Pavla Loucká Livres

Knižní vydání jazykových koutků, publikovaných v letech 1996-2006 v časopisu Vesmír. Zákampí je zákoutí, přeneseně také jazykový koutek. V koutku si můžeme slova do jisté míry ochočit. Přicházejí sama od sebe. Za tuhých zim je přikrmujeme, za velkých vod vytíráme do sucha v naději, že přežijí. Zvykneme si na ně, ale ona si úplně nezvyknou na nás. Odcházejí nepozorovaně. Hledáme je v krajině, v archivech, v souvrstvích času. Postupně zjišťujeme, že naše zahrada ochočených slov byla jen evropskou obměnou velehor na misce v paláci čínského císaře. V květináči domácí kultury připomíná náš jazyk tu přihnojované muškáty za oknem, tu plevel předměstského staveniště. Neberme kritikům ideu pokleslé češtiny, kritikové mají vždycky pravdu. Zkusme hledat svůj jazyk v různých zákoutích. Možná v některém z nich čirou náhodou najdeme k češtině vztah ? a od něj už je k péči jen krůček.

Jaký je rozdíl mezi mužským a ženským jazykem a jak ovlivňuje zdraví rodiny? Co očekávají muži a ženy od sebe navzájem? Jak se liší ženská a mužská sexualita a jaký to má vliv na vývoj sexuální identity dětí? Mohou se interakční vzorce předávat z generace na generaci a oslabovat celé rody? Jaké faktory přispívají k poklesu populace v Čechách a Evropě? Tyto otázky diskutují dva rodinní psychoterapeuti, klinická psycholožka Ludmila Trapková a sexuolog Vladislav Chvála, kteří spolupracují více než dvacet let v oblasti psychosomatických poruch. V knižním „trojrozhovoru“ se bohemistka a redaktorka časopisu Psychosom Pavla Loucká snaží přiblížit jejich dialog širšímu publiku. Trapková a Chvála formulovali metaforu rodiny jako sociální dělohy a pohled na dospívání jako na separaci z původní rodiny, zakončenou „sociálním porodem“. Jsou autory knih o psychosomatice rodiny a vyučují rodinnou terapii v Institutu rodinné terapie a psychosomatické medicíny v Liberci.

Jedině čtenáři bystrého ducha se dokážou dotknout duše jazyka; jedině čtenáři s vnímavou duší dokážou zaslechnout, jak čeština dýchá – a právě pro takové čtenáře je napsaná kniha Pavly Loucké. Autorka v ní vtipným svěžím a neotřelým způsobem zúročuje letité zkušenosti s psaním o jazyce (od 90. let píše jazykové sloupky pro časopis Vesmír): čtivě vypráví o historickém vývoji češtiny, s pochopením i sarkastickým nadhledem komentuje její současnou situaci a zamýšlí se i nad její budoucností. To vše kongeniálně doplňují nádherné ilustrace Zdeňka Mézla, českého mistra dřevorytu. Kniha tak pobaví a potěší nejen dospívající, ale i dospělé čtenáře – a může posloužit i jako krásný, reprezentativní dárek. zdroj: http://www.kosmas.cz/detail.asp?cislo=140049