neustálé problémy kvůli svému lajdáctví, opisování a vyrušování v hodinách, což bylo zdrojem mnoha veselých historek. Dalším školním předmětem, o kterém se v knize obšírněji vypráví, je čeština (kvůli problémům, které měly sestry při psaní kompozicí). Kniha nevypráví jen o škole, ale také o příhodách děvčat ve volném čase... III. vydání