Martin Wels Livres

Knihu vytvořili bratři Tomáš a Martin Welsovi jako dárek pro rodiče k Vánocům 1938, zachycující každodenní život jejich rodiny v Praze na konci třicátých let 20. století. Sestává z dialogů a scén, které ilustrují rodinné vztahy a situace, typické i nepředstavitelné. Martin, mladší bratr, je autorem ilustrací. Texty se střídají v češtině, němčině, angličtině a francouzštině, což odráží jazykovou situaci v Praze a činí knihu přístupnou i pro jinojazyčné čtenáře. Název „Sancta Familia“ vystihuje rodinné vztahy, které se pohybují mezi láskyplným škádlením a vášnivými debatami. V knize se objevují běžné situace, jako procházka s matkou, rodinné diskuse u jídelního stolu a spekulace o přátelstvích a emigraci. Bratři v knize, vzniklé krátce po Mnichovské dohodě, předjímají budoucnost, kdy by Tomáš mohl odjet do Ameriky. I přes humor a vtipy se však projevují obavy o budoucnost. V říjnu 1938 rodina žádala o vízum do USA. Rudolf a Ida, narození do židovských rodin, měli úspěšného syna architekta, ale události se vyvinuly jinak. Tomáš unikl do Británie, zatímco Martin a rodiče byli zavražděni v Osvětimi v roce 1944. Tomáš se po válce vrátil do Prahy, ale už nikoho nenašel. Kniha, kterou si vzal do Anglie, zůstala neotevřená.

Proslulá báseň Jaroslava Vrchlického, vycházející s ilustracemi a v grafické úpravě talentovaného židovského výtvarníka Martina Welse, jenž v devatenácti letech zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi. Kniha vychází v roce 100. výročí úmrtí Jaroslava Vrchlického.

Nadaný židovský chlapec Martin Wels (1925–1944) nakreslil kalendář pro rok 1941 v patnácti letech. Před transportem do Terezína studoval v Praze soukromou uměleckou školu Officina Pragensis, z níž vzešla řada významných výtvarníků. Jeho život však násilně ukončila likvidace terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau v noci z 8. na 9. března 1944. Kalendář dokládá Martinovo výtvarné nadání. Jeho kresby svědčí o jemné duši mladíka, kterého dosud přitahují klukovské hry či oslovují zvyklosti spojené s jednotlivými měsíci roku. Dýchá z nich radostné přitakání zázračnosti a barevnosti života, přestože Martin měl k němu v té době pramálo důvodů. O to silněji k nám jeho kreslířské umění promlouvá.